Co vedlo k tzv. „leteckému mostu“ (2)

logoSdělovací prostředky nás v uplynulých dnech informovaly o 60 výročí tzv. „leteckého mostu“, této, div ne hrdinné operaci na záchranu Berlína. Jak to bylo ve skutečnosti? Na to odpovíme kapitolami z knihy norského spisovatele Alberta Nordena „Tak se dělají války.“

Příčiny a etapy berlínského konfliktu

Když v květnu 1945 v Berlíně zásluhou Rudé armády umlkly zbraně, skončila válka v Evropě tam, odkud vyšla. Ještě v průběhu bojových akcí, dne 28. dubna 1945, nařídil sovětský velitel města generálplukovník Berzarin, v jehož rukách se soustředila administrativní a politická moc celého města, aby byly ihned znovu uvedeny do provozu všechny komunální závody i veškerá další životně důležitá zařízení. Muži a ženy z lidu, především dělníci, členové komunistické strany a sociálně demokratické strany začali spolu s ostatními antifašisty na nových základech uvádět do chodu hospodářství a správní orgány. Budovatelské síly se spojily v antifašisticko-demokratickém bloku stran, které byly povoleny rozkazem číslo 2 vrchního velitele sovětských vojsk z 10. května 1945. Základem jejich činnosti bylo provolání Komunistické strany Německa z 11. června 1945, jímž komunisté v historicky převratné chvíli sjednotili všechny pracující, všechny demokratické a pokrokové síly národa k velkému boji za demokratickou obnovu Německa, za obrodu své země.

Zahájila činnost antifašisticko-demokratická samospráva opírající se o jednotnou frontu německých komunistů a sociálních demokratů a vycházející z širokého svazku s buržoazními protivníky Hitlerova režimu. Vycházela z poznání, že jedinou zárukou německého národa může být jednota všech antifašistických sil.

Nový demokratický berlínský magistrát, vytvořený 17. května 1945 za předsednictví stranicky neorganizovaného primátora dr. Arthura Wernera, rozhodl se už 20. května na svém prvním zasedání, že do všech závodů, jejichž ředitelé byli aktivní nacisté, dosadí antifašistické správce, odstraní z obnovené správy, ze školství a jiných institucí všechny nacistické živly a vybuduje antifašistickou policii. Odbory a závodní rady začaly odstraňovat nacistické živly z velkých továren (např. ze závodů Thyssenova koncernu a společnosti Daimler-Benz). Do konce května byly rozpuštěny 73 nacistické hospodářské organizace a 2. července bylo vydáno nařízení o konfiskaci majetku všech aktivních nacistů. Výroba, kterou pracující obnovili z vlastních sil, měla napříště sloužit mírovým potřebám.

Berlín tak ukázal, jak je možno pomocí antifašisticko-demokratické akční jednoty uchovat hospodářskou jednotu Německa zaručenou v Postupimské dohodě a zajistit demokratickou obnovu Německa. Na základě dohody z 6. října 1945 došlo k založení společné pracovní skupiny KSN a SPD pro Velký Berlín. Tato skupina vyzvala obě strany, aby

1. soustavně bojovaly proti pozůstatkům nacistické ideologie, společně kontrolovaly veřejnou správu a instituce a očistily je od skrytých nacistů, dosazovaly osvědčené anti-fašisty do všech funkcí;
2. aby očistily závody ode všech aktivních nacistických a nekalých živlů, daly dělníkům plné právo spolurozhodování ve všech otázkách mzdových a pracovních podmínek i při řízení výroby; zajistily všechna práva závodních rad a odborů;
3. aby získaly ženy a mládež pro demokratickou obnovu;
4. aby pro území Velkého Berlína společně vypracovaly program okamžitých opatření pro nastávající zimu.

Pokračování

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *