NĚMECKO VE STRATEGICKÝCH SOUVISLOSTECH (13)

4) Východní politika vlády CDU – SPD

Východní politika Německa je specifickou a organickou součástí celé zahraničně politické koncepce. Má svou historii, současné podoby a obsahuje dlouhodobé záměry v budoucím období.

Současná východní politika vlády kancléřsky Angely Merkelové obsahuje několik hlavních strategických komponentů. Americký, evropský, východoevropský a dálněvýchodní. Uvedená německá vláda jednotlivé komponenty specifikuje a realizuje v obsahu i formách s ohledem na celek německé zahraničně politické koncepce. Východní politika jako mimořádně důležitá část zahraniční politiky SRN je v popředí pozornosti vlády. Ministr zahraničí Frank Walter Steimeier (SPD) obratně a profesionálně koordinuje zahraničněpolitické kroky Německa. Vedl úřad bývalého kancléře Bernarda Schrödera. Koordinoval tajné služby SRN.

Hlavní teze vlády pro zahraniční politiku zní: Německo musí přebírat větší díl odpovědnosti za mezinárodní dění. Národní zájmy Německa to vyžadují. A to i v oblasti vojenské. Rozhodnutí Spolkového ústavního soudu z 12. července 1994 umožňuje nasazení bundeswehru mimo hranice SRN a mimo hranice NATO.

A. Merkelová v USA 13. ledna 2006 jednala s americkým prezidentem G. Busem. „Chceme být spolehlivým partnerem“, zdůraznila kancléřka. Bush uvedl, že „Německo je cenným spojencem“, že věří v budoucnost vztahů se SRN. Ale SRN ani nyní nevyšle své vojáky do Iráku. Bude pomáhat Americe v NATO, na Balkáně a jinde. Do Konga pošle 500 vojáků bundeswehru. V rámci „evropské pozorovací mise“. V červnu 2006 tam budou volby. Merkelová říká, že „to je strategické poslání Německa“. V USA bylo dohodnuto, že SRN ve své východní politice bude intenzivněji působit v duchu Pražské deklarace. NATO z roku 2002. Zejména pak v podpoře nevládních organizací, v zemích zájmu USA a NATO. Je to např. Bělorusko a další země.

V evropské politice je pro SRN hlavní Evropská unie. V programovém prohlášení vlády CDU/CSU –SPD před Spolkovým sněmem 31. listopadu 2005 Merkelová uvedla m.j. : „Chceme vytvořit předpoklady pro to, aby Německo za 10 let opět patřilo mezi nejlepší trojici v Evropě. Všechno naše úsilí má jediný cíl, udělat z Německa opět motor Evropy.“
Východní Evropa. Jednání prezidentů ČR a SRN 28. února 2006 v Sasku se týkalo také Centra proti vyhánění. Horst Köhler řekl, že „ ani Centrum proti vyhánění vzájemné vztahy nezastiňuje“. Vláda A. Merkelové i prezident SRN podporují německý revanšistický projekt Centra. Spolkům odsunutých Němců chtějí uvolňovat politický i další prostor pro působení proti ČR a Polsku. Zdůrazňování ze strany SRN „že s ČR nejsou žádné problémy“, znamená potřebu od vlády ČR, aby nakonec s Centrem souhlasila.. Pokud udělá vláda ČR tento chybný krok, pak bude protičeský revanšismus jen dále povzbuzen. Stanovisko prezidenta ČR Václava Klause – „přenechat debatu historikům , ne politikům“, není odmítnutím Centra.

SRN – Polsko. Polské vedení Centrum … odmítá. Polský prezident Lech Kaczyňský 8. března 2006 řekl, že 61 let po válce „je žádoucí některé věci mezi Německem a Polskem uzavřít“. A. Merkelová jednání v Berlíně označila „ za novou etapu ve vztazích SRN – Polsko“. Chápe to i s Centrem proti vyhánění. Polský prezident podporuje „Gdaňskou deklaraci“ z roku 2003. Tedy „ zkoumání dějin odsunů a vyhánění v Evropě“. Kde jsou záruky, že takový výzkum neskončí v revanšistickém projektu.? O Centru … je řeč proto, že jej vláda A. Merklové podporuje. Zanáší jej do mezistátních vztahů s Polskem a ČR. Tato podpora je obsažena v programových dokumentech vlády SRN. Koaliční dohoda stran CDU/CSU – SPD „Společně pro Německo – s odvahou a lidskostí“ byla přijata v Berlíně 20. listopadu 2005. V jejím textu se m.j. uvádí: „Koalice se hlásí ke společenskému a historickému vyrovnání s nucenou migrací, útěkem a vyhnáním. Chceme v duchu smíření také v Berlíně vytvořit viditelný znak ve spojení s evropskou sítí Paměť a solidarita s dosud zúčastněnými zeměmi – Polskem, Maďarskem a Slovenskem i s dalšími, abychom připomněli bezpráví vyhnání a abychom vyhnání navždy zavrhli.“

