Křižácké tažení proti komunismu (5)
Genocida Rudých Kmérů
Když se Rudí Kmérové dostali k moci, brutálně zavraždili mnoho lidí, jak se píše v Černé knize komunismu. Michael Vickerey odhaduje, že bylo popraveno 150 000 – 300 000 lidí a během čtyř let Pol Potový vlády zahynulo 750 000 lidí. David Chandler se domnívá, že bylo popraveno až 100 000 lidí (Newsweek 30.6.1997). Finská studie míní, že Pol Potova vláda způsobila smrt milionu lidí, kteří zemřeli v důsledku poprav, nemocí, hladu a přepracování. Kambodžští vědci odhadují, že skutečný počet mrtvých dosahuje 500 000 – 700 000. Přitom většina politických vražd byla výsledkem boje mezi vzbouřeneckou frakcí loajální Pol Po-tovi (západní a jižní provincie) a frakcí napojenou na Vietnam, která operovala ve východní provincii Kambodže.
Jak USA podporovaly Rudé Kméry
V lednu 1979 vietnamská vojska Kambodžu osvobodila od Rudých Kmérů, kteří se stáhli do džungle. Ztrátou jejich moci tato zem ještě víc upadla do nemilosti USA a jejich spojenců. Tím nastala nová éra vztahů, když USA se spojenci a Čína začaly podporovat Rudé Kméry, kteří byli nepřátelsky naladěni vůči Vietnamu. Pol Pota podporovaly ekonomicky, vojensky a politicky. Vůbec jim nepřekáželo, že jde o zločince a zabijáky. Zřejmě stačilo, že je v regionu mohou využít pro své zájmy. Šlo o divnou morálku země vystupující jako vzor demokracie, humanity a obhájce lidských práv na celém světě.
Odvolejme se na Johna Pilgera: http://www.globalpolicy.org/security/issues/potpot.htm.
Friend of Pól Pot (Tne Nation, 1. 5. 1998) http://eatthestate.org/01-47/PolPotAHy.htm,
Pol Pot: U. S. Ally. (Eat the statě. Politics with Bite) Volume [1,47], 5.8.1997)
Jak John Pilger píše, USA s Rudými Kméry navázaly kontakt už v listopadu 1980, když Dr. Ray Cline, bývalý zástupce ředitele CIA, tajně navštívil základnu Pol Pota v Kambodži (Cline byl později poradcem prezidenta Reagana pro zahraniční otázky).
Aby USA tajnou válku o Kambodžu zakryly, vytvořily na velvyslanectví v Bangkoku v Thajsku a na kambodžsko-thajských hranicích „Kampuchean Emergency Group" (KEG). Tuto skupinu, která vystupovala jako humanitní organizace, v roce 1980 vedl plukovník Eiland. Jejím úkolem bylo „monitorovat" distribuci západní humanitní pomoci posílané do utečeneckých táborů v Thajsku a zajistit, aby se zásoby dodávaly také do základen Rudých Kmérů. Spolupracovala s thajskou armádou, která měla s Rudými Kméry spojení. Později se přejmenovala na „Kampuchea Working Group" a mela poskytovat tzv. „non-communist members of the resistance forces" (tj. Rudým Kmérům) bojové plány, bojovou techniku a tajné informace ze satelitů. Kongres USA této organizaci povolil pomoc ve výšce 24 milionů USD. Tak se humanitní pomoc, zbraně z Číny a západního světa dostávají k Rudým Kmérům. Teprve v roce 1989 Kongres USA zakázal i nepřímou vojenskou pomoc Kambodži. Pracovníci humanitární pomoci USA pro Kambodžu Linda Masonova a Roger Brown napsali, že vláda USA trvala na tom, aby humanitární pomoc dostávali v první řadě Rudí Kmérové. V roce 1980 pod tlakem USA „World Food Program" daly potraviny v hodnotě 12 milionů USD thajské armádě, která je odevzdala Rudým Kmérům. John Pilger popisuje, jak v roce 1980 cestoval s konvojem OSN (přibližně 40 nákladních aut) z Thajska do Kambodže a filmoval představitele USA, kteří zásoby oficiálně odevzdávali představiteli Kmérů generálu Nam Phanovi. Ten byl u západních pracovníků mezinárodní pomoci znám jako „Řezník". Výsledkem materiální pomoci bylo, že Pol Pot měl v roce 1993 vojenskou převahu na polovině území Kambodže.
