Kubánský 26. červenec: čest hrdinům z Moncady

Následujícími řádky vzdává čest útočníkům na kasárna Moncada Komunistická strana USA.

Vyšlo v jejich týdeníku »Svět lidí«.

26. července 1953 zaútočilo 153 mužů pod vedením Fidela a Raula na kasárna Moncada v Santiagu de Cuba (a dalších 24 současně napadlo kasárna v Bayamo). Kasárna Moncada dostala předem poplach, což mělo za následek, že povstalci byli přečísleni 10:1. Devět povstalců bylo v boji zabito, dalších 56 uvězněno a ubito režimem diktátora Fulgencia Batisty.

51 členů oddílu, jenž kasárna napadl, bylo zajato a souzeno, spolu s 65 obviněnými, kteří vedli politickou opozici vůči Batistovi. 19 obžalovaných bylo propuštěno, zatímco zbytek, mezi nimi i Raul Castro, dostal dlouhé rozsudky vězení. Fidel Castro dostal 15 let. Hnutí 26. července bylo založeno, aby vedlo boj. Mnozí z útočníků na kasárna Moncada, mezi nimi i Fidel a Raul, byli amnestováni v r. 1954, díky Batistovu přesvědčení, že nejsou významnou hrozbou. Do roku 1955 Fidel and Raul odešli z Kuby, kde byly jejich životy trvale ohrožovány, do Mexika.

2. prosince 1956 se bratři Castrovi, a s nimi 80 mužů, vrátili na Kubu na člunu pojmenovaném Granma. Okamžitě napadeni Batistovými vzdušnými silami byli s těžkými ztrátami nuceni přenést boj do pohoří Sierra Maestra. Hor dosáhlo pouhých 12 z původních 82. Ale v horách se ke Hnutí 26. července přidaly tisíce a vytvořily partyzánskou armádu, která vstoupila 2. ledna 1959 vítězně do Havany, když Batista uprchl do exilu.

Dějiny Hnutí 26. července jsou tudíž dějinami vítězství nad velkou nepřízní osudu; porážka v Moncadě vedla ke vzniku lidového hnutí, převrácení Granmy vedlo k partyzánské  armádě, která svrhla Batistu. Jak se Hnutí 26. července vyvinulo do Sjednocené strany kubánské socialistické revoluce a nakonec do Komunistické strany Kuby, neustávalo a s revolučním hrdinstvím překonávalo velká protivenství. 26. července lidé na celém světě opět oslavují udatnost, nezlomnost a revoluční odvahu kubánského lidu.

Od října 1960 je Kuba vystavena ekonomické blokádě USA, cynické kampani k oslabení kubánského lidu kvůli socialistické revoluci. Stále víc to jsou Spojené státy, kdo je oslabovaný a stále rozpačitější z toho, kolik národů světa už normalizovalo vztahy a obchod s Kubou. Valné shromáždění OSN od roku 1992 každým rokem přijímá velkou většinou rezoluci, požadující ukončení blokády; odmítají jen Spojené státy, Izrael a hrstka dalších. Navzdory tomu blokáda, krutá zátěž vržená na kubánský lid, trvá.

Pojďme si tohoto 26. července slíbit, že zdvojnásobíme boj za její ukončení.

Vláda USA nejen že blokádu zachovává; snaží se zraňovat Kubánce vycvičováním, vyzbrojováním a poskytováním útulku teroristickým tlupám kubánského exilu. V roce 1997 vybuchlo několik bomb v Havaně na rozkaz Luise Posady Carrilese pod záštitou CIA. Posada se už předtím podílel na výbuchu v kubánském civilním letadle, čímž zavraždil 73 lidí.

Následkem výbuchů v Havaně Kuba vyslala pět zpravodajských důstojníků, aby infiltrovali kubánské exilové teroristické skupiny na Floridě a mohli včas varovat kubánskou vládu před budoucími útoky. Vláda USA je zatkla, obžalovala ze špionáže a z dalších provinění a po vysoce pochybném procesu je odsoudila od 15 let vězení až ke (dvojitému) doživotí. Kubánská pětice byla odsouzena za to, že uspěla v tom, co CIA nedokázala a byla za to pranýřována po 11. září: infiltrování teroristické skupiny kvůli zabránění zvěrstva. Zatímco jeden z Pětice byl podmínečně propuštěn a směl se vrátit na Kubu na pohřeb otce a nakonec byl vlastně osvobozen, další čtyři zůstávají v americkém žaláři.

Slibme si, tohoto 26. července, že budeme pokračovat v boji za svobodu zbývajících z Kubánské pětice! Zůstaňme bdělí v odmítání lží a útoků vlády a ultrapravice v USA vůči kubánskému lidu a jeho úspěchům při budování socialismu! Ať žije hnutí 26. července, ať žije kubánská revoluce! 

Greg Rose, KS USA, 29. července 2013