A příčiny a zdroje druhé světové války, její důsledky?? Odsun nemůže být ze strany SRN označován jako bezpráví. To je podvod. Mají tomu uvěřit mladí, co neznají dost dobře to, co odsunu předcházelo. Německé tvrzení o bezpráví směřuje k tomu, aby jako bezpráví vyzněla opatření vlády ČSR, prezidenta dr. E. Beneše. Jeho dekrety, aby byla popřena politickosprávní kontinuita ČSR z období před druhou světovou válkou a v jejím průběhu. Aby jako bezpráví vyznívala její politika (vlády ČSR) na straně antifašistické koalice. Podle německé metody zpětného „morálního“ pohledu a hodnocení konce druhé světové války, by se nyní ČR měla dostat do pozice – objektu německé kritiky, místo toho, že stála na straně vítězů nad Německem. ČR jako „obžalovaná“ země spolky odsunutých Němců z Československa po porážce Německa v druhé světové válce. To znamená v německých „přepracovaných pravdách a faktech.

Není pravdou, že v dnešních vztazích mezi SRN a ČR nejsou problémy. Jsou!
Vláda ČR by měla podle mého názoru vztahy se SRN ohledně Centra všestranně analyzovat a tento projekt zásadně odmítnout. To samé udělat s německou revanšistickou kanceláří v Praze. Její trpění v našem hlavním městě je pro mne nepochopitelné!!

Nenechme se mýlit rétorikou ze strany vedení spolků odsunutých Němců. Ani tím, že delegace Senátu ČR jedná v Mnichově s vedením uvedených spolků (ČTK, 25.11.2005).Generální konzul ČR v Mnichově Karel Borůvka k tomu uvedl: „Jednalo se o oficiální delegaci Senátu, kterou vedl senátor Outrata a která byla předem konzultována s ministerstvem zahraničí.“

SRN – Rusko. Ve vládním prohlášení a. Merkelová potvrdila kontinuitu východní politiky SRN z předchozí vlády SPD – Zelení (1998-2005). Rusko zůstává hlavním faktorem východní politiky sjednoceného Německa. „Vláda SRN bude pokračovat v linii strategického partnerství s Ruskem.“

Ihned po návratu z USA Merkelová jednala v Moskvě prezidentem Ruské federace Vladimírem Putinem. Vyplynulo, že západní i východní politika je pro SRN velmi důležitá. Pro SRN je do budoucna prioritní otázkou zajištění energetických zdrojů.Plynovod z Ruska pod Baltem do SRN je obří projekt. Dlouhodobého strategického významu. V čele představenstva ruských a německých společností je G. Schröder, bývalý kancléř SRN. Nyní Rusko prodává 50 % potřeb plynu do zemí EU. A 36 % potřeb do SRN. Do zemí EU roční nárůstky nákupu plynu z Ruska rostou o 2,4 – 2,6 %. Do SRN pak 3,2 . Území SRN je současně tranzitní zemí pro dodávky ropy a plynu z Ruska do zemí EU.

Hospodářské a obchodní vztahy mezi SRN a Ruskem se rozšiřují. V období 1998 – 2003 export z Německa do Ruska stoupl z 5 miliard eur na 13 miliard eur. Dovoz z Ruska do SRN se zvýšil z 8 miliard na 14 miliard eur.

Spolupráce s ČLR. Rozvíjí se dynamicky. Čínská republika má zájem o strojírenské výrobky ze SRN, o auta, o velké investiční celky do oblasti výroby, dopravy a energetiky. V lednu 2006 se ČLR stala čtvrtou nejsilnější ekonomikou světa., za USA, Japonskem a Německem.

Východní politika vlády a: Merkelové je orientována na hospodářskou spolupráci. Na zajišťování energetických zdrojů. Hospodářský růst SRN je určujícím předpokladem pro zvyšování politického vlivu Německa v EU a ve světě.

Problémem zůstává podpora nereálným projektům spolků odsunutých Němců. To zbytečně zatěžuje vztahy k ČR a Polsku.

Účast SRN na jednáních pěti stálých členů RB OSN o Iránu dokazuje, že vliv SRN se realizuje i v dané oblasti.

Doc. PhDr. Josef Groušl, CSc.

Pokračování