Rostoucí impérium

 

Neměli byste nikdy věřit Pentagonu, když mluví o impériu USA. 

Ať už je heslem „trvalé kontrolní místo“ (vojenská megazákladna o rozloze menšího města) nebo „lily pads“ (doslova „leknínové lupínky“; malá, tajuplná, nepřístupná vojenská zařízení; nazvaná podle toho, že je lze využívat k rychlému postupu „přeskakováním“ z jedné na druhou stylem „žába skáče přes rybník“ po listech leknínu, odtud i jejich název; pozn.překl.), logika a úmysl jsou tytéž: aktivní roztažení vražedné vojenské síly USA po zeměkouli, pokryté vojenskou mluvou.  

Tyto „leknínové lístky“ jsou vysoce agresivní, rychle se šířící velmi nebezpečný vodní plevel, záměrem jehož šíření je postarat se o jedinečnou schopnost žáby někam doskákat a sežrat kořist.  

Washington si udržuje největší kolekci zahraničních vojenských základen v dějinách světa: hodně přes tisícovku vojenských zařízení mimo 50 států (USA) a Washington, D.C. Je mezi nimi všechno od desetiletí starých základen v Německu a Japonsku po zbrusu nové základny bezpilotních letounů v Etiopii a na Seychelských ostrovech v Indickém oceánu.

V Afghánistánu stále zabírá Spojenými státy vedená mezinárodní síla přes 450 základen. Celkově má vojenská mašinérie USA své jednotky nějakou formou přítomné přibližně ve 150 cizích zemích, a to ani nemluvím o operačních skupinách jedenácti letadlových lodí – v podstatě plovoucích základnách – ani o významné a narůstající vojenské přítomnosti ve vesmíru. USA momentálně vydávají na udržování základen a jednotek v zámoří odhadem 250 mld. $ ročně.

V prvních měsících roku 2001 Bushova správa zahájila významnou globální ofenzívu, dnes pokračující Obamovým „asijským jádrem“, seskupením strategických sil namířených na Čínu. V Austrálii se už válečné námořnictvo USA stahuje do společné základny v Darwinu. Jinde se Pentagon snaží naplnit plány na základnu pro bezpilotní letouny a pozorování na australských Kokosových ostrovech a dostat pohotovostní jednotky do Brisbane a Perthu. V Thajsku si Pentagon vyjednal právo navštívit nový přístav námořních jednotek a „katastrofické centrum“ v U-Tapao.

Na Filipínách, kde masové protesty vyhnaly počátkem 90. let USA z obrovské Clarkovy letecké základny a z námořní základny Subic Bay, kde od ledna 2002 potichu operovalo 600 mužů zvláštních sil. V Asii ještě Pentagon přestavěl přistávací dráhu na maličkém ostrůvku Tinian nedaleko Guamu.

A Asie je pouhý začátek. V  Africe Pentagon od roku 2007 potichu vytvořil asi tucet leteckých základen pro bezpilotní letouny a pozorování. Jeho armáda už vytvořila nebo vytvoří zařízení v Djibouti, Burkině Faso, Burundi, Středoafrické republice, Ethiopii, Keni, Mauretánii, na Svatém Tomáši a Princově ostrově, v Senegalu, na Seychellách, v Jižním Súdánu a v Ugandě. Pentagon také mezi jinými místy zkoumal možnost vybudovat základny v Alžírsku, Gabunu, Ghaně, Mali a Nigérii.

V Latinské Americe Pentagon vytvořil nebo zmodernizoval nové základny v Arubě a v Curaçau, v Chile, Kolumbii, Salvadoru a v Peru.

V Evropě, po vpádu na Balkán ve válkách v Bosně a Srbsku, se základny USA přesunuly na východ, do některých z bývalých socialistických zemí. Teď Pentagon vyvíjí zařízení schopná podporovat postavení o síle brigády v Rumunsku a Bulharsku a raketovou základnu a letecká zařízení v Polsku.

Pro tento zlověstný rozvoj existuje jméno: imperialismus. Musí být zastaven. 

Redakční sloupek týdeníku The Workers World, 10. 8. 2012 (překlad Vl. Sedláček)