Polemika k článku Sedm cest k socialismu ?

logoZaujal mě článek Sedm cest k socializmu. Mám k tomu pár připomínek, které si dovolím uveřejnit.

Parlamentní cesta
Nesouhlasím s tím, že v prvních letech po změně režimu dojde k poklesu ekonomiky. Změna režimu musí byt připravována a ekonomicky zajištěna. Zkrátka naplněný pohár a poslední kapka už musí být jen ten převrat. Po revoluci taky nemuselo být vše jak bylo, to jen blbost zavládla a vládne. Místo aby si vážili mezinárodních styků a ty rozšířili, tak vše zničili a podniky prosperující vytunelovali a rozprodali. Na to že je kapitalismus, tak se kapitalisticky nechovají a neumí hospodařit narozdíl od minulého režimu. Je spousta věci, které se dají dělat už teď, jak vyplývá z Vašeho článku i z jiných tady na stránkách. A na spoustě věci se shodnete.
Třeba plat – hospodaření poslanců. Nevím, kam dávají komunističtí poslanci přebytky z platu, ale měli by místo charity – která je bezedná, podporovat těmi penězi změnu režimu, aby ta charita nebyla třeba. Tedy dělat vzdělávání a osvětu. Je pravda, že takový plat mění psychiku člověka a že ztrácí reálný pohled na život normálního člověka, který má plat desetkrát menší a nebo žádný.

Sociální hnutí
Neboli nestátní neziskové organizace NNO je síla lidí, která má stále větší moc a dělá obavy velkokapitalistům. Může a má právo lecjaké projekty připomínkovat a to nejen jako právnická osoba, ale i jako fyzická osoba – jednotlivci. Pokud taková organizace napíše projekt a zažádá o grant, tak může projekt zrealizovat. Špatné je, že díky kofinancování nikdy nevíte, jestli ty peníze dostanete. A tedy jeden nezískaný grant může zapříčinit vrácení ostatních grantů a zrušení projektu. Taky se sponzoruje hodně špatných neužitečných akcí, co můžete vidět v televizi třeba MISS, vrcholový sport-hokej a fotbal, soutěže atd. Navíc peníze co se dávají do reklamních pořadů by se hodili přímo na určitou věc.
To že jsou demonstrace proti válkám a nikdo si z toho nic nedělá je ukazatel, že s demokracií u nás a v západních státech – našem oficiálním politickém vzoru – to není v pořádku. Koho pak poslanci zastupují, když většina je proti válce a účasti v ní a stejně se tam jde, protože si to pan ministr zahraničí (například Svoboda) přeje. Co je to za křesťana, když se neřídí svými zákony nezabiješ a dalšími.
Oranžová revoluce ovšem byla dotována USA a v jejich zájmu, tak jako vlastně u nás v roce 1989. Lid byl zneužit. V té době se vůbec nemyslelo hlavou a vládly emoce, zcela opět podle plánu. Žádná státní politika se neděje bez vlivu mezinárodní politiky a to už třeba od VŘSR.

Socialismus za kapitalismu
Myslím, že tady je těžiště změny režimu systémem mírného pokroku v mezích zákona.
Nevidím v tom problém, protože řada členů kom.strany jsou podnikatelé a řada bývalých členů jsou ve vedeních společností. Dále se vychvaluje čínský režim ekonomiky, kde je soukromé vlastnictví tolerováno. Otázkou je jen zabránit vykořisťování dělníků a přitom nebrat podnikatelům přirozené psychické potřeby: 1. touha po seberealizaci, 2. touha po moci v podniku a rozhodování 3. touha po zajištění životních jistot – podnikem si zajistit majetek a peníze pro sebe a svou rodinu do konce života a pro případ nemoci. 4. potřeba něco znamenat mít sebevědomí 5. touha po tom abych dělal služby, aby mi byli lidi vděční 6. touha po tom ve společnosti něco dokázat, aby po mě štěknul pes 7. touha po tom ovlivnit svět podle sebe podle svého svědomí k lepšímu apod.
Tyto potřeby jsou u každého člověka, u každého převažuje nějaká jiná.
Navíc dnes podnikají i dělníci jako vedlejší pracovní činnost, mnohdy z jednoho z výše jmenovaného důvodu.
Tady je problém morálky, svého svědomí a veřejného mínění společnosti.
Podniky, které řídí komunisti, by měli jít ostatním příkladem v navrhovaném řešení samospráv zaměstnanců a podílu na vedení a řízení podniku, jednání s odbory, ekologii a rozdělování zisku. Takový podnik také může sponzorovat neziskové organizace v místě, nebo ty, v kterých jsou aktivní jeho dělníci, nebo slouží jejich potřebám.

Odbory
Nesouhlasím s tvrzením, že odbory jsou apolitické. Vždy jejich činnost k něčemu slouží. Podpora a sjednocení odborů, je činnost, která se může dělat již teď. Mě by zajímaly zkušenosti francouzských odborů, protože jejich činnost se dostává do všech jejich moderních filmů a jsou tam takové názory, které by u nás neprošly (pokud jste viděli seriál Vítr z Pyrenejí…). Udělejte nějaké besedy s odboráři. Pozvěte je sem a udělejte přednáškové turné. Sponzorovat to mohou zrovna třeba poslanci.
Síla odborů je ve společných stávkách jako ve Francii či v Itálii. Také první co bylo u nás po revoluci, že se jednotné odbory rozpadly – z jaké iniciativy?
Rozumný přístup ze stran odborů a ekologů nemůže dát vzniku rozporu. Nikdo nechce dělat ve firmě, která porušuje zákon a nebo znečišťuje prostředí. Další věcí je, že každý chce vidět výsledky své práce, co vlastně vyrábí, pro koho a co s tím dál bude.

Kultura
Ano, kulturou proti blbosti. Všimněte si, kolik dobrých filmů a to západních obsahuje sociální tématiku. Všechna klasická díla světových literatur obsahují socialistické myšlenky a právě proto jsou to díla hodnotná. Již jsem zmiňovala francouzské filmy. Ale podívejte se třeba na film Hříšný tanec. To je romantický film, ovšem se silnou sociální otázkou, poměrně dost proti bohatým a jejich myšlení a jednání. A protiválečných filmů je také hodně. Třeba i ty Žhavé výstřely – s náhradními díly v těle ze zranění ze všech amerických válek a s počitadlem mrtvých jako důkaz nejkrvavějšího filmu všech dob.
Píšete tu masová kapitalistická kultura. Ovšem právě socialistická kultura byla a měla by zase být masová. Ty intelektuálské články v Kmenu nebo časopisu Výboru národní kultury těžkou budou masy číst. Proč někdo nevymyslí nějaké vtipné aktuální básně, protestsongy, pochody, slogany a pod.? Inspirujte se těmi starými budovatelskými písněmi, tam jsou rýmy úsměvné, zvláště dnes po pádu režimu. Stačilo by zpopularizovat i revoluční písně z internetu, které jsou tam ve všech možných jazycích – italsky, španělsky, německy a čínsky. Slyšeli jste Kaťušu čínsky?
I sem se hodí můj příspěvek o tom, že zde chybí východní kultura. Tedy sovětské filmy a filmy zemí bývalého SSSR. Já už jich pár mám a je to hodnotný zážitek. A už díky tomu umím zase rusky, protože jsou v originále.
Kdyby se ty protiválečné filmy a další kultura více zdůrazňovala, tak by se válčilo míň. Ti žoldáci by nebyli tak snadno manipulovatelní.

