Jak to bylo v Únoru 1948 (4)

gottwaldSjezd závodních rad

Rychlé zorganizování sjezdu závodních rad bylo ukázkou organizační efektivity Revolučního odborového hnutí (ROH). Ve snaze oslabit sjezd využila pravice fakt, že sjezd závodních rad se svolán ÚRO. Její kritice se ovšem nedostávalo věrohodnosti vzhledem k její odporu k autonomním závodním radám. Postoj k politickým konfliktům vyjádřili dělníci už před sjezdem.



 

2. února obdržela ÚRO rezoluce podpory z více než tisíce největších továren v zemi. V Praze KSČ iniciovala rezoluci s třemi požadavky – přijetí návrhu ÚRO ohledně platů státních zaměstnanců, dokončení opatření obsažených ve vládním progaramu a jeho rozšíření na znárodnění domácích i zahraničních podniků. Ve všech velkých průmyslových podnicích byla tato rezoluce odsouhlasena.

22. února 1948 se sešlo přes 8.000 delegátů sjezdu závodních rad v Průmyslovém paláci v Praze. Hned druhým řečníkem po Zápotockém byl Gottwald, který přednesl návrhy KSČ. Nadšená odezva nenechala nikoho na pochybách. Odpor pravice byl minimální. Přijatá rezoluce mimo jiné vyzývala k hodinové stávce ve všech továrnách na 24. února a dala ÚRO pravomoc „organizovat nezbytné akce, masové demonstrace a generální stávku, pokud se naše požadavky setkají s opozicí“. Ke stávce se připojila téměř každá továrna, dílna či úřad v zemi.

Pokračování

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *