Před šedesáti pěti lety začal Norimberský proces

noriEvropské národy a mezinárodní veřejnost požadovaly přísné potrestání německých zločinců. V průběhu druhé světové války bylo dohodnuto, že uvedení zločinci se mají také soudit v zemích, kde své zločiny páchali.

V Československu byl souzen a popraven K. H. Frank. Československou delegaci v Norimberku vedl generál JUDr. Bohuslav Ečer. Připomínáme jeho slova: „Rozkol mezi Čechy a Slováky byl jednou z hlavních zbraní nacistů proti našemu státu. A Norimberský soud dodal ve svém protokolu a rozsudku, že druhou hlavní zbraní politiky byli sudetští Němci…vyvodili jsme závěr z viny sudetských Němců. Odsunuli jsme je… A objeví-li se jednou v budoucnosti proti nám výčitka, odpovíme protokoly a rozsudkem norimberského soudu".

 

norimberg

 Osmého srpna 1945 byla podepsána londýnská dohoda mezi SSSR, USA, Velkou Británií a Francií. Obsahem dohody byly otázky organizace a realizace celého soudního tribunálu. K dohodě přistoupilo dalších 19 států. Za sídlo tribunálu byl zvolen Norimberk, pravděpodobně proto, že byl někdejším ideologickým centrem NSDAP, kde byly vytvořeny rasové norimberské zákony a byly pořádány každoroční sjezdy strany, dále také proto, že norimberský Justiční palác zůstal shodou náhod zcela nepoškozen. Podobný proces se konal také v Japonsku, kde vešel ve známost jako tokijský proces.

 

Obžaloba byla vznesena 6. října 1945, soudní proces byl zahájen 20. listopadu 1945 a byl ukončen vynesením rozsudků 1. října 1946. Ožaloba obsahovala čtyři hlavní body:

1. Spiknutí proti míru. Příprava a provádění dlouholetého plánu a komplotu.
2. Zločiny proti míru. Útočná válka.
3. Válečné zločiny. Porušení mezinárodních válečných konvencí.
4. Zločiny proti lidskosti. Genocida.

Předsedou tribunálu byl zvolen člen Nejvyššího soudu Veké Británie Geoffrey Lawrence. Hlavním žalobcem za SSSR byl R.A. Ruděnko, za USA- Robert Jackson, za Británii – H.Schaweross, za Francii F. de Menthon. Na lavici obžalovaných zasedli Hermann Góring, Joachim von Ribbentrop, Rudolf Hess, Wilhelm Keitel, Ernst Kaltenbrunner, Alfred Rosenberg, Hans Frank, Wilhelm Frick, Julius Streicher, Walther Funk, Hjalmar Schacht, Karl Dónitz, Erich Reader.Baldur von Schirach, Fritz Sauckel, Alfred Jodl, Franz von Papen, Arthur Seyss-Inquart, Albert Speer, Konstantin von Neurath a Hans Fritsche. Hlavní německý válečný zločinec Adolf Hitler spáchal sebevraždu ještě před kapitulací fašistického Německa. Rovněž J. Goebbels a H. Himmler se zatčení vyhnuli sebevraždou. H. Góring 15.10. 1946 spáchal sebevraždu ve vězeňské cele. Požil cyankali.

   Podstatným znakem procesu byla vysoká průkaznost zločinů. Protokoly tribunálu obsahují 16 000 stran. Obžaloba předložila 2 630 dokumentů, obhajoba předložila 2 700 materiálů.

   Bylo vyslechnuto 195 svědků, podrobně prostudováno bylo 300 000 přísežných písemných výpovědí. Během procesu bylo spotřebováno 5 milionů listů papíru. Bylo použito 27 000 metrů zvukového filmu a 7 000 metrů fotografického filmu. Fakta o německých zločinech nesmějí nikdy zapadnout v zapomenutí. Musejí se i dnes všestranně studovat. Vyžaduje to nejen naše obecné poznání, ale růst neofašismu je nebezpečnou současnou realitou. Civilizace nesmí nikdy dopustit, aby se z Německa prosazovala revize německých válečných zločinů a rehabilitace zločinců. Nové generace se musejí dozvídat pravdu o zvrácenosti německého fašismu a militarismu.

