Zrada generála Vlasova (2)

vlasov2Jaký byl vztah Vlasova k hitlerovskému vedení? Podle jeho přiznání před soudem v roce 1946 se nejednou pokoušel o přijetí u Hitlera, aby „rozhodl o svém osudu“. „Dověděl jsem se však,“ řekl Vlasov, „že mě Hitler nechce vidět, protože nenávidí Rusy, a nařídil, aby mě přijal Himmler…“

Nejbližší vztahy měl Vlasov s Goebbelsem. Podle svědectví Jeleny Ryževské, která studovala Goebbelsovy deníky, v nich nalezla zajímavou poznámku. Goebbels, který byl na samém konci války jmenován do funkce velitele Berlína, se scházel s Vlasovem, s nímž se radil o problémech obrany německého hlavního města.

V „životopise“ vlasovovskébo hnutí je asi mimořádně zajímavá část spojená s Pražským povstáním v květnu 1945. Teď se říká, že prý vlasovci osvobodili Prahu od fašistů… Je to opravdu tak?

Legendy o osvobození Prahy Vlasovovými jednotkami jsou pustým podvodem, který se mimochodem zrodil zcela nedávno. Na konci osmdesátých let sdělili tuto „senzaci“ světu historici M. Geller a A. Nekrič, kteří odešli z SSSR. Při 45. výročí vítězství nad fašismem ji zopakoval bývalý příslušník Československé strany národní socialistické L. Jirásek. Olej do ohně přilily některé sdělovací prostředky a tato lež se dostala i do televize…

Aniž je nutné se pouštět do detailu Pražské operace l,, 2. a 4. ukrajinského frontu, v níž bylo obklíčeno a poraženo miliónové uskupení nepřítele a právě tím byla poskytnula pomoc povstalé Praze, je nutné se zastavit u některých skutečností.

Ještě před začátkem Pražské operace telegrafoval Vlasov do štábu 1. ukrajinského frontu: „Mám možnost zaútočit do týlu pražského uskupení Němců. Podmínkou je odpuštění pro mne a mé lidi…“ Odpověď však nedostal. Co měl Vlasov dělat za situace, kdy už se mu nechtělo umírat za „tisíciletou říši“? Zbývalo mu jediné: pokusit se probít přes Prahu za demarkační čáru k Američanům. Velení ROA počítalo s tím, že soustředí své jednotky v jižním Německu, v předhůří Alp, a tam počká na další vývoj událostí… než začne třetí světová válka! Vlasovci přepokládali, že tentokrát to bude válka USA a Anglie proti SSSR. A Vlasov, aby navázal styk s anglickým americkým velením, vyslal své zmocněnce Malyškina, Žifenkova a další ke splnění tohoto úkolu. Malyškin byl už 29. dubna 1945 na štábu 20. amerického sboru a zanedlouho se setkal s velitelem 7. americké armády.

Vlasov sám zůstal v té době u „své armády“, aby měl možnost urychleně ji stáhnout do Československa a přesunout na území obsazené Američany.

Ve zmatku, který nastal v důsledku postupu tří frontů Rudé armády, jež dnem i nocí postupovaly nejrůznějšími cestami k povstalé Praze, se 6. května 1945 podařilo 11. divizi ROA do Prahy proniknout v síle asi 10 000 lidí, mezi nimiž byl i Vlasov. Mohl takový svazek sehrát nějakou úlohu při osvobození Prahy, v níž se nacházela téměř miliónová hitlerovská armáda?! Co pro takové uskupení znamená deset tisíc demoralizovaných vlasovců, kteří se báli jako ohně odvety za zradu (zradili přece i hitlerovce!)? Kdyby se opravdu dali do boje s hitlerovci, nezůstal by z nich, jak se říká, ani mastný flek.

lnare-vlasovPražané, kteří omylem považovali divizi ROA za sovětskou, ji přivítali. Jenomže vlasovci se svým chováním brzy prozradili a ozbrojené jednotky československého „odboje“ je z Prahy vytlačily a zčásti i odzbrojily. Aby se vlasovci zachránili, museli podstoupit boj s esesáckými krycími jednotkami, které jim stály v cestě do zóny činnosti amerických vojsk. A tím byla splněna „hlavní úloha“ vlasovců při osvobození Prahy.

Jak byl zajat sám Vlasov? 12. května 1945 se sovětské velení ze zachycené rádiové depeše dozvědělo, že se Vlasov nachází na československém území v prostoru Plzně. Akci k jeho zadržení provedla 162. tanková brigáda, které velel plukovník I. Mašenko. Brigáda předstihla hlavní síly svého sboru a vyrazila k Plzni. Zanedlouho přivedli k veliteli střeleckého praporu M. Jakušovovi, jehož jednotka postupovala jako předvoj brigády, velitele jednoho praporu ROA, který prozradil, kde se nachází Vlasov. Všechno ostatní už byla, jak se říká, technická záležitost.

Po určité době byl zrádce převezen na štáb 13. armády 1. ukrajinského frontu a potom odeslán letadlem do Moskvy…

„Případem Vlasova“ se zabývala Hlavní správa kontrarozvědky (Smerš), podléhající lidovému komisařství obrany, nikoli orgány NKVD,jak píší někteří autoři.

Soud s Vlasovem a jedenácti jeho společníky probíhal od 30. července do 1. srpna 1946. 2. srpna bylo v deníku Pravda uveřejněno rozhodnutí vojenského kolegia Nejvyššího soudu RSFSR o odsouzení Vlasová a jeho společníka.

Vlasovova skupina byla pouhým šroubkem v hitlerovské agresivní mašinérii. Vlasov sám, když se rozhodl jít cestou zrady a spolupráce s fašisty, nebojoval proti hitlerovskému režimu; jak se to pokoušejí někteří lidé vysvětlovat, ale proti vlastnímu lidu.

TA 49/1991

Obr.: Pamětní deska na zámklu Lnáře, kde byl 12. května 1945 Vlasov zajat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *