K slovensko-maďarským vztahům (1)

 

sr-madJednostranné obavy prezidenta L. Sólyoma

Podle tiskové agentury MTI (28.11.2008) prezident Lászlo Sólyom má obavy, že „bez výuky v mateřské řeči Maďaři žijící v zahraničí zmizi“.

Podle prezidenta „základním předpokladem zachováním Maďarů je, aby měli vzdělanou inteligenci.“ Já dodávám, že vloni v prosinci i budapešťský parlament prohlásil, že má obavy z přístupu Bratislavy k maďarské menšině.

Když jsem to četl, nemohl jsern se vynadivit. Promíineme-li prezidentovu zkušenost na naši národnost, podívárne-li se na toto tvrzeni očima Slováka žijícího v Maďarsku, prezident Sólyom má pravdu. Já, Slovák, žijící v Maďarsku, tvrdím to samé, ale o Slovácích. Ano je to nesporně pravdivá a mimořádné důležitá zkušenost, kterou však pan prezident nemohl získat v okolních státech, zvláště ne na Slovensku. Tam totiž Maďaři výuku v mateřském jazyce mají zabezpečenou. Mohl ji získat nejspíše zde, v Maďarsku, mezi zde žijícími Slováky (ale i mezi jinými národnostmi). My tu žijeme téměř úplně „bez výuky v mateřském jazyku“ a skutečně mizneme! Z roku na rok je nás méně. Že by si to prezident Sólyom a poslanci maďarského parlamentu všimli a proto mají obavy? Asi je netrápí, že mizí Slováci v Maďarsku, ale spíše obavy, že by takto mohly dopadnout maďarské menšiny v okolních státech.

Hle, kde koření odmítání principu reciprocity! A nejen to. Zde je zakopaný i pes napětí mezi Slováky a Maďary! Když maďarské menšině na Slovensku nestačí ani to mnohé, co má {skutečně maďarské školy, maďarskou univerzitu, maďarské bohoslužby, celá rada maďarských Časopisů, vydavatelství, skutečná divadla, krásné veřejné sochy, SMK, 20 poslanců ve slovenském parlamentu, 2 poslance v EU, atd.,atd.), zatímco slovenská menšina v Madársku se postupně ubírá i z toho téměř ničeho. P. Csáky tvrdě bojuje, aby měli i svého katolického biskupa a my tu zde nemáme ani svého katolického faráře! Je to skutečně obrovský nepoměr, který nijak nemůže směřovat k dobrým slovensko-maďarským vztahům. Upřímně řečeno, nepřekvapuje nás, že maďaršti politici nechtějí o reciprocitě ani jen slyšet. Dobře vědí, že kdyby Maďaři na Slovensku dostali to, co dostávají Slováci v Maďarsku, í jejich počet by zanedlouho poklesl na 18 tisíc, K tomu by je přivedly školy, kde by se vyučoval materský jazyk 4-5 hodin týdně jako cizí (!) jazyk-jak je to téměř ve všech tzv. slovenských školách v Maďarsku. Pan prezident dobře vi, o čem mluví, Čeho se obává. Jen nevím, zda si uvědomuje, že takový přístup k menšinám, jaký se praktikuje v Maďarsku vůči zde žijícím minoritám, ohrožuje maďarské menšiny žijící v okolních státech. Platí zde toiiž prastará lidová moudrost: „Nedělej nic svému sousedovi, co bys nechtěl, aby dělal on tobě!“…

Když maďarský prezident zdůrazňuje, že „Asimilačni útoky proti Maďarům žijícím v zahraničí začínají Školou“, tak rnu musírn připomenout, že my to dobře víme zvláštní praxe, l proti Slovákům žijícím v Maďarsku to tak začalo. Jenomže ne dnes, ale ještě v 19. století v Uhersku, pokračovalo to po roce 1920 velmi krutě v Maďarsku, a trvá to dodnes, nyní už v Evropské unii…

Prezident Sólyom za hlavní cíl považuje, aby v zahraničí žijící Maďaři měli možnost učit se maďarsky od mateřské školy až po univerzitu… To je všechno v pořádku, ale proč potom to neplatí i na Maďarsko?

Prezident se už vícekrát vyjádřil, že považuje za kardinální bod své prezidentské činnosti posilováni národní spolupatřičnosti. …

Nevím, komu jak, ale mně z toho všeho vychází, že prezident Sólyom se cítí být prezidentem i Maďarů, žijících v zahraničí, zatímco národnosti žijící v Maďarsku jako by neměly svého prezidenta. Když se za něho považuje, potom by měl chtít poznat í jejich situaci a měl by se o ně postarat. Dobré sousedské vztahy je možné budovat jen na základě vzájemnosti, tj. reciprocity. …(Gregor Papuček, Ludově noviny, Maďarsko, prosinec 2008)

Pokračování

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *