Jak USA získaly Filipíny
Před 120 lety zahájily Spojené státy dobývání Filipín. 30.dubna 1898 americký admirál Dewey v Manilské zátoce zničil španělské válečné loďstvo. V srpnu dorazily z USA jednotky, které s pomocí filipínských povstalců vedených Emiliem Aguinaldem 13.srpna 1898 dobyly Manilu (den po podepsání příměří se Španělskem a ukončení války).
Americký prezident McKinley, který prohlásil, že sám nedokáže lokalizovat Filipíny na mapě ani v rozmezí 2000 mil, nevěděl co má dělat. Podnikatelé tlačili na obsazení ostrovů z důvodu blízkosti Číny a čínské potřeby petroleje a textilu. Vlivné misijní společnosti zase toužili zachránit „malého hnědého bratra“. McKinley se nakonec rozhodl: „1) nemůžeme Filipíny vrátit Španělům – to by bylo zbabělé, 2) nemůžeme je nechat našim obchodním rivalům (Evropanům), 3) nemůžeme jim dát nezávislost – oni si nejsou schopni vládnout, 4) musíme se obětovat, převzít Filipíny, vychovávat Filipínce, zcivilizovat je a přivést ke křesťanství, neboť Kristus zemřel i pro ně..“ Nebylo to poprvé, ani naposled co se Američané zapletou do sítí představ o o spasení Asie a zbohatnutí na její půdě…
Co na tom, že Filipínci už dávno z 90% katolíky byli, že USA jim slíbily nezávislost a s touto vidinou národ bojoval se Španěly, že filipínská vláda vyhlásila 21. ledna 1899 republiku a Aguinaldo byl prohlášen prezidentem… Američané drželi pouze Manilu a zbytek ostrovů byl kontrolou filipínské vlády, která je sama osvobodila.
4. února 1899 vypukla nová válka. Organizovaný odpor Filipínců se zhroutil koncem roku 1899, ale i po dopadení a uvěznění Emilia Aguinalda v březnu 1901 pokračovala až do poloviny roku 1902 guerillová válka. Byla to špinavá válka, kterou provázely masakry a mučení…jeden americký plukovník se chvástal, že „spráská ty asiaty, až budou řvát o milost, musí je zkrotit, aby se otevřela cesta k vítěznému příchodu anglosaského pokroku a slušnosti…“
Američané zvítězili – a Filipínci se podřídili, ale ne všichni. Guvernérovi provincie na ostrově Jolo, generálu Woodovi se jednáním nepodařilo dosáhnout kapitulace muslimů Moro, a proto zahájil 5. března 1906 operaci s cílem dobýt Bud Dajo, kde se ukrylo několik set bojovníků Moro se svými rodinami. Bud Dajo je kráter vyhaslé sopky, která je 620 metrů vysoká se strmými, džunglí porostlými svahy.
Americké dělostřelectvo zahájilo ostřelování vrcholu sopky s cílem oslabit odpor obránců. Pěchota zahájila postup na vrchol hory a 7.března večer dorazila až pod vrchol, který neprodyšně obklíčila. Ráno 8. března se Američané probili k vrcholu sopky, obsadili její okraje a pak palbou z pušek a kulometů postříleli ženy a děti ukrývající se v kráteru.
V bitvě padlo 18 Američanů a 52 jich bylo zraněno. Na svazích sopky a uvnitř kráteru zůstalo na 1000 mrtvých domorodců, většinou žen a dětí, jejich mrtvoly ležely přes sebe na malém prostoru, těla rozstřílena kulkami z kulometů. Američané vzali do zajetí jen tři ženy a čtyři děti. Generál Wood se snažil masakr ututlat a osobně cenzuroval všechny telegramy odcházející z Filipín do USA.
Americká vláda považovala Bud Dajo za významné vítězství a na Wooda jen pršela vyznamenání. Zanedlouho do novin pronikly zprávy o smrti žen a dětí a novináři se ptali zda byl masakr nutný. Wood v obraně přišel s historkou, že ženy Moros byly oblečeny stejně jako muži a proto byly pobity a děti byly prý bojovníky používány jako živé štíty… S další historkou přišel generální guvernér Filipín Henry Clay Ide, který oznámil, že ženy a děti byly zabity omylem při dělostřelecké přehradné palbě, ještě před dobytím vrcholu. Každopádně Woodův přítel prezident Theodore Roosevelt se o umlčení kritiky záhy postaral.
Odpor lidu Moro pokračoval, bylo svedeno ještě několik bitev a nakonec byli povstalci poraženi generál Johnem J. Pershingem v bitvě u Bud Bagsaku v červnu 1913.
Ve válkách na Filipínách v letech 1899-1913 zemřelo 4 364 amerických vojáků (většinou na následky nemocí), 3 142 bylo raněno. Celkem konfliktem prošlo více než 150 000 vojáků, většina tehdejší armády USA. Ve válkách padlo asi 25 tisíc povstalců. Civilní ztráty se odhadují na 250 tisíc a více (až 1,4 milionu), většina úmrtí byla způsobena hladomory (následek zničení úrody a pobití dobytka US vojáky) a epidemií cholery.
Zdroj: Facebook