ZE ZPRAVODAJE EUROPOSLANCE D. STROŽE (7)

O LISABONSKÉ SMLOUVĚ, RADARU I ČESKÉM PŘEDSEDNICTVÍ

Rozhovor s europoslancem Danielem Strožem

■ V současné situaci se Václav Klaus jeví mnoha českým občanům jako kdosi, komu leží na srdci jejich osud v unijním celku, jenž bude provázán tzv. Lisabonskou smlouvou, bude-li přijata. Dokonce i levicově smýšlející lidé u nás se často přiklánějí k tomuto názoru. Jak na to pohlížíte vy, europoslanec zvolený za KSČM a zařazený v levicové frakci GUE/NGL Evropského parlamentu?

Tady bych doporučil, aby si každý napřed položil tuto otázku: byl snad prezident Václav Klaus někdy odpůrcem globalizačního trendu, jehož nejmarkantnějším znakem je kapitalistický neoliberalismus, označovaný nově „turbokapitalismem“?
Připomeňme si také, že už v dobách rokování o předešlé tzv. Smlouvě o Ústavě pro Evropu, zablokované nakonec Francií a Nizozemskem, šlo mu v prvé řadě o problematiku suverenity členských států, přičemž vždy vzýval samoregulaci všemocného světového trhu, který – velmi zjednodušeně řečeno – přerostl mezitím ve finanční a po té i ekonomickou krizi, na jejímž jsme teprve úplném počátku. Klausovi přece nikdy na Smlouvě o Ústavě nevadilo její neoliberální a militaristické pojetí, nekritizoval v ní odbourávání sociálních práv a ani nepožadoval k jejímu prosazení lidové referendum. „Kapitalismus bez přívlastků“, to je přece Klausovo heslo!
Obdobně je na tom teď český prezident s Lisabonskou smlouvou, která je v podstatě pouze jakýmsi „vylepšeným“ materiálem toho předešlého a ve které jsou nově obsaženy funkce – opět zjednodušuji – jakéhosi „evropského prezidenta“ a „ministra pro zahraničí“. Těchto funkcí, v nichž Klaus spatřuje částečné omezení státní suverenity, je ovšem nutně zapotřebí k tomu, aby EU mohla navenek vystupovat jednotně, jako celek smluvně propojených států.

■ Připravil jste na toto téma celkem tři publikace, financované vaší parlamentní frakcí GUE/NGL a rozdával je v mnohatisícových nákladech občanům…

Ano, jedná se o tituly Jak dál s Evropskou ústavou?, Jakou Evropskou unii chce levice a Proč levice odmítá Lisabonskou smlouvu. Ve všech těch knížečkách se lidem tou nejpřístupnější formou snažím vysvětlovat důvody, které vedly evropskou levici postupně k odmítnutí obou dokumentů.
Zároveň tam ale upozorňuji – a zvláště v té poslední, která vyjde znovu teď v lednu – že levici vůbec nejde o zavrhování evropské integrace, ta je naopak jejím přáním a cílem! Jenomže Lisabonská smlouva by měla být, podle převažujícího názoru evropské levice, korigována přinejmenším
ve třech bodech:
1. v posílení sociální dimenze EU, a to zdůrazněním individuálních základních práv, zlepšením sociální ochrany zaměstnanců a zavedením přeshraničního práva na stávku. Kromě toho se EU musí více angažovat v oblasti sociální integrace a v boji proti chudobě.
2. k prohloubení demokratizačního procesu by mělo dojít tím, že na utváření Unie se budou podstatným způsobem podílet její občané. Kupříkladu právě kvůli její příští podobě by měli dostat možnost rozhodovat referendem.
3. odstraněním všech ustanovení Lisabonské smlouvy týkajících se zbrojení, by měla být ukončena militarizace EU. To jenom tak zhuštěně v kostce.

Pokračování

Informace o aktivitách europoslance Daniela Strože. Vydání financováno frakcí GYE/NGL Evropského parlamentu. Prosinec 2008

Ze stránek http://www.kscm.cz/article.asp?thema=3871&item=38658&category