NĚMECKO VE STRATEGICKÝCH SOUVISLOSTECH (1)

Východní strategie byla v historii Německa vždy všestranně promyšlena a rozpracována.

1) Charakteristika východní strategie SRN pro 21. století

Zejména v období po sjednocení Německa v roce 1871. Politickým a ideologickým základem východní strategie byl pangermanismus jako soustava teoretických , politických, hospodářských, diplomatických a vojenských záměrů Německa pro dlouhé příští období.

A k tomu se vždy v Německu vytvářel velký duchovní prostor a materiální základna.
Právě dlouhodobost německého plánování v oblasti dobývání mocenských pozic v Evropě a ve světě vzbuzovalo často podceňování reálnosti německých záměrů, cílů a plánů. Ale záměry německého velkokapitálu a velkoprůmyslu byly vždy spojeny s postupy militarismu a hegemonismu.

Pro příklad je možné uvést podstatnou část textu, který čtyřicet let před příchodem Hitlera vypracoval pruský generální štáb. Veškeré práce řídil generál Rauchofer. Německý expanzivní plán tvořil hlavní osu východní strategie Německa na dlouhé příští období. Nesl název: „Velkoněmecko a střední Evropa kolem roku 1950“. V textu se mimo jiné uvádělo: „Po jisté době bude 86 milionů Němců vládnouti nad 130 miliony Evropanů, kteří budou určeni k nižším pracím. Jen Němci budou mít právo získávat půdu, používat politická práva a zaujímat administrativní a vojenská postavení …“.

První a druhá světová válka rozpoutána Německem, představovaly praktické pokusy o realizaci výše uvedených záměrů Německa ve východní strategii.

Po druhé světové válce se východní strategie SRN rozvíjela postupně. V podmínkách počátečního dohledu USA, od roku 1955 v rámci amerického bloku NATO. Uvedenou východní strategii SRN omezovala od roku 1949-1989 , existence NDR a Varšavské smlouvy.

Ale i tak německá východní strategie se aktivně zapojila do válečných příprav USA a NATO. Politické a vojenské vedení USA účast Německa na uvedených přípravách vyžadovalo pro strategické zkušenosti z východního válečného tažení proti SSSR.
Berlínská krize na podzim 1961 byla v německé východní strategii, v její operativní-dobové části zakalkulována jako „možný počátek třetí světové války proti SSSR a Varšavské smlouvě“. V roce 1968 v podmínkách vnitrostranické krize v ČSSR plánovaly tajné strategické skupiny v SRN vstup části německého bundeswehru do pohraničního území ČSSR. Tyto operace 5. prosince 1967 schválil Spolkový sněm. (Deutscher Bundestag, 140 Sitzung, Bonn, 6.12.1967, s. 7136)

Doc. PhDr. Josef Groušl, CSc.

Pokračování