Co vedlo k tzv. „leteckému mostu“ (4)

logoSdělovací prostředky nás v uplynulých dnech informovaly o 60 výročí tzv. „leteckého mostu“, této, div ne hrdinné operaci na záchranu Berlína. Jak to bylo ve skutečnosti? Na to odpovíme kapitolami z knihy norského spisovatele Alberta Nordena „Tak se dělají války.“

Ale iniciátoři rozdělení měli jiné plány. Chtěli i na území Berlína provést měnovou reformu, tajně připravenou v západním Německu, a celý Berlín tak připojit k právě vznikajícímu separátnímu bonnskému státu. Dne 23. června 1948 porušily západní mocnosti písemný slib, jímž se jejich zástupci před pěti dny zavázali, že v Berlíně nebude zavedena separátní západoněmecká měna.

Dvě různé měny a izolace jedné části města od jejího přirozeného hospodářského zázemí měly hospodářství Berlína přivést na pokraj zhroucení.
Během zasedání městského parlamentu dne 23. června se před budovou radnice sešly tisíce občanů a řada delegací ze závodů. 26. srpna se shromáždilo přes 50 000 Berlíňanů, aby vyjádřili svůj protest a přednesli své požadavky.

Když Američané, Angličané a Francouzi zavedli v západním Německu a v Západním Berlíně separatistickou měnu, musela sovětská strana částečně omezit dopravu, aby staré bankovky, které v západním Německu přestaly platit, nezaplavily hospodářství sovětského okupačního pásma. Příslušná opatření sovětské správy se přitom nevztahovala na železniční nákladní dopravu, ale byly to právě západní mocnosti, které 24. června přerušily veškerou nákladní dopravu ze západní části Německa na východ. Jestliže tedy vůbec může být řeč o blokádě Berlína, pak šlo o blokádu vyhlášenou západními mocnostmi. Západní mocnosti dokonce ještě nařídily, aby Západní Berlín provedl jakousi „sebeblokádu". To dokazují některá fakta:

Bývalá Německá hospodářská rada nabídla 1. července 1948 berlínskému magistrátu zásobování celého Berlína z tehdejšího sovětského okupačního pásma. Reakční křídlo magistrátu zmařilo jednání o tomto návrhu.
Sovětská okupační správa navrhla dne 20. července, že je ochotna zásobovat celý Berlín. Návrh byl odmítnut.

Vláda Sovětského svazu se 22. července usnesla, že pro potřeby zásobování Berlína včetně západních sektorů dá okamžitě k dispozici 100 000 tun pšenice a příslušné množství ostatních potravin. Velitelé západních sektorů tuto nabídku ignorovali. Německá hospodářská komise se nabídla, že dodá proud pro turbínu společnosti AEG ležící v britském sektoru města, aby pomohla zmírnit potíže v zásobování proudem. Západní velitelé to odmítli.

Sovětská komandantura chtěla v červenci pokračovat za starých podmínek v dodávkách čerstvého mléka pro západoberlínské děti. Clay a spol. to po čtrnáctidenním mlčení odmítli a místo toho otevřeli 5. srpna skandální „směnárny" s uměle stanoveným kursem mezi západní a východní markou, který měl zdiskreditovat a znehodnotit měnu tehdejšího sovětského okupačního pásma.

Taková jsou fakta. Ukazují, že řeči o „blokádě" a „vyhladovění západoberlínského obyvatelstva" byly obyčejné pomluvy, výmysly a provokace. Všechna omezení, která tehdy Západní Berlín postihla, dočasná hromadná nezaměstnanost, zatemnění, a vypínání proudu, jdou na účet Clayů a Robinsonů, americké a anglické vlády a jejich západoněmeckých a západoberlínských politických nohsledů, kteří nehledali a nehledají dorozumění, ale konflikty, aby měli záminku k dalšímu zbrojení a politice nenávisti vůči Sovětskému svazu.

Dne 2. srpna 1948 započala v Moskvě jednání o situaci v Berlíně. "Skončila" 30. srpna uzavřením dohody mezi Sovětským svazem, USA, Velkou Británií a Francií, jejíž hlavní body znějí doslova takto:
,,a) Ruší se v poslední době zavedená omezení dopravního spojení a obchodu mezi Berlínem a západními pásmy, jakož i omezení dopravy nákladů do sovětského pásma Německa a nazpět;
b) jako jediná měna bude v Berlíne zavedena německá marka sovětského pásma a macka, „B" bude v Berlíně stažena z oběhu."23
Na pozadí dalšího vývoje politiky západních mocností, která je v rozporu s mezinárodním právem, ukazuje společná dohoda z 30. srpna 1948 dvě skutečnosti, které se Washington a Londýn od té doby snaží zamlčet:
Západní mocnosti uznaly, že měna sovětského okupačního pásma je jediná legální měna v celém Berlíně, a potvrdily tím současně, že celý Berlín patří k sovětskému okupačnímu pásmu.
Západní mocnosti dále uznaly, že takzvanou berlínskou krizi vyvolaly zavedením západní marky v Berlíně, že opatření sovětských orgánů byla nevyhnutelnou reakcí na jejich separátní postup a že západní marka byla v Berlíně zavedena protiprávně, a bude proto stažena z oběhu.

Čtyři vrchní velitelé v Berlíně byli pověřeni, aby do 7. září zajistili po technické stránce realizaci dohody. Ale Clay místo toho zmařil dne 7. září jednání vrchních velitelů a pozval si k raportu vůdce proamerických západoberlínských stran. Během 48 hodin uspořádali Reuter, Neumann a Schwennicke podle amerického rozkazu demonstraci před budovou Reichstagu, v přítomnosti amerických důstojníků zaplavili shromážděné masy bezuzdnými nadávkami proti Sovětskému svazu a poštvali je k tažení do východní části města, kde se zfanatizovaní demonstranti dopustili výtržností a ozbrojených násilností. Protože kde má Clayovi kvést pšenice, tam nesmí být mír, tam se musí střílet.

Pokračování

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *