Konstantin Simonov: Očima mé generace (3)

Chci se však vrátit k úvahám spojeným se zasedáním politbyra v osmačtyricátém roce. Bylo již o něm řečeno mnoho, přesto ne všechno. Především o přítomných. Řeknu rovnou, že na zasedání mezi lety 1948 až 1952 se nikdy nezvalo mnoho lidí.

Obr.: S. Ejzenštejn

Bývali tam obvykle členové politbyra, vedoucí oddělení agitace a propagace ÚV nebo jeho zástupce, sedával tu i ministr státního filmu, předseda Výboru pro umění a tři čtyři spisovatelé — tajemníci svazu. Občas k nim přibyli ještě dva šéfredaktoři tlustých časopisů, kteří byli současné tajemníky svazu jako třeba já a Višněvskij. To je všechno. Za skladatele sem někdy chodíval i Tichon Chrennikov. Nevzpomínám si, že by aspoň někdy byli pozváni herci, malíři nebo divadelní či filmoví režiséři. Krátce řečeno nescházelo se tu příliš mnoho lidí. Odtud onen důvěrnější tón, s nímž Stalin řídil tato setkání, pokládal je spíš za besedy než zasedání. Členové politbyra se vyjadřovali málo, zvlášť ne na literární témata. Jako by se literatura, zejména po Ždanovově smrti, pokládala výhradně za Stalinovu doménu.

Hodnotily se obrazy — podle reprodukcí, které předložil Výbor pro umění, jindy divadelní představení, ale nejčastěji se mluvilo o filmu. Je to pochopitelné, nabyl jsem dokonce dojem, že literaturu kromě Stalina nikdo nesleduje. Samozřejmě každý něco četl, ten to, jiný ono, ale na filmy se dívali všichni, dokonce nejednou. Proto taky se všichni zúčastnili diskuse, jakou cenu a kterého stupně přidělit tomu či onomu filmu. Když se v této jediné oblasti vyskytly různé názory, dával Stalin hlasovat:

„Hlasujme, kdo je pro cenu prvního a kdo pro druhého stupně.“

Sám nikdy ruku nezvedl, hleděl na vztyčené pravice, v duchu se už zřejmé přidal k těm či oněm a nakonec uzavřel: „Tak tedy prvního.“ Nebo: „Dáme mu tedy druhý.“

Nevzpomínám si, že by se takto postupovalo, když se posuzovaly jiné sféry umění. Když se mluvilo o filmech, jednal Stalin spíše s členy politbyra, zajímalo ho především jejich mínění. Nepamatuji se, že by se někdy, pokud šlo o film, zeptal na náš názor. S literaturou to bylo naopak. Tady se radil jenom s námi.

Pokračování