Polské střípky (5)

Při letošní dovolené jsem zavítal do Polska. Nakoupil jsem pár novin a zde jsou postřehy z četby několika článků z týdeníků Nie a Fakty i mity:

Víte, co je to papafobie ?

Je to nemoc, která právě v Polsku je obzvláště bolestivá. Strach z papeže v zemi, kde na něj narážíte doslova na každém kroku, je skutečně fatální.

Slečně Monice je 27 let, je úřednicí v bance. Je jediným člověkem v Polsku, která trpí touto fobií. Když jí byly dva roky, jakýsi duševně chorý člověk, převlečený do bílého hábitu a vykřikující, že je papež, ji týral. Přes různou léčbu ta zatím nevedla k úspěchu. Než Monika dojde do práce, má minimálně dva ataky této nemoci… (NIE, 31/2009)   

V článku „Mstivý církevní hodnostář“ se popisuje, jak mladý silniční policista seržant Pawel S. před časem zastavil automobil za rychlou jízdu. Z něj vyskočil jakýsi muž a začal vykřikovat „Víš kdo já jsem?“ atd. Protože policista něco takového slyšel už nejednou, nijak se nevzrušoval, uložil pokutu, připomenul nutnost opatrné jízdy v náročném terénu a popřál šťastnou cestu.

Ovšem brzy mu došlo, že zde skutečně narazil. Onen rozčilený pán byl hlava katolické církve v Polsku, arcibiskup Josef Michalyk, druhý spolucestujícím byl kněz Stival Cinciarello z Vatikánu.  Pawel po prvním pohovoru u nadřízeného zjistil, že v Polsku to s postižením katolických hodnostářů není nic jednoduchého. Přesto zabrzdil, pokutu vrátil – z vlastní kapsy ! – a doufal, že vše skončilo. Omyl. Dopustil se totiž další chyby a to, že při projednání tohoto přestupku (jeho nebo cizího? To je otázka…) oslovil pana arcibiskupa „Vážený pane“ a nikoli „Vaše Eminence“…

Odveta na sebe nedala dlouho čekat. Do jeho domu vtrhla policie, provedla prohlídku, zabavili PC a mladého policistu zatkla. Proč? Byl obviněn z nedovoleného ozbrojování. Patří totiž k hledačům válečných artefaktů. Ačkoliv se v jeho domě ani v bytě rodičů nenašlo víc než pár rozpadlých německých sumek na náboje a pár knoflíků od uniforem, policista (vlastně už bývalý, protože byl propuštěn), otec rodiny a dvou malých dětí, dál sedí ve vězení …

Pan arcibiskup má však plno hezkých řečí o tradičních hodnotách, lásce k rodině … Ta tam je láska k bližnímu, nestojíte-li však v Polsku před takovými mocipány v předklonu … (NIE, 31/2009)

Poněkud překvapivým je článek „Válčící jeptišky“. V „Neklerikálních novinách“ je rozhovor s jeptiškou, představenou řádu, starající se o staré a nemocné lidi. Proč ? Před lety vystoupila s nápadem, získat prostředky pro založení útulku pro přestárlé a mentálně postižené lidi. Návrh padl na úrodnou půdu a za prostředky, získané od věřících (nikoli od církve, ta na to nedala ani pěťák) vybudovala rozsáhlé sanatorium v Raciborzi v Opolsku. V sanatoriu se začali střídat jak církevní veličiny, a před TV kamerami se zviditelňovaly různé celebrity i manželka prezidenta. Všichni nešetřili chválou ani sliby o podpoře. Ovšem – skutek utek. Na běžný provoz už proud milodarů od věřících nestačí. Církev totiž podporuje jen takové projekty, ze kterých plyne nějaký zisk, a ten od starých a nemocných už nelze čekat. Představená řádu se proto obracela na různé hodnostáře a připomínala jim jejich sliby, ale … někteří biskupové ji vůbec nehodlali přijmout k milostivé audienci, celebrity se neozývaly. A výsledek ? Některé pavilony musely být proto přeměněny na samofinancované, tedy pobyt pacientů musí hradit jejich příbuzní. A co hlavní – představená řádu byla potrestána za … nedostatek pokory …  (FiM 27/2009)

V Poznani zakoupil klášter od města pozemek, který se měl stát klášterní zahradou. Po několika letech je však pozemek totálně zarostlý plevelem. Opravdu jen plevelem? Reportéři FiM vyfotografovali zahradu přes mříže a … jasně jsou vidět celé trsy konopí, jehož je takové množství, že odborníci odhadují „úrodu“ z celé zahrádky na 2 kg za rok. Byla vyrozuměna policie, která však dělá mrtvé brouky. Na církevní majetek si prostě došlápnout nelze… (FiM, 27/2009

Zde vidíte, jak vypadá církev, když má moc. A moc získá, pokud bude mít majetek.

Pamatujte na to, až budete mít v rukou volební lístek KDU-ČSL a dalších stran, které jí jdou na ruku.

Pokračování