Proč nepadl socialistický režim na Kubě v roce 1989 ?
Občas přemýšlím nad tím, proč nedošlo k ochromení a pádu socialismu na Kubě podobně jako se tomu stalo v zemích východní Evropy. Po prostudování dostupných zdrojů jsem dospěl k jednoznačnému závěru. Zásluhu na tom neměl nikdo menší než sám velký revolucionář Ernesto „Che“ Guevara a Fidel Castro. Jaké překvapení, že ?
Po neúspěšné invazi, zinscenované samotnou CIA v zátoce Sviní v roce 1961, oběma revolucionářům muselo být jasné, že skončila jistá fáze, fáze ozbrojeného boje a revoluce se musí zkonsolidovat do další etapy, do etapy budování a přeměn. Bylo již zřejmé, že na Kubě se bude budovat socialistická společnost, otázkou jen bylo, jakým způsobem systém zabezpečit a zrevidovat. Fidel potřeboval SSSR k tomu, aby mu zajistil mocenské zázemí a tak postupně začal hledat cesty, jakým způsobem vybudovat aparát, který by funkčně zajišťoval linii vládnutí. Začal opouštět své věrné soudruhy a stále více se obracel na PSP (což byla Komunistická strana Kuby). Fidel je potřeboval právě kvůli SSSR a tak jim zajistil moc tím, že je sloučil se svým hnutím 26. Července a další revoluční odbojovou skupinou tzv. Revolučním komisariátem. Vytvořil nový orgán nazvaný jednoduše Sjednocené revoluční organizace, ve zkratce ORI. Konečně byl na scéně ten pravý revoluční orgán, který měl za úkol sjednotit různé struktury a skupiny s mnoha zájmy a přeměnit je na funkční celek stranického formátu, který bude zasazený do socialistického světa.
Fidel si na tuto práci vybral Aníbala Escalante (1), šéfa PSP, ambiciózního člověka, který si v řadě věcí nezadal svými cíli se samotným Fidelem. Oproti němu však byl zaníceným komunistou, který dovedl správně otevírat dveře v Moskvě. Poté co byl Escalante jmenován do čela ORI, začal ihned s přestavbou skupiny k obrazu svému. V podstatě začal budovat paralelní strukturu a postupně nahrazovat lidi věrné Castrovi a revoluci. Začalo se více „tlačit“ na určité oblasti a jít po vzoru Sovětského svazu. Došlo tak například k omezení svobody tisku, které se dříve Fidel bránil jako čert kříže. V té době si americká strana mnohem více myslela, že hybatelem a zákulisním hráčem na Kubě je Che Guevara. Opak byl pravdou, intrikářem a hybatelem loutek v té době byl právě Escalante. Na jeho činnost si stěžovala celá řada lidí, ale Fidel odmítl cokoliv dělat. V té době už byl Escalante druhým nejmocnějším mužem v zemi a pomalu se začalo pochybovat, zda Fidel ještě drží moc pevně v rukou. Ve chvíli největšího nebezpečí, kdy už vážně hrozilo, že o veškerou moc přijde, se Fidel obrátil na Che Guevaru. Věděl velmi dobře, že jeho věrný druh mu pomůže. Che samotný měl své vlastní důvody pro to, aby se zbavil Escalanteho. Měl vlastní představu o tom, jak by měla revoluce vypadat a jako ministr průmyslu trávil mnoho času po fabrikách, kde se na vedoucí místa protlačovali lidé z PSP. Po tomto setkání začal Che shromažďovat kompromitující informace, na základě kterých by bylo možné Escalanteho veřejně obvinit. Che se nehodlal zbavit pouze Escalanteho, ale celé byrokratické mašinérie, kterou tento aparátčík konstruoval.
Počátkem března 1962 už měl Che dostatek důkazů nashromážděné a předal je Fidelovi. K odstartování akce už nic nestálo v cestě. Poslední kapkou, která Fidela utvrdila, bylo, když Escalante představil nové členy ORI, kde opravdu bylo jen velmi málo členů věrných samotné revoluci a tím pádem i Fidelovi.
Fidel Castro spustil svůj protiútok v noci 26.března 1962. Vše začalo televizním výstupem, kde kázal o „sektářství“, na který doplatí jak Escalante a jeho soudruzi ve vedení ORI, tak dokonce i sovětský velvyslanec na Kubě Kudrjavcev. Fidel je vyprovodil se slovy: „Pánové, kteří chtějí ostatním vnutit své představy, jsou téměř stejní jako Batista a jeho nohsledi!“
Aby to nevyvolalo roztržku se Sověty, které Fidel potřeboval, v tichosti odeslal Escalanteho na „delší dovolenou“ do Prahy. Kudrjavceva se ve stejné tichosti zbavili výměnou po dohodě se Sověty. Fidel postavil do čela svůj věrný stranický tým ve složení: Raúl Castro, Che Guevara, Osvaldo Dorticós, Emilio Aragonés a jediného zástupce PSP, Blase Rocy.
Na tomto místě je dobré si uvědomit, co se ve skutečnosti stalo. Reakce Castra na pokus o „puč“ byla tvrdým políčkem jak pro stranu PSP, tak pro Sověty v Moskvě, neboť těm šlo o zajištění kontroly nad kubánským vedením. Tak byli totiž zvyklí se satelitními státy zacházet. Díky zásahu Fidela tak bylo po přípravách k tradičnímu komunistickému systému. A to si myslím, že bylo tím zásadním, co obrátilo Kubu od pozdějšího krachu tak, jako se to stalo vazalským státům východního bloku.
Petr Kolář
(1) http://www.ecured.cu/index.php/Aníbal_Escalante
Čerpáno ze zdroje: Simon Reid, Henry: Fidel&Che, 2010