DVACET LET POD DIKTATUROU DRAVCŮ (1)

logoJiž dvacet let proděláváme krutou zkoušku, kterou nám naprogramovaly dějiny. Jsme drcení ve dne v noci, všude a neustále. Režim, který do naší země podvodným způsobem vlezl, vyplňuje všechny prostory bytí, a není možno před ním utéct. Každá absurdnost má příslušnou příčinu vzniku.

Tentokrát dějiny vynalezly zajímavý způsob ztrestání kapitalismu: pomohly mu navrátit se do zemí, odkud byl revolučním lidem vypuzen – aby přesvědčil lidstvo o tom, že jeho aspirace na světovládu a prodloužení existence jsou neoprávněné. Po pravdě řečeno, logika dějin funguje. Svět kapitálu vůčihledě degeneruje, překáží pokroku lidstva, páchá zločiny, zvrhlosti, odlidšťuje se, a pozbývá sympatie a důvěru lidstva. Již nemůže skrýt svou neschopnost nabídnout lidstvu optimální perspektivy. Národů, které před dvaceti lety věřily, že zámožný a civilizovaný Západ jim poskytne pomoc při kulturním a ekonomickém povznášení domoviny, se najednou začíná zmocňovat rozladění, protože pozorují, že místo demokracie a blahobytu se jejich život stává peklem, ve kterém řádí zrádci národa a pokroku, zazobanci, lupiči a jejich šéfové ze Západu.

Avšak křivdy, jak je od věků známo, podmiňují lidi k přemýšlení o minulosti a o budoucnosti, a osudové" plodí odpor. Člověk v příkrých časech hloubá, přemýšlí o tom , co dál, kam dál, s kým dál. Beze vší pochybnosti režim, který zaprodává svou vlast cizím dravcům, odmítá a odsuzuje. I proto pozorněji sleduje náramné posuny ve světových sociálních a politických proudech, s nadějí, že se z nich může stát potenciální „ohnisko", od kterého se bude odvíjet nový historický obsah. Průzkumy veřejného mínění dokládají na cifrách, že ve veřejnosti sílí antipatie vůči pravicovým a oportunistickým silám. Jejich snaha prodloužit absurdní status quo, a tak oddalovat nastolení nového řádu, který by uvolnil prostor demokratickým silám pro utváření důstojnějšího bytí, v ní vzbuzuje nelibost a postupně i vztek. Válku stávajícím poměrům, taková je výzva dneška.

Atmosféra je očekávající. Stále více rivalizují mezi sebou dvě protikladná vidění světa, dvě protichůdná hledání budoucnosti. Komunisté své hlavní programové cíle a způsoby jejich uskutečňování seskupili do ušlechtilé zásady: společně s demokraticky smýšlejícími občany a hnutími zasazovat se za nastolení zdravějšího světa, za sociálně spravedlivější, prosperující společnost, ve které bude zajištěna práce a život v míru, porozumění se všemi demokraticky se vyvíjejícími silami. Úsilí komunistů vychází ze základní premisy, že socialismus již ve značné míře prokázal světu, v čem je jeho přednost: zeje civilizačně-kulturním hnutím, jehož hlavním cílem je realizovat všelidskou touhu po životě soudružném, po společnosti formované a řízené kolektivem svobodných lidí.

Odporně kruté děje, které panují v současném světě, poskytují nadmíru svědectví o tom, že – jak předpovídali géniové revolučního učení – kapitalismus se stává pekelnou přítěží pro lidstvo a přírodu, že se stává obludnou tíhou, které by se měly zdravé demokratické síly co možná nejrychleji zbavit na své cestě k dokonalejšímu světu.

Ze stejnojmenného materiálu PhDr. Ivana Hlivky, DrSc. (2009), pokračování

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.