V kambodžském problému se zajímavě chovala i OSN. Ztrátou moci Rudých Kmérů v Kambodži a nástupem moci Vietnamu se tato země dostala nejen do nemilosti USA a jeho spojenců, ale paradoxně také do nemilosti OSN. V době, kdy vietnamská vojska v Kambodži vytvořila loutkovou vládu a bránila návratu Rudých Kmérů, embargo OSN zabránilo vstupu Kambodže do mezinárodních obchodních organizací a její komunikaci se světovými charitativními organizacemi. Dokonce i se Světovou zdravotnickou organizací (SZO), Zajímavé je, že OSN na nátlak USA zrušila pomoc (development aid) pouze jedné zemi třetího světa, Kambodži. Tedy zemi, která to tehdy moc potřebovala. USA dosáhly, aby Thaoun Prasith, zástupce Rudých Kmérů, Kambodžu v OSN zastupoval ještě deset let poté, kdy byla Pol Potova vláda vyhnána do džungle. USA dokonce odmítly dávat licence na export knih a hraček pro sirotky v zemi. Zákon z první světové války „Trading with the Enemy Act" se aplikoval na Kambodžu a samozřejmě také na Vietnam. USA pro Kambodžu prosazovaly více omezení než pro Kubu a bývalý SSSR.
Západ a Čína v OSN v roce 1992 pro Kambodžu prosadily mírový plán. Kmérové byli v plánu OSN zahrnuti jako bojující frakce. Jak se v roce 1992 vyjádřil mluvčí OSN v Phnompenhu Eric Falt, OSN navrhla mírový proces v Kambodži tak, aby Rudí Kmérové získali více respektu.
Jak píše Edward S. Herman On War Criminality and Impunity http://www.fol.shareworld.com/Zmag/artides/hermansept97.htm, odhaduje se, že USA v přímé pomoci Pol Potovi daly 85 milionů USD a instituce OSN ovlivňovaly, aby Kméry podporovaly, což Pol Potovy síly po roce 1979 ozdravilo. (Ben Kiernan: Cambodiďs Missed Chance, Indochina News-letter, Nov.- Dec. 1991.) Jednalo se o pomoc v sumě 85 milionů USD (od r. 1980 do r. 1986), jak to vyplývá z korespondence kongresového právníka Jonathana Winera, který byl později poradcem senátora Johna Kerryho (demokrat, Massachusetts) v senátním výboru pro zahraniční vztahy a v americké nadaci vietnamských veteránů…
V letech 1988 – 89 Vietnam svá vojska z Kambodže stáhl. Thajsko a okolní země chtěly, aby se tam situace urovnala. Ale Čína a USA nechtěly Kméry vyloučit. John Pilger v článku „The Freinds of Pól Pot" (The Nation, May l, 1998, http://www.globalpolicy.org/security/issues/polpot.htm) píše, jak se díval, když představitelé Rudých Kmérů při návratu do Phnompenhu, hlavního města Kambodže, vítali oficiální představitele OSN. Poctu dokonce vzdali Khieu Samphanovi, Pol Potovu přívrženci, který jednou řekl, že chybou Kmérů bylo, že nezabili dost lidí. Při příležitosti oslav Dne Spojených národů (United Nations Day) ho v Phnompenhu vítali jako čestného hosta a salutovaly mu jednotky USA a OSN.
Zdá se, že v té době Rudí Kmérové nebyli zločinci. I když jimi byli předtím a poté. Dokonce v roce 1991 subkomise OSN pro lidská práva ze svého programu vyškrtla zmínky o genocidě v Kambodži.
Pokračování
Z knihy : Ondráš, Karol: Bohové současných mytologií. Černá kniha tzv. demokracie. EKO konzult, Bratislava, 2001