Cesta dalajlamy je cestou do středověku
Rozhovor Haló novin s Huo Yuzhen, velvyslankyní Číny v České republice
Svět nyní ovládá v souvislosti s pořádáním olympijských her řízená kampaň o porušování lidských práv v Číně, konkrétně v Tibetu.
Jaká je skutečnost?
Tzv. porušování lidských práv v Tibetu ze strany Číny je čirým pošpiňováním, a všechny akce, které využívají příležitosti k bojkotu olympijských her v Pekingu, jsou akcemi organizovanými malou skupinkou protičínských sil na mezinárodní scéně ve spolupráci s dalajlamovou klikou. Jsou to akce čistě smyšlené, marně se snažící o očernění Číny, narušení OH v Pekingu a zpomalení rozvoje Číny.
Skutečnost je však taková, že v roce 1959 provedla čínská ústřední vláda v Tibetu demokratické reformy a odstranila nevolnický systém politicko-náboženské vlády starého Tibetu, který byl temnější než středověk v Evropě. Pomohla tak naprosté většině tibetských krajanů zbavit se tří největších feudálních pánů v čele s dalajlamou a tragického stavu absolutní osobní nesvobody.
Přinesla tam tedy pokrok?
To v historii Tibetu představuje největší pokrok v oblasti lidských práv. Od té doby se tam začal zavádět autonomní systém národnostních regionů, předsedové vlády Tibetské autonomní oblasti i většina místních vládních úředníků jsou tibetské národnosti. Za posledních 50 let, hlavně v posledních 30 letech, od počátku uplatňování politiky reforem a otevírání se světu se Tibet ve všech oblastech rychle rozvíjí, počet obyvatel se z milionu z roku 1951 zvýšil na současných 2,6 milionu, přičemž 93 % tvoří Tibeťané. Délka lidského života se taktéž prodloužila, z 35 let v roce 1951 na nynějších 67 let.
Ale co třeba svoboda náboženského vyznání?
Svoboda náboženského vyznání Tibeťanů je plně respektována, náboženské tradice a kultura jsou dobře zabezpečovány. Nyní je v autonomní oblasti více než 1700 chrámů a 46 tisíc mnichů a mnišek. Pokrok této oblasti je patrný všem. Ve všech sférách – v ekonomice, společnosti, v kultuře i lidských právech. Přesto od letošního března vyprovokovala dalajlamova klika v Tibetu a dalších oblastech řadu krvavých akcí. Během jedné z nich, zločinného incidentu bití, rabování a pálení ve Lhase ze 14. března, založila skupinka výtržníků požáry na 300 místech. Zapálila 214 obchodů a obydlí, shořelo 56 vozů, 58 nevinných osob utrpělo těžká zranění, 18 zahynulo, z toho pět dívek, mezi nimi i 21letá Tibeťanka. A osmiměsíční nemluvně bylo výtržníky upáleno.
Jak na tuto situaci čínská strana reagovala?
Během incidentu učinila čínská vláda rychlá opatření, aby okamžitě zastavila tento chaos. Podle zákona potrestala zločince a účinně ochránila životy tibetských spoluobčanů, bezpečnost jejich majetku i jejich oprávněné zájmy. Během procesu se čínští vykonavatelé zákona chovali velice kontrolovaně, neměli u sebe ani nepoužili žádné střelné zbraně. Čínský lid i 127 zemí světa vyjádřilo podporu zákonným opatřením, která čínská vláda přijala pro ochranu Tibetu.
Protesty v mnoha zemích jsou míněny jako varování Číně, uvádějí jejich pořadatelé. Přibližte nám současnou čínskou politiku v čínském Tibetu.
Čína je mnohonárodnostní zemí. Poté, co byla založena Čínská lidová republika, byla pro vyřešení problému národnostní rovnosti provedena řada opatření. Nejprve byl od základů odstraněn národnostní útlak a vykořisťování, byla přijata řada mírových opatření pro odstranění feudálních otrokářských systémů, otrokářské společnosti či systému feudálního vlastnictví půdy, jenž byl v tehdejší době ještě uplatňován mezi některými národnostními menšinami, např. mezi Tibeťany. Tím všechen lid docílil svobody a rovnosti. Kromě toho národnostní menšiny požívají velkých výhod v oblastech hospodářství, vzdělání, kultury či politiky jednoho dítěte proto, aby se zmenšil rozdíl mezi národnostními menšinami a etnickými Číňany (Hany).
Jakým způsobem se to projevuje v každodenním životě menšin?
Jak čínská ústřední vláda, tak ostatní provinční či městské vlády navíc poskytují Tibetu a ostatním autonomním oblastem národnostních menšin obrovskou ekonomickou pomoc. Tibetská autonomní oblast je zároveň osvobozena od placení daní ústřední vládě, na rozdíl od ostatních provincií. Mimo to existuje podpora zachování jazyka národnostních menšin, jejich písma a nevztahuje se na ně politika jednoho dítěte. Ve vzdělání jsou studenti menšin při zkouškách na vysoké školy zvýhodňováni 12, 20, někdy až 100 body. Z historického hlediska je současná národnostní politika nejlepší a v porovnání se světem jednou z nejúspěšnějších. Nyní se díky podpoře čínské ústřední vlády a lidu celé země v podstatě znovu obnovila produktivita života a společenský klid a pořádek pro obyvatele Tibetu. Tibet je neoddělitelnou součástí čínského území a politika ústřední čínské vlády vůči Tibetské autonomní oblasti je stále stejná, proto nemůže tento incident vyvolat žádné změny.
Kdo může přijet do Tibetu?
Tibet má nádherné přírodní scenérie a bohaté kulturní zázemí. Čínský lid vřele a upřímně vítá přátele z celého světa, kteří milují mír, respektují historii a jsou spravedliví a objektivní, aby přijeli do Tibetu pocítit harmonii a klid v zasněžených krajinách Tibetské náhorní plošiny. Než se ve Lhase odehrál výše zmíněný incident, neexistovalo pro Číňany žádné omezení pro vstup do Tibetu a zahraniční turisté si museli obvykle jen u cestovní kanceláře vyřídit potřebné formality, aby mohli po Tibetu cestovat.
Po násilném incidentu ve Lhase ale čínská vláda dočasně vstup do Tibetu pozastavila, aby tak ochránila bezpečnost turistů. V současné době, kdy se tam situace postupně stabilizuje, se čínská strana intenzivně připravuje na to, aby byl Tibet co nejrychleji znovu otevřen pro čínské a zahraniční turisty. Také doufáme, že lidé, kteří o historii Tibetu a jeho současnosti příliš nevědí, avšak rádi se nevhodně vyjadřují k záležitostem Tibetu, osobně Tibet navštíví, neboť jak praví přísloví: ucho je falešné, avšak oko je pravdivé. Myslím, že jim to pomůže vyléčit jejich chronickou nemoc předsudků zakořeněných v jejich srdcích .
Za organizátora těchto protičínských nálad separatistů označila Čína dalajlamu. Stojí za nimi jen on?
Na základě důkladně provedeného vyšetřování máme dostatek důkazů ukazujících na to, že incident v Tibetu byl násilným a zločinným aktem, který pečlivě naplánovala, zorganizovala a připravila dalajlamova klika. Tu netvoří jen dalajlama sám, zahrnuje v sobě ještě organizace, jako jsou tibetská exilová vláda , Společnost mladých Tibeťanů , Společnost tibetských žen či Náboženská avantgarda , z nichž násilnosti prováděné Společností mladých Tibeťanů se jeví jako nejzávažnější. Mluvčí Veřejné bezpečnosti Číny v těchto dnech oznámil, že příslušné důkazy již ukázaly, že incident ve Lhase je jednou ze součástí tzv. velkého povstání tibetského lidu, které naplánovala dalajlamova klika a má přímé kontakty s dalajlamovým tzv. ministerstvem bezpečnosti – organizovanou sítí působící na území Číny. Jeden z přímých organizátorů a plánovačů incidentu ze 14. března už přiznal, že navázal kontakt s jistým úředníkem dalajlamovy kliky, který ho seznámil s plánem na rozdělení národa.
Takže to jen potvrzuje, že celá protičínská akce je přesně řízena a důkladně připravena…
Z uveřejněných informací je známo, že loni při návštěvě v Evropě se dalajlama vyjádřil, že olympijské hry jsou poslední šancí pro nezávislost Tibetu . Ihned po incidentu ve Lhase jeho zasvěcené vystupování a chování odhalilo fakt, že za tímto incidentem stojí právě on. Úmyslně narušil harmonii a poklid Tibetu a olympiádu v Pekingu a pokračoval ve svém plánu rozdělit zemi. Ovšem, že za zády dalajlamy stojí ještě jistí lidé či síly, jež mají obavy z nebývalého rozvoje Číny a nechtějí vidět, že přestává být chudobnou zemí. Jejich chování je pokrytecké.
Proč se kolem Tibetu stále objevují separatistické snahy, když jde o území historicky od 13. století spjaté s Čínou?
Po mírovém osvobození Tibetu v roce 1951 se někteří příslušníci horní vrstvy vládnoucí kliky Tibetu, v čele s dalajlamou, postavili na odpor demokratickým změnám a pokusili se navždy uchovat nevolnický systém, aby tak ochránili své zájmy. Tato skupina lidí podnítila v roce 1959 zrádcovské akce za rozdělení země a pokusy o samostatnost Tibetu. Po nezdaru své zrady uprchl dalajlama do ciziny a založil exilovou vládu . Marně se však snažil opírat o podporu ze zahraničí a uskutečnit sen o samostatnosti Tibetu . Západní protičínské síly se také pokusily využít otázky Tibetu, aby tak mohly Čínu zbrzdit, rozdělit ji a vyvolat v ní chaos. Vyprovokovaly proto řadu akcí, během nichž provolávaly samostatnost Tibetu.
Mají separatisté podporu Tibeťanů?
Dnes se naprostá většina Tibeťanů staví proti rozdělení země a podporuje jednotu země, avšak dalajlama a jeho exilová vláda za podpory některých mezinárodních protičínských sil neustále využívá svého zvláštního duchovního postavení k podněcování národnostní nenávisti. Podněcuje malou skupinu Tibeťanů k separatistickým a sabotážním akcím a narušování stability a rozvoje Tibetu. To je také hlavní důvod vážného násilného a zločinného incidentu ve Lhase. Příslušné materiály z vyšetřování této kauzy, jakož i zprávy z médií dokazují, že výše zmíněné separatistické akce se zúčastnila jen velmi malá skupinka lidí, a že takový způsob rozdělení země se neshoduje s míněním tamních obyvatel.
Čím si vysvětlujete, že už od poloviny 19. století se např. opakují pokusy Velké Británie a USA o odtržení Tibetu od Číny? Teď argumentují tím, že v ČLR vládnou komunisté, ale to přece tehdy neplatilo.
Tibet je odedávna neoddělitelnou součástí čínského území. Ve 13. století vytvořila tehdy v Číně vládnoucí dynastie Jüan z Tibetu administrativní oblast, a tak byl Tibet oficiálně přičleněn k Číně. Bylo to o 500 let dříve, než byla vyhlášena samostatnost USA. Během následujících století měla čínská ústřední vláda přímou pravomoc ustanovit tibetskou místní administrativu a jmenovat tibetské místní úředníky. Za dynastie Qing byl do Tibetu nastolen ministr, jenž zastupoval ústřední dohled nad tibetskou místní administrativou.
Qingský císař v letech 1653 a 1713 ustanovil pátého dalajlamu a pátého pančenlamu, oficiálně jim propůjčil jejich tituly a posty v rámci tibetské politiky a náboženství. Od té doby musí být inaugurace dalajlamy a pančenlamy i jejich následovnictví schvalováno ústřední vládou, což se postupně stalo předpisem a užívaným zvykem.
Tzv. nezávislost Tibetu je vykonstruovaným spojením vzniklým v 19. století, kdy Anglie a další koloniální země napadly Tibet. Po opiových válkách Čína postupně upadala do pozice polokoloniální země a imperialisté využili příležitosti a začali si rozdělovat čínské území, včetně Tibetu. V 19. století vnikla Anglie dvakrát do Tibetu, ale když se jí i přes vojenskou sílu nepodařilo zcela dosáhnout svého cíle, tj. ovládnout Tibet, změnila spolu s dalšími imperialistickými zeměmi taktiku.
Co tyto země provedly?
Společně naplánovaly spiknutí za odtržení Tibetu od Číny a vyprovokovaly tak akce za nezávislost Tibetu . Poté co Anglie napadla Tibet, se do otázky Tibetu vložila také americká CIA a zúčastnila se naplánování akce. Po mírovém osvobození Tibetu v roce 1951 odmítly USA, Anglie a další státy svou porážku a v tibetské místní vládě podporovaly proanglo-americké vlivy. V roce 1959, kdy skupina reakčních aristokratických feudálních otrokářů bezostyšně provedla ozbrojený puč, byla přímo napojena na americkou tajnou službu CIA. CIA naplánovala a pomohla dalajlamovi uprchnout ze země. Po nezdaru tohoto ozbrojeného puče odjel dalajlama do ciziny, kde založil tzv. exilovou vládu. CIA podpořila jeho kliku a znovu připravila ozbrojené jednotky, navíc poskytla dalajlamově klice finance a zbraně. Každým rokem vysílá klika nemálo tajných agentů zpět do Číny, aby zde prováděli sabotáže. Mnoho z těchto agentů prošlo výcvikem u CIA.
Ještě v 50. letech minulého století, kdy tam měl dalajlama neomezenou moc, přetrvávalo v Tibetu nevolnictví. To se díky politice KS Číny změnilo. Ale nenapovídá to snad, že dalajlamovy snahy o odtržení a návrat k náboženskému státu, označované Západem za cestu k demokracii, by byly jen cestou zpět do středověku?
Dalajlama je hlavním představitelem politicko-náboženského nevolnického systému starého Tibetu. Tento otrokářský systém je ze všech nevolnických systémů v historii nejtemnější. Neexistovala v něm žádná forma demokracie, svobody či lidských práv, existovala pouze výsadní práva otrokářů. Snahy dalajlamy o střední cestu jsou snahou o obnovu jeho dávného ráje. V návrhu jeho tzv. výsostné autonomie tvoří jeden z bodů odstranění současného národnostního autonomního systému v Tibetu. Kdo by mohl přijmout takovou střední cestu , která by znamenala znovu uvrhnout miliony nevolníků, kteří byli osvobozeni, zpátky do středověku!
Peking je viněn z krvavých událostí ve Lhase. I když očití svědkové i záběry z místa jasně potvrdili, že Tibeťané surově napadli zdejší Číňany a cíleně zničili jejich majetky, nikoli naopak. Přesto zastánci odtržení Tibetu chtějí kvůli tomuto tibetskému útoku bojkotovat olympiádu. Jak hodnotíte takové výzvy?
Chtěla bych upozornit ty, kteří zasahují do otázky Tibetu, překrucují pravdu, vydávají černé za bílé a vyhlašují bojkot olympijským hrám, že hry jsou sportovní slavností pro lidi celého světa. Hlavním účelem návštěvy politických činitelů na OH je povzbudit a podporovat sportovce své země. To je zcela přirozené a není nutné zneužívat této situace k vlastnímu zviditelnění. Na olympijských hrách přivítáme všechny, kdo si váží míru a her. Pokud by jich někdo chtěl využít k vyhrožování Číně, tak to nepředstavuje jen porušení a hanobení ducha olympijských her, ale především zcela nesprávný odhad. Každý, kdo bude chtít hry bojkotovat, nakonec zůstane osamocen a poškodí jen sám sebe.
Co by měli vědět demonstranti na podporu Tibetu, kteří narušují cestu olympijského ohně kolem světa, když jen slepě plní příkazy a neznají pravý stav věci. Co jim vzkážete?
Olympijské hry v Pekingu jsou sportovní událostí společnou všem lidem na světě. Olympijská pochodeň v sobě nese ducha her a ideály míru, přátelství a pokroku . Je pochodní lidí celého světa. S radostí konstatujeme, že v každém místě, kam pochodeň doputuje, se setkává s vřelým přijetím většiny lidí. V Kazachstánu, Rusku, Argentině, Tanzánii, Pákistánu, Thajsku, Malajsii a Indonésii zakončila pochodeň bezpečně, hladce a úspěšně své poslání.
Silně odsuzujeme separatistické síly za nezávislost Tibetu , zasahující ducha olympijských her, a ty síly, které úmyslně narušují a sabotují cestu olympijské pochodně. Toto podlé chování zneuctilo ušlechtilého ducha olympiády a znamená provokaci proti sportovcům celého světa, kteří stojí za touto nejvyšší sportovní akcí. Pevně věříme, že olympijská pochodeň odolá větru i dešti a bude pokračovat dále ve své cestě, aby po celém světě šířila ducha olympijských her, pokrok, mír a přátelství.
Haló noviny, 26. dubna 2008, Jiřina VÁVROVÁ