Ozbrojený boj
Toho poučení z minulosti je hodně, a jestli někdo může mít ještě dnes tak scestné názory na nutnost řešení konfliktů válkou, tak si podle mě nezaslouží žít sám.
Podívejte se na výsledky 2.sv. války. Z naší strany to byla válka spravedlivá osvobozenecká od okupantů – fašistů. A po 60. letech se dovíte, že to všechno bylo jinak a ti největší lumpové a vrazi jsou dodnes na živu vychovávají potomky ve své ideologii a užívají si nakradených peněz a sem jezdí na dovolenou a chtějí abychom se jim omluvili.
Tohle kdyby věděli odbojáři za války, tak by se podle mě k fašistům chovali víc radikálně – žádný soud, ale soud okamžitý z přítomných svědků a postižených a rovnou ke zdi.. Co se týče odsunu. Kdo je vlastně nepřítel? Ten, který volil zmetky do vedení státu, a který tak pomohl fašistům k moci a rozpoutání války. Tedy je nepřítel prostý lid -civilisti, ne voják, který pouze plní rozkazy a nesmí o tom přemýšlet. Ovšem psychika ve válce poznamená každého a není divu, že tedy dochází k střelbě do civilistů, mučení zajatců a dobíjení zraněných.
Jedinou prevencí aby se to nedělo je, aby válka vůbec nebyla. Ozbrojený boj? NE ! Jestli se blbost lidí dá převychovat, odstranit vzděláním a já pevně věřím, že ano, ozbrojený boj ztrácí opodstatnění.
Když žijete v situaci, že musíte střílet první, aby jste byl na živu tak podle mě ženevské konvence a další pravidla jsou směšná. Váleční mrzáci mě nikdy nebudou mít rádi, za to co jsem jim způsobil a budou v tom duchu vychovávat další generace zrovna tak vdovy a sirotci a lidi co přišli o všechen majetek. A tyto civilisti budou dělat další politiku.Buď je ten nepřítel nebezpečný a použiji všech prostředků, abych ho zničil a nebo je to jen hra jako šachy, aby se ekonomice pustilo žilou, aby bylo co opravovat a získat tak zemi pod svou závislost. Je jen otázka, kdy to bude třeba naše země. Záminka se vždy vymyslí nebo vyprovokuje nebo nahraje jako začátek války v Polsku.
Proč se nemluví o tom, kdo zaplatí těm zbrojařským firmám ty zbraně a náboje a pobyt armády použité při svržení S. Husajna? Udělala irácká emigrace s Američany smlouvu, že za to dostanou ropu? Nebo co ještě dalšího a za jakých podmínek? Dnes není nic zadarmo, takže jak vypadala dohoda? A oběti iráckých civilistů jsou jen podle plánu – ztráty povoleny?
Stojí tohle všechno za to, nějaký ozbrojený boj začít? Co je to za lidi, kteří mají na to žaludek?
Ovšem jestli sem můžu přiřadit zločin a trest, tak to aplikuji na problematiku zločinu a trestního práva. Vždy má režim nějaký nepřátele. Jde o to, co jsou zač.
Není možné a nesmí se opakovat, aby dnes každý kdo byl v minulém režimu ve vězení, říkal, že tam byl z politických důvodů, že rozkrádáním a podvody boural režim.
Jak ovšem nemorální a zlý lidi potrestat? Nemáme žádnou Sibiř a pracovní tábory a vězení jsou plné. Úkladné vraždy bych trestal smrtí nebo těžkou nucenou prací, opakované násilí doživotím a ztrátou všech práv. Podvody podle výše škody a zabavením majetku a to celé rodině do výše škody.
A rozhodně by neměl být z vězení hotel a dožadování se nějakých práv-když mě okradou, tak ho nebudu litovat – porušil moje právo, takže nemá právo na vlastní práva. Trestní právo by se mělo velmi dobře promyslet.

Konspirace
1. ta se musí připravovat dopředu, aby si špión získal důvěru.
2. agent může pracovat navenek pro režim, ale zároveň přinášet informace opozici o způsobu vlády, strategii, taktice, o stycích a dohodách, o ekonomických stycích.
3. nevím, zda to dnes takhle funguje, ale myslím, že takový morální charakter a psychický profil člověka se hned tak nenajde
4. agent rozvědky pracuje často pro všechny strany a je nadpolitický, to jsou lidi, kteří vidí do zákulisí politiky, o kterým se běžným lidem ani nesní.
5. po změně režimu se takovému člověku těžko dokazuje loajálnost, když hraje na všechny strany a je jen kritériem jak se zasadil o změnu režimu
6. režim se bourá shora – ryba smrdí od hlavy, takže nejlepší je, jak jsem někde četl (A. Pludek – Takových tisíc let) získat důvěru vládce a moc a pak ji obrátit proti nim.
7. je spousta špionážních knih a filmů, i když je to film, nedají se jisté praktiky zpravodajských služeb podceňovat. Třeba film s R. Redforem – Tři dny Kondora, nebo 17. zastavení jara, nebo americký film Síť, nebo film Vrtěti psem.

Souhlasím že by se mělo dělat vše, kromě ozbrojeného boje. Ten jedině obranný, kdyby zaútočili první.

 

Rudolf Blažek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *