Nový zápřah se starými koňmi

logo 
Velice miluji ony kritiky politických stran a jejich lídrů, kdy se každá z nich snaží sebe prezentovat v tom nejlepším světle, kdy se snaží na sebe čím jak nejvíce upozornit, ale na straně druhé na ty druhé nakydat co největší kupy hnoje. Na tomto je pak nejlépe vidět, jak naše politická scéna vlastně funguje. Největší zážitek pak mám z toho, když se všechny tyto všudypřítomné, velkohubé a neustálé se demokracií zaštiťující strany v rámci dnes již zprofanovaného hesla „ nejme jako oni “ společně vymezuji proti KSČM.

 

Demokracie plná ústa, ale skutek utekl. Ani ČSSD, která se snaží v levicových vodách ulovit levicově smýšlejícího občana není na tom nejlíp. Hašteřivost těchto stran končí v období po volbách, kdy se rozděluji koryta a korýtka. Tak se nedivme, že za 20. let budování demokracie a blahobytu pro jedny a bídy pro druhé, se nám ve vládních funkcích vystřídaly všechny tyto strany. A jak je vidno, že i přes různorodou předvolební řevnivost dovedly společně plundrovat tuto zemi, co je však na tom nejhorší, že se tak stalo bez jakékoliv jejich odpovědností. Zakotvili si to do  zákonů jako bývalá KSČ, jenž měla v ústavě zakotvenou vůdčí moc v zemi.

Velkým problémem tohoto státu je, že mu již pomalu nic nepatří, že  je  pomalu vše rozprodáno, vytunelováno a  rozkradeno, vše  v intencích  hesla “ z  cizího  krev neteče “.  Na tomto  všem se podepsaly všechny pravicové strany, včetně  středopravé  ČSSD, které od roku 1989 spoluvládly  v této zemí. Stát byl  před  rokem 1989 minimálně  zadlužen, v zahraničí pak měl mnohé aktiva, jaká  situace je  dnes, to vidí každý  z nás.

Člověk se  nestačí  divit, poslanci mění  kabáty  jak na  běžícím pase, zpronevěřují  se svým stranám a  tím i  svým voličům a  to  bez jakýchkoliv skrupulí, vždy  tady  šlo jen o to, aby  se mohlo pokračovat dále v těchto zlodějinách. Není  třeba jmenovat, za  dvacet let nechutné politiky v této zemi jich bylo opravdu dost. Politické strany  se dělí na  pidistrany o  členské základně , která čítá  pár tisíc  členů, ale  vládnout  by  chtěly  celému  národu. Nic  proti  tomu, je  jisté, že oni v rámci  onoho tak onehdy líbivého hesla „ nejsme jako oni “ žádné  svědomí nepotřebuji, natož nějakou lidskou čest, to se prostě  dnes nenosí.

Nedivme  se, ona  slavná  sametová byla  postavena  na  naivitě  národa a  onen  převrat, ve kterém  mnoho  i  dnešních politiků  máčelo  prsty  byl  založen  na podvodech a  lžích. Nedivme se, že se  dnes   v mnohých stranách setkáváme s bývalými komunisty, svou lidskou  čest prodali  za  dobré bidlo  s možnostmi žít  dále na úkor společností. To, co je nám dnes  dáno žít  v této zemí, nemá  se  svobodou nic  společného, ba  naopak o svobodě můžeme dále snít  své  sny. Tento režim je ve své  podstatě ještě  úděsnější než ten, na který  dnešní „ vítězové “  denně  kydají  kýble hnoje.

Je  neskutečné, jakou  krátkou paměť  mají mnozí poslanci a politici pravicových strana včetně poslanců a politiků ČSSD. Byli to  totiž oni, kteří  ještě  donedávna v jiných politických stranách  tvrdili  muziku, jejíž  jedinou zcela  falešnou notou  byl  přihlouplý antikomunismus, který jim  umožňoval  zcela  bezpracný  život. Táto přihlouplá rétorika  novodobých  mocných stačil na to, aby byla  tato země za  dvacet let od  svobody myslné sametové rozprodaná, vytunelovaná a  rozkradená A  tak  se  nedivme, že  se setkáme s mnohými  minulými, ale i  dnešními poslanci  i politiky  ve  změněných  barvách, kteří v novém  hávu opět slibuji zapomínajíce  na to, že to  byli právě oni, kdož  toto  vše, co je nám  dáno žít  v této zemí  mají na svědomí. Jak  svoboden  se  může  cítit  člověk  v této  zemi, je  dnes  vidět  na  každém  kroku. Jinak  onu svobodu  vnímají  oni a Ti, jímž  umožnili  tuto  zemi  rozkrást, jinak  Ti, jenž se živi  poctivou prací.

Dnes  ze sebe  dělají to, co nikdy nebyli a nebudou, tedy  lidmi, kterým jde  o blaho a  prosperitu státu a jeho občanů. Kníže Schwarzenberg, coby čerstvě zvolený  předseda  nové vzniklé pravicové  strany TOP 09  jasně  deklaruje směr, kterým se  tato strana  bude  ubírat,  jde o povolební spolupráci  s ODS, tedy jinými slovy, mnozí z těch, kteří zde  bezstarostně  žili  dvacet let a mají na svém svědomí kde co z toho, co je  nám dnes dáno  žít v této zem,  by chtěli opět spoluvládnout, jinými  slovy, žít  v blahobytu, ale  již  v jiných barvách.              

Pokud si případní voliči této strany myslí, že je to  strana  nová, pak se stačí podívat na to, kdo v ní je. Jistě, je tam  pár  desítek, možná i stovek nových  tváří, ale  to je  pouhá  kamufláž za  niž se  schovávají  staří  harcovníci z poslaneckých lavic. Jistě, pár  těch nových  průbojnějších  má  šanci, ale jsou tam i kamarádí  kamarádů. Jistě je, že  lidé  bez  páteře a bez charakteru unesou  kde co, jsou již  nato dost  kovaní, jen  nevím, jak to  unesou  ti  noví, jenž jim  budou  dělat  křoví. Je  třeba také na rovinu říci, že pro mnohé  z nich  je každý rok  bezstarostného  života  v blahobytu prioritou.

Stát, v němž po dvaceti letech oněch  slibů „ lepších zítřků “ žije již 20%  lidi na  hranici nebo pod  hranici  bídy, je  výstrahou pro ty ostatní, stále ještě  věřící , že se jich to netýká, za  dalších  20 let  by to  již  mohla  být  více než polovina  národa. Proto  je  třeba začít  myslet a  ne  bojkotovat  volby, tím  nic občane nezměníš, v tomto  státě  již toho  moc  nezbylo z toho, co kdysi  plnilo státní  kasu a  tím  dávalo jistotu  života, sociálních a  pracovních jistot.   Titulek mé  úvahy jasně říká, že k nově  restaurovanému  a natřenému  žebřiňáku byly  zapřažený koně, jenž  stěží  cokoliv utáhnou, natož plně  naložený  vůz slámy, ale  žrát  by  chtěly  s plných žlebů. 

Januš  Adamus

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *