Šedesátá léta v SRN

V šedesátých letech vzniklo jak na Západě, tak na Východě nové socialistické hnutí – tzv. osmašedesátníci, kteří protestovali proti válce ve Vietnamu, ale i proti vládnoucím strukturám a celému kapitalistickému systému.

Ideje komunismu se znovu staly hlavně pro mladé lidi velmi atraktivní, zároveň však odmítli sovětský systém. Jejich vzorem bylo např. černošské hnutí v USA, které to bojovalo proti rasismu nebo hnutí Pražské jaro v ČSSR. Německým politikům moc nevěřili a tak protestovali hlavně v ulicích – vznikla významná studentská organizace Mimoparlamentní opozice. Při demonstracích několikrát došlo k pouličním bitkám, při jedné akce byl zastřelen student, což vedlo k ještě větším protestům.

V roce 1968 bylo rozhodnuto, že v západním Německu bude po zákazu v roce 1956 dovoleno znovuzaložení komunistické strany, ovšem s novým názvem a programem bez pojmů jako diktatura proletariátu apod.

Vedení zakázané KSN za těchto podmínek založilo novou stranu jménem Německá komunistická strana. Ve stejném roce vznikla i strana jménem KSN-ML, která považovala sovětskou politiku sblížení se Západem po roce 1956 za revizionistickou. Tyto nové strany však už neměly masovou podporu. V roce 1975 byla založena ilegální sekce KSN-ML také v NDR.

Začátkem sedmdesátých let se protestní hnutí pomalu začalo rozpadat a koncem šedesátých let začala na Západě působit teroristická organizace jménem Frakce Rudé armády (RAF), která zabila několik politiků a jiných významných osob. Tato skupina spolupracovala i s východoněmeckou Státní bezpečností. To vedlo k tomu, že se západoněmecká vláda v roce 1972 rozhodla k novému opatření proti komunistickému hnutí.