AKTUÁLNÍ IDEOLOGICKO-POLITICKÉ OTÁZKY MKH (7)

logoZávěry týkající se výstavby socialismu ve 20. století. Aktuálnost  socialismu

V současnosti, více než kdy jindy, se ještě intenzivněji projevuje potřeba vyvodit objektivní závěry o socialismu 20. století vycházející z pozice vědecké teorie socialismu – komunismu. Bez takového hodnocení, i přesto, že toto bude mít nadále určité otevřené otázky, není možné znovusoustředění komunistického hnutí, nemůže být provedeno celkové zpracování strategie revolučního dělnického, komunistického hnutí v současných podmínkách. Tato problematika se týká všech komunistických stran, ať již fungují v jakýchkoliv podmínkách. KSŘ hodnotí, že každá opatrnost v procesu hledání příčin vítězství kontrarevoluce se rovná agnostickému postoji, neboť ponechává prostor antikomunistickým názorům buržoazní ideologie a oportunismu. Tímto tématem se bude zabývat také 18. sjezd KSŘ, který s bude konat v Aténách od 18. do 22. února 2009.

Na základě našich názorů, na základě zkoumáni příčin porážky SSSR je nutné soustředit pozornost na opatření a rozhodnutí, jejichž aplikace zpochybnila nebo podlomila charakter socialistické moci a socialistického hospodaření, či jinak negativně fungovaly v rámci tvorby jednotné strategie komunistického hnutí proti imperialismu. Dle našeho názoru, studujíce otázky porážky SSSR, se musíme zaměřit na ten fakt, že v bývalých socialistických zemích byla kontrarevoluční změna vedena ze strany komunistických, oficiálních, státních, vládních orgánů, což přesné potvrzuje, že: oportunismus ve svém vývoji, speciálně v podmínkách prohlubování třídního boje završuje svůj vývoj přeměnou v kontrarevoluční sílu. Imperialistické obklič ní socialistického systému představovalo velmi výrazné posílení vnitřních problémů a rozporů. Linie mírového soužití, jak se rozvinula v prvních poválečných letech do určité míry na XIX. (říjen 1952), ale hlavně pak n XX. sjezdu KSSS (únor 1956), dovolila pěstování a udržování utopistických názorů, že je možné, aby kapitalismus upustil od válek a válečných prostředků. Rozhodnutí o seberozpuštění 3. Komunistické internacionály (květen – červen 1943) znamenalo absenci centra zpracování revoluční strategie na mezinárodní úrovni proti imperialistickému systému.

Nesmí nám také uniknout, že podstatným rozdílem kapitalismu a socialismu-komunismu je, že kapitalismus se zrodil z feudalismu, zatímco socialismus-komunismus se nemůže zrodit z kapitalismu, neboť je v rozporu s každou formou vykořisťování. Proto revoluční dělnická moc musí radikál ně svrhnout a změnit všechny společenské vztahy, které zdědí od kapitalismu, musí uvědoměle vybudovat nový výrobní způsob řešící společenské antagonismy ve prospěch budování socialistické společnosti.

Rozvoj teorie vědeckého socialismu-komunismu především a nejprve komunistickými stranami je nutným předpokladem socialistického budování S touto povinností se bohužel nevyrovnaly se ctí strany, kterým se podařil dostat se k moci. Naopak od XX. sjezdu KSSS v roce 1956 byly postupně voleny chybné kroky k řešení dílčích problémů, chybně byly aplikován teoretické znalosti, projevily se oportunistické přístupy v ekonomické sféře, jež se přesunuly i na úroveň socialistické moci a na mezinárodní vztahy. Současné pod záminkou boje proti kultu osobnosti započala kampaň proti politice sovětského státu v době Stalinově, byla otevřena cesta k velkém obratu směrem k oportunismu, kam bylo staženo celé komunistické hnutí. Místo, aby byly posilovány socialistické vztahy ve výrobě a rozdělování, byly posilovány vztahy tržní, potenciálně kapitalistické. Začalo ustupovat centrální plánování a bylo posilováno soukromé vlastnictví. Velká část zemědělských produktů soukromé a družstevní produkce se prodávala volně na trhu, čímž stoupaly ceny. Ještě výraznější byla nerovnost v průmyslové výrobě. Existovala snaha legalizovat prostředky získané z nezákonného obohacování se a tento tzv. stínový kapitál zapojit do oběhu, coby tvořící se kapitál, prakticky šlo o snahy o znovunastolení kapitalismu. Strana sama posílila oportunistické směry uvažování a řízení a přechod na pozice sociální demokracie.

Komunistická strana Řecka hodnotí, že kontrarevoluční změny let 1989-1991, i přes zhoršení poměru sil, jež přinesly, nemohou zpochybnit charakter doby, coby doby přechodu od kapitalismu k socialismu, jež symbolicky otevřela VŘSR. Snahy našich ideologicko-politických nepřátel spekulovat o kontrarevolučních procesech a probouzet názory, které přímo či nepřímo zpochybňují historické předpoklady VŘSR, se ve skutečnosti zaměřují na to, aby zpochybnily Leninovu teorii o slabém článku imperialistického řetězce.

Poznamenáváme, že žádný společensko-ekonomický systém se neprosadil jednoduchým způsobem, naráz, jedním zásahem, ani sám kapitalismus bojující s feudalismem, přes tvrzení ideologicko-politických představitelů buržoazie, že přišel konec historie, zůstává socialismus nutným a aktuálním. Nutnost a aktuálnost socialismu vyvěrá ze samotných antagonismů kapitalistického systému. Vyplývají z faktu, že kapitalismus vytvořil materiální předpoklady k přechodu lidstva k vyššímu společenskoekonomickému systému, i když dnes se jakoby tento proces zpomaloval z důvodu přetrvávajícího poměru sil, kdy kapitalistické síly vytváří dojem, že jsou neporazitelné. Imperialismus je dnes silný, ale to neznamená, že je neporazitelný.

Dělnická třída a chudé lidové vrstvy nezůstanou trčet v minulosti. V našem Programu vyjadřujeme nezlomný optimismus, že „21. století bude stoletím znovuvykrystalizování revolučních sil, odražení útoku mezinárodního kapitálu a rozhodujícího protiútoku. Vstoupili jsme do století nového rozkvětu celosvětového revolučního hnutí a nových společenských revolucí."

Překlad z řečtiny: Věra Klontza-Jaklová (Pozn. překladatelky: citáty jsou přeloženy z řečtiny)

Závěr

Kol. aut.: K aktuální problematice jednoty komunistického hnutí. Sborník vystoupení na XXV. Pražské teoreticko-politické konferenci s mezinárodní účastí. Vyd. Orego, Praha 2008

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *