Důchod – pouhé přežívání
Nejsem čtenářem Blesku, mám k tomuto “ deníku “ mnoho výhrad, kupuje jej však občas moje žena a tak jej sem tam přečtu. Nezajímá mně, co, kdo, s kým ani bohémský život naších dnešních mocných, či pletichy ne zrovna inteligenci oplývajících celebrit, natož nehorázné hloupostí o minulých časech, které snad s těmi dnešními se nedají ani srovnat pro svou povrchnost a mnohdy i připitomělost.
Co je ale dosti hodnotnou rubrikou, jsou dopisy čtenářů, které si velice protiřečí s články, které jsou psané o minulostí a opravdu poukazují na to, co prožíváme a co je nám dáno žít v dnešních nelehkých časech. Žel je třeba na rovinu říci, že toto jsme si vycinkali na náměstích měst v roce 1989, kdy jsme uvěřili v něco, co rozumně uvažující člověk musel již tehdy považovat za snůšku lží a polopravd. Pohled do tváří aktérů tamtěch hektických dnů, kteří ohromovali národ z masmédii a balkonů různých náměstí vyřčenými sliby a „novým myšlením “ s přemírou lákavých slov s bianco šekem dalo tušit, že se něco nekalého děje v tomto státě.
Žel dnes uklízíme, co jiní zaseli a nechali nás jak stádo volů opít vidinami lepší budoucností. Nedivím se, že nějak zapomněli říci pravdu o tom, že ona lepší budoucnost je jen pro vybrané či vyvolené a je třeba říci, že mnohdy se o tomto píše i na stránkách Blesku. Žel, co jsme si vycinkali, to také dnes máme i když mnozí z nás již tehdy upozorňovali ve smyslu slov „ Lidé bděte, ale nezblbněte “. Je pravdou, že kdysi slušný důchod za poctivě odpracované léta stačil pokryt životní náklady a dovoloval ještě mnohém více, dnes stačí sotva na pouhé přežití, jen se divím, že společnost se nechává nadále klamat a neřekne stop dnešním mocipánům. V dnes tak idylický demokratických volbách se nechávají zastrašovat bohémský žijícími lidmi, jenž mají plná ústa antikomunismu a nenávistí. Divím se, kde se ukryla ta pravda a láska, jenž zvítězila nad u
ž ani nevím nad čím a kde se vlastně poděla ona vláda, která se navrátila údajně do rukou lidu dnes již rozbité a rozkradené země. Pokud místo jití k volbám budete sedět doma a plakat nad rozlitým mlékem, nic se v této zemí nezmění a bude ještě hůř.
Januš Adamus