Říman opět perlil v televizní besedě

logo Beseda na politická témata a nejen je, jenž moderuje paní  Jílková, mně mnohdy doslova nadzvednou ze židle a  když pak člověk slyší slova vyřknuté člověk, jenž v této zemí byl buď co buď ministrem, jako pan Říman, pak  to není  jen  na  nadzvednutí, ale  o tom, jací lidé se po roce 1989 dostali do politiky a to  i na ty nejvyšší  místa. Jeho slova, kterými tak obohacoval vědomí jiných  jsou také  mottem  této polemiky.

 

To se to  vládne, když  není žádná odpovědnost, stát je zadlužen nebývalým způsobem, chybí peníze na vše, životní úroveň se propadá, domácností dluží ohromné finanční prostředky, šest z deseti rodin, váže konec z koncem, nezaměstnanost roste neuvěřitelným tempem a prosperita je ta tam.
 

Případ Nomury není ojedinělý a stát, tedy my všichni daňoví poplatnici platíme za arbitráže ze státní pokladny nemalé finanční prostředky. Čím to, by se nejeden zeptal, odpověď žádná. Proč také, když se ukazuje, že počínaje vládami a konče státní byrokracií, které se vystřídaly po roce 1989 nebývale vzrostla korupce a švindl a to vše beztrestně. Těch pár jedinců, jenž ochutnává život z druhé strany mříži, je jak šafránu. A tak se nedivme, že co mohli,to rozprodali, rozkradli, rozdali a vytunelovali bez jakéhokoliv studu či uzardění. Kuponová privatizace byla spíše tunelovou privatizací ve prospěch pár tisíců jedinců, jenž se neostýchali okrást nejen daňové poplatníky, ale i státní kasu. Daňový poplatník ač dostal pár tisícovek, byl vzápětí okraden úspornými balíčky Klausovy vlády.

Ekonomické „ špičky “ státu, jenž získaly pochybnou slávu tím, že  nechali okrást a ožebračit svůj vlastní  národ, jezdí osvěcovat  západ, jak  lze také  hospodařit v zemi, kde je vše k mání. Par let stačilo, aby  státní dluh začal  narůstat  do nebývalých rozměrů. Jistě i  ten poslední  neandrtálec bez ekonomického vzdělání pochopí, že pokud  vše rozprodáme a  neinvestujeme do  nových  zhodnocovacích procesů, jsou to prožrané peníze, tedy jinými slovy privatizace  čehokoliv  vedla k okradení státu, jeho vytunelování a k  přesunu  bohatství na jednotlivce a to vše beztrestně. Ono se   pravdě není čemu divit, vždyť i schvalované zákony  nikdy nebránily tento stát a  jeho  kasu, ale jen Ty, co zde bezedně  kradli či rozkrádali. Propojení státní správy s mafiemi všeho druhu a korupce, je toho dostatečným příkladem. A  zde je třeba  jasně říci, že  do tohoto svinstva jsou namočení jak poslanci, tak senátoři, tak vládní činitelé a úřednici, tedy  celá  státní  byrokracie, která zde vládla a vládne  po  roce 1989. Lidem naordinovali prostoduchou  iluzi svobody, oni  sami sobě pak  svobodné rozkradení státu. Jedinou věci, kterou dokázali je to, co nám je dnes  dáno žít v této zemí, tedy postupující bídu, nezaměstnanost, sociální, pracovní a životní nejistoty, Zkorumpovaný státní úředník, jenž občanskou  společnost  spoutal zákony a pokutami, jenž  jsou v podstatě  pokutami likvidačními, je toho příkladem.

Státní úředník  skupuje díky  záměrně  děravým  zákonům vše, co  mu dává  jistoty  zbohatnutí a tak se nedivme, že se vykupuje ve velkém půda / která nás  kdysi živila /  a to  za doslovnou hubičku, svým nabyvatelům pak přináší  milionové zisky. Nejinou věcí, která zjevně přispěla k tunelům, je bezbřehá privatizace a  to jakoukoliv  metodou a také tzv. ochrana investic, kde  zjevně došlo k takovým chybám, dá se říci i záměrným, že  mnohým zůstaly nemalé finanční prostředky  ve  vlastních kapsách a stát zaplatil z daní nás všech, nemalé finanční prostředky v prohraných arbitrážích a to si ještě naši politici vyjednali  beztrestnost. Přitom na druhou stranu jsme nedokázali ochránit  naše investice či zájmy  v zahraničí, což  zjevně  také  nebylo zadarmo. Kde se člověk stačí podívat, je to vše o korupci a korupčním prostředí.

Přitom tentýž stát nemá na to, aby zvyšoval  životní úroveň svých občanů, zvyšoval status  minimální  mzdy či nutil zaměstnavatelé, aby zvyšovali mzdy, při stále se zvyšujících životních nákladech. Ubírá na zdravotních a sociálních vymoženostech,  doslova okrádá  své občany , jimž zdaňuje  vše a ještě  vybírá  poplatky  za kde co, neboť  kde je vše rozkradeno, není  také kde  brát. Aby si udrželi  vládu nad občanskou společností a tím i svůj životní standart, korumpuji určité  vrstvy společnosti  ve jménu  pozdějších  hlasů ve  volbách do  čehokoliv. Nedivme se, že  mnozí mají  nesmyslné  úlevy na  čemkoliv, včetně různých  odpisů a  úlev, jiní  to  zaplatí  třeba i z minimální mzdy, která v současné době tak stačí akorát na zaplacení  bytu a  jízdné do  zaměstnání, kde jsou finanční prostředky na živobytí nikoho nezajímá.  Sociální  sítě jsou tak děravé, že nám roste neúměrným způsobem žebrota a bezdomovectví.  Lidé  nestačí platit své životní  náklady, splácet své dluhy a to nejen díky tomu, že přišli o práci. Jsou tu i jiní, kteří je bezedně okrádají, jako banky, jenž obhospodařuji jejich konta, kreditní společnosti, lichváři, jenž mají nekřesťanské zisky a  tyjí  z doslovné  bídy těch druhých. Jsou zde společností, jako ČEZ s miliardovými zisky, ale také z cenou za služby, která  plundruje peněženky těch, kdož  jsou  nucení odebírat jejich služby a to není jen ČEZ, takových je tady  mnoho, jsou jak pijavice a  chovají se jak cizopasníci. Bezmoc jedněch se snoubí s lichvou  a bohatstvím těch  druhých.

Ona demokracie, jenž tak mnohým popletla myšlení, je  vykoupená  velice drahým způsobem, navíc tato společnost je tak svázaná zákony a z nich  vyplývajícími odstrašujícími tresty / pokuty  všeho druhu /, že se pomalu rdousí a dochází ji dech.  Jinými slovy, žijeme ještě větší totalitu, než byla ta minulá, je to totalita zvůle “ elit „ a zkorumpované byrokracie, jenž  tyje  z hloupostí vlastního národa a zástěrkou jí je  bezedný antikomunismus na který ještě  mnozí v této zemí slyší.

Januš Adamus

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *