Ruské „punkerky“ dostaly 2 roky vězení za husarský kousek Ministerstva zahraničí USA

pussyAmerický divadelní soubor „aktivistek“ pokračuje v pokusech rozdělit a podrývat ruskou společnost  

[Pussy Riot. Momentálně jeden z nejskloňovanějších výrazů světa. Další klasický příklad ukřivděných ve zlé či despotické, přinejmenším „nedemokratické“ společnosti. A svět se opět dojímá, píše petice, organizuje protesty. (Mimochodem, částečně jsem málem podlehl také.) Osobně jsem souhlasil s představeným pravoslavné církve v K. Varech, když mimo jiné řekl: „Ta reakce ve světě je naprosto špatná. Nikdo přece nemůže přijít do vašeho kostela nebo bytu a dělat si tam, co chce.“ (Deníky Bohemia, Záp. Čechy, 18. 8. 2012) Přesto, jak říká dále, osobně by je omilostnil. Na podporu Pussy Riot se, jak bývá dobrým zvykem v Čechách, vyslovil kdekdo. Jen na stránkách DB z 18. srpna mezi jinými Lída Rakušanová, předsedkyně České ženské lobby Jana Smiggels Kavková, Marta Kubišová, biskup Malý, z ciziny ministryně zahraničí EU C. Ashtonová. Ale v úterý 21. 8. se objevil následující článek. A najednou bylo všechno jinak – jak ostatně také bývá dobrým zvykem. (pozn. překl.)]

pr-muzeum

17. srpna 2012 – Když USA otevřeně podporují teroristické napadání Sýrie, dívá se na smrt, vysídlení a rozvracení milionů životů v cizině a přitom doma hostí uprchlého diktátora a masového vraha, co má být potom to, že podpoří chuligánský čin v ruském kostele, zaměřený na geopolitického rivala?

  Ministerstvo zahraničí podpořilo takzvanou „punkovou kapelu“, která pod jménem Pussy Riot vtrhla do moskevského kostela, kde hanobila ruskou vládu a při tom zesměšňovala vulgárnostmi a rušivým chováním víru návštěvníků kostela. Tento čin, označený západními sdělovacími prostředky i západními ministry zahraničí za akt „svobody projevu“, by ve skutečnosti byl na západě nazván nenávistným zločinem a výtržnictvím. Navíc by se na západě takový čin setkal s ostrými pokutami a rozsudky ke dlouhému vězení.     

pr-obchod

Ve skutečnosti se na západě odehrávají podobné případy – bez předstíraného rozhořčení nad očividným porušením svobody projevu údajných fanatiků, rasistů a chuligánů, kteří předcházeli Pussy Riot. Západ v mnoha případech aktivně stíhal nejen ty, kteří obtěžovali ostatní a vyvolávali poprask na veřejnosti, ale i ty, kteří rozšiřovali materiály podobně smýšlejícím lidem, jejichž přesvědčení je zkrátka vnímáno jako „společensky škodlivé“.  

Západ uvěznil mnohé za podobné či menší přečiny 

•    3 roky vězení za revizi dějin: V roce 2006 uvedla BBC: „Britský historik David Irving byl ve Vídni shledán vinným z popírání holocaustu evropských Židů, a odsouzen na tři roky vězení.“ BBC také uvedla: „Soudce jej v procesu za hanobení prohlásil za »aktivního odpůrce holocaustu … antisemitického a rasistického«“. Irvingovo přesvědčení, nepopulární jak jen být mohlo, bylo vyjádřeno v jeho spisech a projevech, ne uprostřed synagogy, do níž vtrhl.

•    4 a 2 roky za provozování „rasistické“ webové stránky: Za zločin provozování v USA sídlící „rasistické“ webové stránky a držení „rasistických materiálů“ s úmyslem je distribuovat byli v roce 2009 ve Velké Británii odsouzeni dva Britové na 4, respektive na 2 roky. Podle BBC předsedající soudce „mužům řekl, že jejich materiály jsou »nactiutrhačné a urážlivé« a mají potenciál k vyvolání »závažné společenské škody«“. Na rozdíl od Pussy Riot tito dva muži ale jen nacpali své letáky do dveří synagogy – místo aby ji zapálili. Přesto dostali pár let vězení.    

•    5 let vězení za nesouhlas s obecně uznávanými dějinami: V roce 2009 byl také v Rakousku jeden muž zavřený na pět let za „propagaci nacistických myšlenek a popírání holocaustu“, oznámila Reuters. Gerd Honsik zjevně psal knihy a časopisy, jež se snažil distribuovat do škol, jenže to byl obsah materiálů, ne způsob, jakým se snažil je šířit, co mu vyneslo rozsudek dlouhého vězení. Jakkoli mohly být jeho myšlenky nepopulární, podle poslední tirády západu nejen že mu mělo být dovoleno je veřejně hlásat, ale dokonce na pietním místě těch, jimiž opovrhoval.      