   Jako zločinecké organizace byly odsouzeny NSDAP, gestapo,Sd a SS. Nebyly odsouzeny SA, říšská vláda, generální štáb a vrchní velitelství wehrmachtu.

   Nejvíce zločinů bylo spácháno na Východě. V SSSR němečtí zločinci zničili 1 710 měst, více než 70 000 vesnic, oživot přišlo v SSSR 7 milionů civilistů. Němci vyvraždili 6 milionů Poláků, zabit byl každý desátý Jugoslávec, o život přišlo 635 000 Francouzů, 628 000 Řeků, 360 000 Čechů a Slováků. Zločiny proti lidskosti nelze úplně na tomto místě postihnout. Byly to masové programové akce „německých nadlidí" v rámci „nového pořádku v Evropě".

   Rozsudky byly vyneseny 1.10.1946.

   Tresty smrti provazem vykonal americký seržant John Woods.

 

Jmenný seznam souzených

Trest smrti

Martin Bormann – vůdcův tajemník (souzen v nepřítomnosti)

Hermann Wilhelm Góring – říšský maršál a velitel letectva (t 15. října 1946, krátce před plánovanou popravou spáchal sebevraždu)

Joachim von Ribbentrop – říšský ministr zahraničních věcí (t 16. října 1946)

Wilhelm Keitel – polní maršál a náčelník štábu vrchního velitelství (t 16. října 1946)

Ernst Kaltenbrunner – polní maršál a šéf bezpečnostní služby (t 16. října 1946)

Alfred Rosenberg – ministr pro okupovaná východní území,filozof strany (t 16. října 1946)

Hans Frank – guvernér Polska (f 16. října 1946)

Julius Streicher – majitel a vydavatel protižidovského listu Der Stůrmer (f 16. října 1946)

Fritz Sauckel – zmocněnec pro nasazení pracovních sil (t 16. října 1946) Alfred Jodl – náčelník Operačního štábu Vrchního velitelství branné moci (OKW, Oberkommando der Wehrmacht) (t 16. října 1946) rehabilitován 1953 Wilhelm Frick – ministr vnitra a říšský protektor v Čechách a na Moravě (t 16. října 1946)

Arthur Seyss-lnquart – guvernér Rakouska a nizozemský komisař (t 16. října 1946)

Doživotí

Rudolf Hess – Hitlerův zástupce a vůdce NSDAP (zemřel 17. srpna 1987 ve vězení ve Spandau)

Walter Funk – ministr hospodářství (byl propuštěn 16. května 1957 a zemřel 31. května 1960)

Erich Raeder – velkoadmirál a vrchní velitel námořnictva (kvůli zdravotnímu stavu byl 26. září 1955 propuštěn a zemřel 6. ledna 1960)

20 let

Baldur von Schirach – vůdce sdružení nacistické mládeže Hitler-Jugend (po odpykání trestu byl 30. září 1966 propuštěn a zemřel 8. srpna 1974)

Albert Speer – Hitlerův architekt a ministr zbrojní výroby (po odpykání trestu byl 30. září 1966 propuštěn a zemřel 1. září 1981)

15 let

Konstantin von Neurath – Ministr zahraničí do roku 1938, první protektor Čech a Moravy (v listopadu 1955 byl ze zdravotních důvodů propuštěn a zemřel 14. srpna 1956)

10 let

Karl Donitz – admirál a Hitlerův nástupce ve funkci hlavy státu (po odpykání byl 1. října 1956 propuštěn a zemřel 24. prosince 1980)

Stíhání zastaveno

Gustav Krupp von Bohlen und Halbach – ředitel koncernu Krupp, stíhání zastaveno pro vysoký věk a neuspokojivý zdravotní stav (zemřel 16. ledna 1950)

Robert Ley – vedoucí Deutsche Arbeitsfront (německé pracovní fronty), spáchal sebevraždu 25. října 1945, tedy ještě před začátkem hlavního přelíčení

Osvobozeni

Hjalmar Schacht – prezident říšské banky, ministr hospodářství do roku 1937

Hans Fritzsche – vedoucí říšského rozhlasu Franz von Papen – bývalý říšský kancléři 932) a diplomat

PhDr. Josef GROUŠL, CSc.

Z časopisu Hraničář, Klub českého pohraničí

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.