Cesta do Běloruska (10)

Odjezd do ČR

Vstáváme v 7:00 a dobalujeme poslední věci. Přichází Ilja a doprovází nás na nádraží. Loučíme se a v 10:15 sedáme na „električku“ směrem na Oršu. V Orše na nás už čeká Lena, aby se také rozloučila. Bohužel máme na ní jen několik málo minut. Během toho stačíme koupit lístky do Minsku a utíkáme na třetí kolej.

Lena mi cestou vtiskne do ruky suvenýry. Jsou to erby města Orša – přívěsky na krk. Vlak píská, poslední zamávání a ujíždíme na Minsk. V Minsku už si připadáme jako doma.

Trochu nám otrnulo, propaganda našich médii konečně ustoupila a tak se necítíme tak svázáni. Domlouváme se, že nejdřív pojedeme na hlavní nádraží (Vagzal), zjistit si všechny spoje do Varšavy. Bez problémů nacházíme metro a dojíždíme do stanice Lenina. Najednou mi přichází SMS od Viktora, kde jsme a že oni jsou právě teď v Minsku. To je pro nás dobrá zpráva, říkám si. Pomůžou nám najít spoj a taky nás ve zbývajícím čase mohou provést po městě. S Viktorem a Dymou se scházíme před halou nádraží a jdeme se naposled podívat do města.

 

 

Navštěvujeme prospekt Nezávislosti, prý památník Lukašenka – fascinující moderní budova Národní knihovny musí každému vyrazit dech.

 

 

Sháníme poslední suvenýry, procházíme supermarket Univermag. Přesunujeme se na nádraží, odkud nám to jede ve 20:40. Loučíme se a nastupujeme do IC Varšava. Pokouším se na chvíli spát, ale TV řve tak nemožně, že to skoro nejde. V 0:40 přijíždíme do Brestu a jdeme koupit místenky do vlaku na Varšavu a čekáme na celní prohlídku. Ve 2:00 jdeme do haly určené pro pasovou kontrolu. Přicházíme k paní, která trhá naše celní deklarace. Trošku plašíme, co se děje, ale nějaký celník nás uklidňuje, že deklarace jsou nutné pouze nad 3000 USD. Paní se ptá, kde jsme byli a píše si naše jména. Vrací nám naše pasy a můžeme přejít k okénku pro razítko. Hotovo a vůbec to nebolelo!

Odcházíme do vlaku, kde nás čeká šok. Zjišťujeme, že dle místenek nespíme pohromadě, ale Karolína s Milanem v jednom kupé s nějakými ženami a já s nějakým běloruským párem v druhém kupé :-). Jsou velmi slušní a tak po polské pasové kontrole usínám a probouzí nás až průvodčí krátce před Varšavou.

 

 

Ve Varšavě kupujeme místenky do Prahy. Stíháme vlak přesně v 8:00 ráno a uháníme na Prahu.

Byl to nezapomenutelný výlet, který bychom si chtěli všichni znovu zopakovat.

Bělorusové jsou velice příjemní lidé. Velmi mě mrzí, jakým způsobem se chovají západní politici k této zemi a jakým způsobem o ní hovoří média. Velmi rád bych si popovídal s nějakým běloruským opozičním politikem na téma svoboda, lidská práva a co si myslí o případné privatizaci v této zemi. Dle mého názoru nejde totiž Západu o nic jiného než o ovládnutí hospodářství a zprivatizování státního majetku. Zároveň děkuji kolegům, že mi umožnili tuto cestu podniknout.