SOCIALISMUS PRO 21. STOLETÍ (5)

kscmMožnosti přímé demokracie se budou rozšiřovat díky nabídce komunikačních technologií.

5. POLITICKÝ SYSTÉM SOCIALISTICKÉ SPOLEČNOSTI

Změny ve společenské dělbě práce, vyvolané postupem informační a technologické revoluce, a převládnutí společenských forem vlastnictví se zásadním způsobem odrazí v sociální skladbě socialistické společnosti a v politických formách jejího života. Dřívější existence tříd se vzájemně nesmiřitelnými zájmy ztratí svou základnu. Jejich příslušníci budou postupně vtahováni do nových sociálně-ekonomických vztahů a budou se vyrovnávat s celospolečenským zájmem. To neznamená, že zájmy sociálních skupin budou bezrozporné.

Působit bude setrvačnost skupinových zájmů a společenského vědomí, i když vliv předchozího systému bude za socialismu slábnout. I za socialismu však budou existovat různé sociální skupiny, které se budou lišit a budou mít své vlastní specifické zájmy, někdy odlišné od obecných, někdy jim protichůdné, někdy konkurující zájmům jiných společenských skupin.

Tyto skupiny se budou lišit podle vlastnických vztahů, svým postavením ve společenské dělbě práce, svými generačními, lokálními, etnickými či dalšími zájmy.

Mezi těmito sociálními skupinami bude i za socialismu docházet k určitým neantagonistickým rozporům a bude je třeba řešit. Tato řešení musí být nenásilná, musí být dosažena jednáním.

Odtud plyne potřeba různých forem sdružování příslušníků těchto skupin za účelem reprezentace, formulování a obhajoby jejich specifických zájmů, v tom i případná potřeba politických stran.

Tyto rozpory mezi sociálními skupinami i jednotlivci je nutné vnímat jako objektivní, přirozenou stránku i jako základ dynamiky dalšího vývoje společnosti.

Současně z toho vyplývá i nezbytnost plurality politického spektra, odrážející zájmovou rozmanitost jednotlivých prvků sociální struktury společnosti. Pluralita politických stran omezovaná pouze ústavností nahradí někdejší monopol jediné strany. Klíčový je pak způsob sjednocování zájmů a potřeb občanů, vyplývající logicky z úlohy sektoru společenského vlastnictví.

Své právo spolurozhodovat o tom, co je společenský zájem nadřazený nad dílčí zájmy sociálních skupin, má právo každý suverénní občan. Právo spolurozhodovat v základních politických otázkách bude moci každý občan uplatňovat přímo (ve formách přímé demokracie), a nebo metodami dlouhodobě kultivované zastupitelské demokracie.

Možnosti přímé demokracie se budou rozšiřovat díky nabídce komunikačních technologií.

Různé formy přímé demokracie (včetně spoluúčasti dětí a mládeže, mj. formou žákovských a studentských samospráv a parlamentů dětí a mládeže jako školy demokracie a aktivního občanství) budou odrážet rozvoj pestré občanské společnosti a rozšiřovat sféru svobody. Rozpouštění politické sféry ve sféře občanské bude v závislosti na růstu uvědomělé sebekázně naplňováno velmi postupně. V podstatě bude zastupitelská demokracie, při všech svých známých nedostatcích, i za socialismu hlavní formou politické vlády.

Demokratické uspořádání všech orgánů státní moci a správy bude založené na kombinaci zásady samosprávy jako řízení zúčastněnými jednotlivci a zásady demokratického centralismu. Pokušení korupce a zneužívání výkonné moci v úřadech a hospodářských organizacích ani se vznikem socialismu ihned nezanikne; bude třeba mu důsledně a dlouhodobě čelit. Mimořádnou úlohu bude plnit občanská kontrola a nezávislý dohled na výkon rozhodnutí, počínaje podnikovými radami zaměstnanců v hospodářství a kontrolními občanskými výbory konče.

Lze předpokládat, že státní organizace společnosti zůstane ještě značně dlouhou dobu zachována, budou se však proměňovat její funkce. Její úlohu ovlivní včleňování do nadstátních útvarů a podíl na globálním organizování a řízení společnosti. Dělba kompetencí jednotlivých úrovní společenského řízení spojená s decentralizací správy bude určena podle principu efektivní pravomoci (subsidiarity). Změní se ale také proporce mocensko-potlačovatelských a represivních funkcí státu ve prospěch funkcí ekonomických, sociálních, organizátorských a kulturně-výchovných. Formální donucovací mechanismy budou s rozvojem přímé demokracie více nahrazovány tlakem veřejného mínění jako výrazným společenským morálním korektivem. Občan se bude s rozvojem samosprávy stávat aktivním prvkem politického života z pocitu vlastní poluzodpovědnosti za vývoj společnosti, ve které žije. Zvláště mladí lidé musí mít možnost mluvit do utváření světa, v němž budou žít.

Řada funkcí státu bude plněna nestátními, neziskovými organizacemi. Budou se také stírat ostré hranice mezi politickými stranami a ostatními typy společenských organizací. Zákonodárná politická moc, jejíž vykonávání by zásadně mělo mít strategickou, systémotvornou povahu, bude důsledně oddělována od moci výkonné, tj. od konkrétních činností státního aparátu, jehož prostřednictvím se přijatá strategická rozhodnutí uskutečňují. Práce státního aparátu bude mít vlastní pravidla, jejichž dodržování bude podmínkou řádného chodu společnosti, zárukou životních jistot a bezpečného života občanů.

Pokračování

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *