Bít se s přesilou
Doktor Ruben Garcia Lopez pracuje na lékařské klinice Vedado v kubánské Havaně.
Když jsem se s ním nedávno setkal, během návštěvy, již organizovala Cuba Solidarity Campaign, mluvil s nadšením a hrdostí o práci vykonané na klinice a o úspěších kubánské zdravotní služby doma i za hranicemi.
Hovořil se zářivým úsměvem a s upřímnou touhou vyprávět návštěvníkům z ciziny o úspěších zdravotnictví v zemi. Ale když jsem se zeptal na dopady blokády USA na jeho práci, jeho nálada, a s ní i atmosféra, potemněla. Úsměv mu ze tváře zmizel, nahrazen výrazem hněvu a zoufalství.
„Jsou léčiva, jež potřebuji a jež bych mohl koupit pouhých 90 mil odtud“, řekl s odkazem na Spojené státy, kde by společnosti, produkující léčiva, s radostí dodávaly kubánské zdravotní službě, ale vláda USA jim to zakazuje. „Místo toho je musím obstarat z Číny.“ A vykreslil obludnost blokády: „Tři hodiny blokády se rovnají ročnímu poskytování rentgenových služeb včetně potřebného zařízení.“ A tak je to v zemi se vším.
Je souhlas s povědomím, že navzdory kruté blokádě je kubánské zdravotnictví nejlepší ze všech zemí rozvojového světa. Je také lepší než zdravotnictví mnoha nejbohatších zemí světa a většiny rozvinutých národů. Jeho výkonnost a neustálé pokroky, tváří v tvář nedostatku léků a vybavení, promyšleně způsobovaného stavem nezákonné blokády USA, jsou v ostrém kontrastu s britskou Národní zdravotní službou, již rozložili a zprivatizovali Toryové a jejich spojenci, zákeřní Liberální demokraté.
Léčení na Kubě je bezplatné a vysoce kvalitní. Údaje o délce života a kojenecké úmrtnosti jsou mezi nejlepšími na světě. Kubánské zdravotnictví je propojeno se systémem vzdělávání v zemi a obsahuje vysoký stupeň provázanosti demokratického a politického řízení. Kuba má víc lékařů v poměru na počet obyvatel než jakákoli jiná země světa. Má tolik všeobecných praktických lékařů, že každá čtvrť má „doktorův dům“, trvale obsazený rodinným lékařem a zdravotní sestrou. Každý doktorův dům slouží všem obyvatelům komunity, v níž je umístěný, obvykle asi tak pěti stovkám lidí. každý obyvatel je zaregistrován praktikem, který vede lékařské záznamy o každé osobě.
Doktorských domů je 11 500. To je základní úroveň péče. Cokoli, s čím si rodinný lékař nebo sestra neporadí, je odkázán na vyšší úroveň – polikliniky. Je lákavé srovnat polikliniky s tím, co bývalo v Británii známé jako domácí nemocnice – malá lékařská střediska v komunitách. Bylo by to srovnávání nespravedlivé. Polikliniky poskytují mnohem rozsáhlejší služby. Umožňují první přístup k celé řadě specialistů a služeb, včetně gynekologické, mateřské, pediatrické a oční péče. Každá poliklinika je součástí známé kubánské University medicíny, s tucty budoucích lékařů, sester a techniků, školených ve vzdělávacích zařízeních klinik. Poliklinik je 451. Navíc existují stovky speciálních zařízení pro péči v mateřství a ve stáří a pro invalidy. Konečnou úroveň léčby poskytuje na Kubě 162 všeobecných nemocnic. Kuba má jednoho konzultanta na 95 (!) obyvatel.
Existují další klíčové aspekty kubánského systému zdravotní péče – prevence, vzdělávání, zapojení do politického a demokratického systému země, a nakonec internacionalizmus. Praktikování prevence a vzdělávání je nejrozvinutější nejen v rozvojovém světě, daleko předčí i mnohé rozvinuté země.
Internacionalizmus Kubánské zdravotní služby stojí za zaznamenání, s desetitisíci kubánských lékařů působících ve víc než 60 zemích, mezi jiným v Latinské Americe a v Africe. Jen v samotné Venezuele působí téměř 30 000 příslušníků kubánského zdravotnického personálu. Kuba také školí studenty medicíny z rozvojových zemí, především z Latinské Ameriky a Afriky.
Jedním z činů kubánské vlády po revoluci v roce 1958 byla přeměna kasáren vojenského námořnictva v zemi na univerzitu lékařství – v duchu překovejme meče v pluhy. Právě tady začali své vzdělávání studenti ze zámoří. Druhý rok svých studií tráví v léčebné první linii, praktikované na poliklinikách.
Asi nejpozoruhodnějším aspektem ze všech je, že kubánská zdravotní služba byla vyvinuta a nadále se rozvíjí během víc než půl století trvající nezákonné blokády, uvalené Spojenými státy; blokády, již odmítlo 188 členských států OSN a podpořily ji jen tři – USA, Izrael a mrňavý státeček Palau, závislý na Spojených státech, aby ekonomicky přežil. Blokáda zasahuje všechny aspekty kubánského života. Jídlo, počítače, léky, vzdělávací materiály, palivo – nekonečný seznam.
Zpět na poliklinice Vedado v Havaně jsem se zeptal doktora Garcii, jak by mezinárodní příznivci Kuby mohli pomoci. Odpověděl obratem. „Přidejte se k Přátelům Kuby“, řekl s odkazem na jednu mnoha skupin v zahraničí, pracujících na tom, aby byla blokáda odstraněna.
Cuba Solidarity Campaign je britský ekvivalent Společnosti česko-kubánského přátelství. (pozn.překl.)
Peter Lazenby, The MorningStar, 22. 7. 2013 (překlad Vladimír Sedláček)