Nálety na protektorát

Nedávný nález americké nevybuchlé bomby z druhé světové války v Čechách byl pozůstatkem náletu z 22. března 1945. Připomenul nám někdejší angloamerické nálety na naši vlast, uskutečňované především ke konci války.  

Místo Škodovky dobřanská léčebna

Prostor protektorátu se stal pro nacistické Německo týlovou výrobní oblastí. Vzhledem ke krátkému doletu spojeneckých bombardérů jsme byli dlouhou dobu mimo jejich dosah. Přesto britské stroje zaútočily již 21. října 1940 na Škodovku. Pro špatné počasí dopadly bomby na cíle v Německu. Ani při následných třech pokusech Britů nebyl areál zbrojovky zasažen. Další ofenziva na jaře 1943 směřovala do Porúří, část letadel se po dlouhé cestě dostala nad Plzeň. Místo Škodovky padaly hodinu bomby na Psychiatrickou léčebnu v Dobřanech. Zahynulo 250 lidí a v kasárnách množství německých vojáků.

Při všech akcích utrpělo letectvo velké ztráty. Květnový nálet roku 1943 již zasáhl tovární budovy, ale výrobu nenarušil.

Bohužel, většina náloží dopadla na město, zabila nebo zranila mnoho obyvatel (z toho některé ve Škodovce), zničila nebo poškodila množství domů.

Zabití lidé, zničené domy

V roce 1944 se nad naším územím objevily výkonnější stroje s delším doletem v doprovodu stíhaček. Iniciativu převzali Američané. Ti se především zaměřovali na útoky proti závodům na výrobu pohonných hmot (Záluží u Mostu), železniční uzly a zbrojovky. Britská letadla provedla nejtěžší a nejkrvavější nálet v noci z 16. na 17. duben 1945. Zničeno bylo osobní i seřazovací nádraží v Plzni, zabito 624 osob, ranění, zničené a poškozené domy. Škodovka odolala. Tehdejší veřejné mínění nálet nechápalo pro množství nevinných obětí i materiální škody v době, kdy se blížila fronta. V té době se sovětská vojska přiblížila na 60 km od Berlína, západní spojenci konečně překročili hranice Německa. Jejich bombardéry stále častěji¨přelétávaly naše území. Po zničujícím náletu hořely Drážďany.

Před dubnovým náletem vysílala rozhlasová stanice BBC výstrahu, která prozradila místo určení – Škodovku i čas doletu bombardérů. Není jasné, zda pouze v češtině. Terčem bylo letiště na Borech a zbrojovka. Díky rozšířenému varování ztráty na lidech byly podstatně nižší. Připravena však byla i německá protiletadlová obrana.

Škodovy závody byly zničeny ze 70 procent a poválečné opravy stály republiku 12 miliard korun. A to není započteno bezplatné dobrovolnické úsilí při odstraňování válečných škod.

Terčem také Praha

Koncem války houkaly sirény příliš často a stálé běhání do krytů otupilo sebezáchovné mechanismy lidí. Málokoho napadlo, že spojenecká americká letadla si kromě vojenských cílů vyberou i civilní. Kobercový nálet na Prahu začal 14. února 1945. Právě obědvající lidénedbali v mnoha případech na ječivý zvuk sirén. Během tří minut, za dobré viditelnosti, svrhly B17 náklad 152 tun bomb, zasažen byl Zlíchov, Palackého náměstí i Karlovo se Všeobecnou nemocnicí,

Vyšehrad, Emauzský klášter, Vinohrady, Nusle a Pankrác. Tento hrůzný zážitek si vyžádal na 700 obětí, z toho 100 dětí (mezi nimi i dcera malíře J. Lady). Těžce zraněno kolem 1200 občanů, další utrpěli lehčí zranění, zasaženy domy a památky (kostel sv. Kosmy a Damiana, Zemská porodnice, Faustův dům, Gröbovka, vinohradská synagoga).

Odpoledne pokračoval nálet na hořící Drážďany. Pražské bombardování nezasáhlo nacistická kasárna ani zbrojní podniky.

Druhý nálet byl naplánován a uskutečněn 25. března 1945. Hlavním cílem se staly tovární objekty v Libni a Vysočanech, vojenské letiště ve Kbelích, továrny v Čakovicích a Letňanech, zasáhl na Střížkově civilní obydlí..

Tlaková vlna na Proseku a ve Vysočanech smetla četná nouzová bydlení ve zdejších koloniích a mnoho lidí bylo bez přístřeší. Zemřelo 370 lidí, 416 zraněno. Zasažena Vysočanská tvrz, barokní Špitálský dvůr. Dále 70 továrních objektů a desítky civilních budov – ulice Drahobejlova, U skládky, Poděbradská, Českomoravská a okolí Harfy.

Příliš mnoho otazníků

Ke konci války se mnoho našich lidí ptalo, proč ničivé nálety na civilní cíle?

A ptají se dodnes. Proč tolik továren, když všude docházel materiál, výrobu ochromovaly sabotáže, ze zničených či poškozených nádraží se nedalo expedovat. Tehdy aktivní aktéři povětšinou mlčí, archivy také mnoho informací neposkytly. Sféra zájmů ve světě už byla rozdělena. Šlo o to odepsat příští konkurenci? Obava ze sovětského vlivu na obsazených územích? Pamětníci vymírají.

Neměla by však vymírat úcta k lidem, kteří několik dnů před koncem války přišli o život. Zbytečně.

Pavel Novák

SLOVANSKÁ VZÁJEMNOST č.175/2014
Redakce : Slovanský výbor ČR, Pol. vězňů 9, 111 21, Praha 1
E-mail: slovanvyborcr@volny.cz
 Internet: http://www.slovanskyvyborcr.cz/