K modelu socialismu (3)

Komunismus

Bude umožněno zkracování pracovní doby a rozšiřování volného času pro individuální rozvoj lidí, který se stane prostředkem a samoúčelným cílem rozvoje společnosti. Bude se stírat hranice mezi tím, co se dosud nazývalo dobou nutnou a nadprací. Vše bude společensky důležité a rovnocenné. Hodnotová ekonomika bude zaměněna ekonomikou Času. Její hlavní cíl a účel – rozšíření volného času pro svobodný a všestranný rozvoj lidí, jejich bohaté individuality.

Pokud půjde o sociální oblast: Komunismus znamená konec třídního dělení společnosti. Splnění tohoto historického úkolu dělnické třídy bude znamenat její samolikvidaci jako třídy. Což spolu s vymizením i ostatních dřívějších tříd a sociálních skupin dá vzniknout jednotné sociálně homogenní společnosti, nikoli uniformní, nýbrž bohatě diferencované podle přirozených individuálních rozdílů, schopností, zaměření atd. lidí.

Komunismus umožní a přivodí vysokou životní úroveň všech lidí. Jeho zásadou bude: Každý (bude pracovat) podle svých (u každého odlišných), schopností, každému (se dostane, jako podíl na společném díle) podle jeho (individuálních, tj. u různých lidí různých) potřeb" – „zdarma". Při převzetí starosti o všechny společensky důležité potřeby (živobytí, bydlení, veřejná doprava, zdraví, výchova, kultura, fyzkultura…), při nahrazení odměňování podle zákona hodnoty pomocí peněz, které jako průvodce výroby zboží jednotlivými výrobci zmizí, budou působit jiné, „morální"stimuly a jiná měřítka a prostředky mimořádného oceňování zvláštních zásluh.

Výsměch, který tyto komunistické představy provází ze strany odpůrců nepřátel komunismu (kteří jej líčí buď jako rovnostářství bídy, nebo naopak jako „utopismus" a „nesplnitelný bláhový sen") je hloupým poměřováním komunismu očima chamtivého měšťáka a maloměšťáka a poměry třídní, buržoazní společnosti. Přechod k onomu komunistickému způsobu odměňování předpokládá obrovský nárůst produktivity lidské práce. A na druhé straně postupnou převýchovu lidí během relativně dlouhé doby výstavby komunismu, kdy lidé budou na základě vlastních zkušeností ztrácet obavy ze sociální nejistoty a budou se naopak přesvědčovat o své sociální zabezpečenosti. Takže nebudou pociťovat potřebu hamonit, křečkovat apod. V tomto procesu se také odnaučí nesmyslné spotřebě a nesmyslnému plýtvání a naopak převychovají se k rozumné spotřebě, neznající nesmyslné hromadění spotřebních věcí a plýtvání, ničení hodnot, atd.

Komunismus bude racionalizovat materiální konzum a obracet lidi k jiným, kulturním hodnotám. Při zvyšování životní úrovně dříve zaostalých částí světa nepřipustí kopírování nesmyslných vzorů dnešního deformovaného světa kapitalismu. Komunismus je nepřáteli líčen jako šedivá, uniformní společnost, potlačující individualitu jednotlivců. Za uniformitu vydávají odstranění třídních rozdílů (které považují za „přirozené") a nastolení sociální rovnosti. Sociální rovnost, svoboda od vykořisťování a útlaku, neježe nebude znamenat přistřihování lidí podle jediného a jednotného vzoru. Stane se naopak podmínkou a předpokladem bohatého rozvinutí individuálních rozdílů lidí, jejich rozdílných schopností a vlastností, které budou využity k rozvoji společnosti, jejíž tvořivé potence tím nesmírně vzrostou – na rozdíl od třídní společnosti, kde se tvůrčí schopnosti nejširších mas nemohou rozvinout a jsou sociálními poměry potlačovány.

Komunismus je kolektivistický. Rozvoj celku nejenže není v rozporu se svobodným rozvojem jednotlivců; obojí se tu vzájemně podporuje. Na rozdíl od kapitalismu, kde konkurence dala vznik všeobecně rozšířenému a oficiálně posvěcenému sobeckému individualismu: „starej se každý sám o sebe", což je přístup dravého kapitalisty, nezastavujícího se před ničím, na nic se neohlížejícího. Oběti takového počínání jsou pak odkazovány na charitu a pokrytecké náboženské utěšování.

Podstatnými změnami projde kulturní oblast. Komunismus skoncuje s elitářsky výlučnou kulturou na jedné a masovou, konzumně bulvární pakulturou na druhé straně. Rozvine se spontánní kulturní tvořivost lidí. Veškerý společenský život včetně vzájemného chování lidí bude proniknut skutečnou kulturností. Bude jako kulturní dědictví zachováno a rozvíjeno vše cenné z minulého vývoje lidstva.

Rozvoj vzdělanosti všech lidí povede, spolu s odstraněním sociálních hrozeb, k překonání iracionality a k vytvoření racionálního nazírání na svět a jeho vývoj.

Internacionalita všech od vykořisťování a útlaku osvobozených národů povede k jejich postupné integraci v jednotné celosvětové lidstvo.

Zmizí války, které měly nejhlubší základ v rozporech vykořisťovatelské společnosti.
Protože zdroje této planety nejsou neomezené, bude jako všechny oblasti komunistická společnost plánovat i svůj populační vývoj.

Změnou základních životních podmínek změní se charakter lidí. Zmizí z něho negativní jevy, jimiž jej nutně poznamenávala třídní společnost a jež se nedaly odstranit pouhým kázáním. Rozvinou a vyvinou se naopak charakterové vlastnosti, hodné důstojné, skutečně lidské existence. Vznikne historicky nová, vyšší morálka.

Pokračování