•    3 roky vězení za obtěžování Žida a za veřejný nenávistný projev: V roce 2011 poslal jeden Australan „antisemitické“ video na YouTube, což mu vyneslo 3 roky vězení. Video zjevně ukazovalo usvědčovalo muže, který urážel Žida na shromáždění před věží Bell Tower v Perthu, jak oznámila australská stanice ABC. V Austrálii někoho viditelně urazit a způsobit výtržnost na veřejnosti je trestně postižitelný zločin; přesto australská vláda jaksi vidí v urážení návštěvníků kostela „svobodu projevu“. Stejně tak je jasné, že se tu štědře projevuje pokrytectví a dvojí metr.

•    Zadržení za „nenávistnou“ výtržnost na veřejnosti: Letos oznámil britský British Daily Mail v článku: „Elmo v železech: Muž oblečený jako postava ze seriálu Elmův svět (vysílaném i v ČT; pozn.překl.) je v Central Parku odváděn po antisemitských tirádách před dětmi“, že zjevení nenávistí sršícího muže oblečeného jako Elmo bylo drásavé pro mnohé Newyorčany, kteří se v neděli odpoledne procházeli po Central Parku. Článek pokračoval tím, že ačkoli muž dostal pouta na ruce a byl odveden pryč, nebyl zavřený. Ačkoli na něho nebyla uvalena vazba ani nebyl odsouzený, článek zřetelně ukazuje, že ve Spojených státech existuje hranice mezi „svobodou projevu“ a „rušením pořádku“.  

•  Zatčeni za popuzující „náboženské a rasistické“ komentáře na Facebooku: BBC uvedla, že „za zločin posílání antisemitických poznámek na Facebooku bylo v květnu 2012 uvězněno pět mužů a patnáctiletý mladík. Šestice uvězněných byla obviněna z porušování klidu náboženskými a rasovými provokujícími komentáři“. 

Politicky motivované pokrytectví a zmocněnkyně-pozérky

Bez ohledu na to, čím může být něčí víra vůči „svobodě projevu“, a jaké hranice, pokud vůbec nějaké, existují mezi zodpovědným a nezodpovědným využitím této svobody, nelze ignorovat ohromné pokrytectví, jaké západ předvádí – teď lomí rukama nad předstíraným odsuzováním Pussy Riot, zatímco jeho vězení jsou plná pachatelů „nenávistných projevů“ – z nichž mnozí dokonce ani nezasáhli nebo nepobouřili předměty svého posměchu.        

Skutečný důvod, proč výstupy západních sdělovacích prostředků se tak náruživě věnovaly procesu s Pussy Riot, neměl se svobodou projevu nic společného. Západ, konkrétněji podnikatelsko-finančnické zájmy Wall Street a Londýna, vidí v současné ruské vládě bariéru nejen vůči návratu naprostému okrádání ruského lidu, z něhož se těšily v 90. létech, ale i vůči kontrole a vyváženosti svých celosvětových hegemonistických ambicí. Západ podepřel penězi opoziční hnutí, z něhož Pussy Riot pocházejí, penězi i politickou podporou. 

Tento poslední kousek byl ušitý na míru konkrétně aby vdechl nový život drobícímu se, ze zahraničí neskrývaně podporované „opozici“, která se pokoušela rozdělit a podlomit Rusko i vládu presidenta Vladimíra Putina před, během i po jeho návratu do presidentské funkce. Místo toho byl tenhle poslední kousek sotva dokázal víc než ještě více odkrýt stále zjevnější pokrytectví a nespravedlnost, prostupující všechny složky západní společnosti.

Nakonec Pussy Riot nejsou žádné punkové rockerky. Jsou to ministerstvem zahraničí USA podporované nástroje podnikatelsko-finančnické nadvlády, použité coby páka proti ruské vládě, stojící v cestě řádu mezinárodní korporatokracie Wall Street a Londýna. Punková kultura ironicky představuje antitezi takovému mezinárodnímu řádu – je skutečně ironií, že tolik lidí povrchně brání Pussy Riot coby zasažené, ukřivděné „punkerky“, když ve skutečnosti jsou pozérkami.

Tony Cartalucci 21/ 08/2012 (překlad Vladimír Sedláček)

http://www.mathaba.net/news/?x=631122

Obr.  Pussy Riot v muzeu a v obchodě…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *