Oswald nebyl sovětským agentem

oswald3Lee Harwey Oswald, podezřelý z vraždy amerického prezidenta Johna Kennedyho, žil v SSSR od října roku 1959 do května roku 1962. Mnoho služeb, které vyšetřovaly okolnosti zavraždění Johna Kennedyho, jej považovalo mimo jiné i za agenta KGB.

KGB skutečně měla o Oswalda zájem, jenomže v jiném smyslu. Dosti energicky se pokoušela zjistit, zda Oswald nebyl agentem CIA nebo jiných výzvědných služeb.

Lee Harwey Oswald přijel do SSSR v roce 1959 jako turista a prohlásil, že se rozhodl zůstat v Sovětském svazu. Požádal proto o politický azyl a o občanství. Když mu bylo odmítnuto udělení sovětského občanství, pokusil se v Moskvě o sebevraždu. 
Pokus o sebevraždu, ve jménu vítězství marxisticko-leninských idejí, touha stát se občanem SSSR a pracovat tam, pochopitelně vyvolá i u obyčejného člověka podezření, natož u kontrarozvědky a navíc v té době.

Oswaldovi bylo uděleno právo pobytu na jeden rok. Odjel do Minska, kde nastoupil do zaměstnání v závodě na výrobu rozhlasových přijímačů. Dostal také byt a výborný plat, mnohem vyšší, než měli jeho spolupracovníci, kteří zjistili, že Oswald je líný a postrádá jakoukoli iniciativu. Materiály dokazují, že politického školení se zúčastňoval velmi málo a vůbec více než Marxe, měl rád děvčata a veselou společnost. V Minsku se oženil se správkyní lékárny Marinou Prusakovovou, ale už na sklonku roku 1959 si s americkým velvyslanectvím písemně vyjednával odjezd do historické vlasti. V roce 1962 se do USA vrátil.

 

oswald2

 

Podle  jednoho dokumentu z jeho svazku v KGB, označeného číslem 31451, rozvědka KGB ani kontrarozvědka nepovažovaly Oswalda za hodného kontaktu a spolupráce.
Jeho svazek však obsahuje velmi zajímavé podrobnosti. KGB se například dověděla, že v Minsku vstoupil Oswald do myslivecké společnosti, opatřil si pušku, s níž jezdil do lesa. Svědci, kteří s Oswaldem chodili střílet, vypovídali, že byl průměrným střelcem a často minul cíl.

„Po přečtení těchto pěti svazků jsem dospěl k závěru, že to byl tuctový člověk, asi nijak zvlášť inteligentní, nevyrovnaný…" řekl Vjačeslav Nikonov. „Pokud jde o verzi atentátu na prezidenta – takové dva výstřely z takové vzdálenosti, to dokáže jenom vynikající střelec, jímž Oswald nikdy nebyl."

oswald1

Všechny tyto materiály o Oswaldovi se nemusely dochovat, protože KGB o ně ztratila operativní zájem. Ve svazcích však je poznámka, že získaná fakta mají historickou cenu. Tato poznámka tam však přibyla až po zavraždění Johna Kennedyho a poté, co ve světě byly obšírně posouzeny různé verze této vraždy. Do dnešního dne jich je spousta, ale tajemství atentátu dodnes odhaleno není.

TA 50/1991

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *