Jaké jsou myšlenky „Velikého Vůdce“?
Vydavatelství Futura přineslo našim čtenářům sérii sešitků od Kim Čong Ila (Kim Jong Il), přibližující nám nejen úroveň myšlení tohoto „velikého Vůdce“, ale také pozoruhodné informace o způsobu fungování státu KLDR.
To, že KLDR je svým způsobem vlády jakousi feudální diktaturou, jen zahalenou do jakési pseudorevoluční rétoriky, pozorný člověk věděl dávno.
Nyní to vše máme černé na bílém.
Nahlédněme do prvního spisku : Kim Jong Il: KLDR je neporazitelně silný socialistický stát typu čučche. Futura, Praha, 2010 (27 s.)
Především si musíme ujasnit, co jsou to ideje „čučche“. Je to světový názor, pro který „lid představuje Nebesa.“ KLDR je tedy státem s VÝRAZNÝM CHARAKTEREM ČUČCHE.
V druhém sešitku (Kim Jong Il: S úctou učiňme Velikého Vůdce soudruha Kim Li Sunga Věčným prezidentem naší republiky. Futura, Praha, 2010 (11 s.) se dozvíme, že v KLDR už naprosto odbourali jakéholi náznaky nějaké zastupitelské demokracie.
Vychutnejme si jazyk syna Velikého Vůdce:
„Vážený a milovaný soudruh Kim Il Sung byl eminentní vůdce našeho státu a láskyplný otec našeho lidu, s jakým jsme se setkali poprvé za pět tisíc let historie našeho národa, byl to velký myslitel a politik, k němuž vzhlížel celý svět, velký revolucionář a velká osobnost.
Soudruh Kim Il Sung byl geniální myslitel a teoretik, a veliký Vůdce s vynikající řídící silou, jemuž se na tomto světě nikdo nemůže vyrovnat…“ (s. 6)
Po dalších svou stranách tohoto chvalozpěvu se dochází k závěru, že „do dějin naší země musíme navždy zaznamenat čestné pojmenování „prezident Kim Il Sung“ (…) a musíme zajistit, aby naši potomci při vyslovení slova „prezident“ s hrdostí obdivně hovořili pouze o jediné osobě Kim Il Sunga.“ (s.8)
Stručně řečeno, instituce prezidenta se má odstranit z ústavy a následně se musí upravit orgány státní moci.
Jaká tedy byla struktura moci : Prezident řídil Ústřední lidový výbor (zřejmě něco jako vláda) a dále zde bylo Stálé shromáždění Nejvyššího lidového shromáždění (v našem pojetí parlamentu). Zrušením funkce prezidenta ztrácí smysl Ústřední lidový výbor. Syn Velikého Vůdce tedy navrhuje zrušit tento výbor a upravit Stálé shromáždění jako nejvyšší mocenský orgán.
Navíc se svěřuje, že ho Velký Vůdce „opětovně nabádal, abych se nedal zaplést do běžné práce ve státní správě a hospodářství …“
Jak geniální ! Nezabývat se maličkostmi a jen se věnovat tzv. stranické práci… V podstatě stát nad všemi, s aureolou syna Velikého Vůdce, který byl v podstatě zbožtěn…
A hlavně posilovat armádu!
To se dozvíme v dalším sešitku: Kim Jong Il: Revoluční linie songun je velikou revoluční linií naší epochy a vždy vítězným praporem naší revoluce. Futura, Praha, 2010 (23 s.)
Co je to politika „songun“?
„Politika songun naší strany navazuje na myšlenky a linii ocenění důležitosti pušky, kterou choval Veliký Vůdce.“ (s. 6)
Co to znamená ? Znamená to zdůvodnění naprosté militarizace KLDR.
Syn Velikého Vůdce nás tak seznamuje s geniálním rozvinutím revoluční teorie. Podle marxismu byla hlavní hybná síla dějin dělnická třída, ale ta dnešní, vnitřně diferencovaná a přecházející od fyzicky pracujících až po inteligenci, zjevně „Velikému Vůdci“ nevoní. Došel tak ke geniálnímu závěru, že nyní bude hlavní revoluční hybnou silou … armáda.
Právě proto „bylo nejslabším místem marxismu-leninismu to, že nedovedl správně postřehnout postavení a úlohu, které má armáda v revoluci a při výstavbě a právě to, že v armádě nespatřoval důležitou sílu revoluce.“ (s. 12)
A jsme doma. KLDR přes pseudorevoluční rétoriku s marxismem nemá už nic společného. To, co se zde vykládá za „geniální rozvinutí marxismu“ je ve skutečnosti pouze zdůvodnění jakési pokroucené feudální diktatury. Marx ani Lenin nepodcenil úlohu armády a obrany revoluce, ale rozhodně nemohli učinit z armády středobod svého snažení, naopak. Armáda má sloužit lidu, nikoli naopak, jak je tomu v KLDR:
„Dělnická třída a naši ostatní pracující po vzoru revolučního ducha vojáků a bojové morálky lidové armády vytvořili budovatelský duch KANGEE, roznítili signální oheň RANAMU a zapálili plamen novátorství v celé výstavbě socialismu.“ (s. 20)
Militarizace země se odráží i do jazyka tohoto spisku. To už nejsou pouhé fráze, to je jazyk plný vojenských termínů, hemží to zde „vztyčenými prapory“, „brousí se čepel třídního boje“, „naše puška je třídní puška“, nepřátele musíme rozdrtit, ofenzívně se vítězí na všech frontách… atd., atp.
Vychutnejme si tu samochválu:
„Náš lid na výzvu velkého Vůdce rozvinul velký pochod Čchollima (Letícího koně) s energií, schopnou postoupit deset nebo i sto kroků, zatímco jiní učiní jeden krok, čímž jsme při budování socialismu dosáhli bezpříkladně velkého revolučního vyvrcholení."
A tak tyto fráze pokračují řádku po řádce. Až na to, že v Čechách a vůbec ve Střední Evropě jsme na označení „Vůdce“ a jeho nesčetné přívlastky jako „Veliký“, „Neomylný“, „Milovaný“ atd., mírně řečeno alergičtí.
Takže když to shrneme, zjistíme, že „Veliký a Milovaný Vůdce“ padl americkým imperialistům do pěkné pasti.
Tím, že se nechal vyprovokovat neustálým tlakem k militarizaci země, ochudil tak národní hospodářství, s negativním dopadem na životní podmínky a úroveň lidí, a tak v očích světové veřejnosti myšlenku socialismu dokonale zdiskreditoval. Tím, že tak vytvořil z celé země jedna velká kasárna a v zahraniční politice se neustále používá silová rétorika, vyvolává tak proti sobě další tlak … a bludný kruh je hotov.
Je jen otázka, co vlastně vydavatelství Futura sledovalo vydáním těchto sešitků – na křídovém papíře a se zlatým potiskem na obálce? Abychom věděli, co se děje v KLDR? Nevím, jestli je snůška frází správný nástroj k takovému poznání, i když je to bezesporu také svérázná ukázka tamní reality. Nebo abychom si připomněli 50. léta?
Myslím, že daleko více to bylo proto, abychom si uvědomili, jak socialismus v žádném případě nemá vypadat.