K slovensko-maďarským vztahům (3)

 

sr-madPrvý po Trianonu

V lednu 1994 se sešlo v Komárně shromážděni zástupců maďarské národností, které schválilo dokumenty, které Duray připravil. Ve stanovisku k ústavněprávnímu postaveni Maďarů na Slovensku ani jednou nepoužil slovo menšina, ale mluvil o národním společenství Maďarů na Slovensku a o tom, že „základním právem maďarského národního společenství je politická a kulturní sebeídeníifikace a sebeurčení v rámci státu“.

Z dalších dokumentů vyplývá, že požadavek „sebeurčení v rámci státu“ je synonymem pro územní autonomii. …

Sám se definoval jako politik, který žije … ve dvacátých letech minulého století. Tragikomické je, že právě on má připravil politický program SMK do budoucnosti. (TASR, 11. ledna 2009, www.luno.hu)

Duray požadoval sebeurčení a kritizoval zrádce ve Straně maďarské koalice (SMK), maďarští menšinoví radikálové vzpomínali na komárenský autonomistický mítink z roku 1994

Asi padesát lidí se v sobotu sešlo v Komárně, aby si (am připomenuli masový mítink, na kterém před patnácti lety více než tři tisíce maďarských starostů, poslanců parlamentu a místních zastupitelstev žádaly ústavněprávni zakotveni postavení a autonomie madárské menšiny na Slovensku. Hlavním řečníkem byl místopředseda SMK pro strategii Miklós Duray. Komárenský mítink z roku 1994 byl podle něho prvním a dosud i posledním pokusem místních Maďarů o sebeurčení. Dosud kritizoval umírněné menšinové představitele zejména z tehdejší liberální Maďarské občanské strany, kteří odmítli cíle mítinku a dodnes působí v menšinově politice. Překážela mu ústupná politika SMK v době, kdy byla ve vládě. Například, že souhlasila, aby se maďarština mohla užívat v úředním styku jen v obcích, v kterých má menšina aspoň 20% podíl… Duray se dále zabývá! výhodami sebeurčení. … Maďary obývané územi Slovenska podle Duraye ovládá „zahraniční kapitál“ a situace je bezvýchodná.

Exprimátor Dunajské Středy a okresní šéf SMK, Peter Pázrnány, označil za jedinou schůdnou cestu důvěru ve SMK, přestože strana musí bojovat kromě se slovenskými nacíonalisty, i s „nepřítelem ve vlastních řadách“. Cílem je sjednocení a očištění strany… Přítomní přijali prohlášení, podle kterého se za posledních 15 let právní postavení Maďarů na Slovensku zhoršilo, jejich počet a poměr v rámci obyvatelstva klesá, a upírají jim stále více práv. Za základ uchování národní existence označili dosažení sebeurčení, „aby mohli ve své domovině sami rozhodovat o svém osudu“. „Toto právo patři každému lidu a národu, není možné se ho zřici a mezinárodní právo ho garantuje., je však třeba ho požadovat.“ Účastnicí akce odhalili na sídle kulturního svazu Csemadok pamětní desku mítinku zr 1994, „Nepožadujeme jen kulturní a školskou samosprávu, ale skutečné sebeurčení. Nebojujme za maďarského biskupa, ale za vytvoření maďarského biskupství“, řekl ve svém projevu Attila Petheo, šéf místního Czemadoku a městský poslanec v Komárně za SMK. (Peter Morvay, Smě, 13. ledna 2009)

Slovenská národní strana (SNS) na svých internetových stránkách uvádí, že v této době preference SMK dosahují jen asi 6 % hlasů, proti dřívějším 10-11%, kdy byla vládní stranou. Preference SNS se pohybují kolem 15%, takže SNS je druhou nejsilnější politickou stranou na Slovensku.

Magyar Nemzet, 22.1.2009: Maďarsko-slovenský konflikt se může v budoucností prohloubit

Podle odborníku neexistuje krátkodobé řešení problémů maďarsko-slovenských vztahů. Ve čtvrtek v Budapešti to na besedě u kulatého stolu Maďarského institutu pro mezinárodni vztahy vyjádřili jeho účastníci.

Podle Zoltána Kantora, pracovníka institutu, se maďarsko-slovenský konflikt bude v budoucností dále prohlubovat Analytik se domnívá, že maďarské diplomacií se v této otázce podařilo dosáhnout jen minimální výsledky. …László Szarka, ředitel Výzkumného ústavu pro menšiny Maďarské akademie věd, … prohlásil, že ani mezi oběma společnostmi a ani mezi vládami není skutečné vůle ke spolupráci. Jak uvedl, v současnosti se obě strany pokoušejí spolupracovat tak, že o jednom mluví a něco jiného dělají. … Podle analytika se vztahy budou moci zlepšit až tehdy, když se podaří velké konflikty dostat na odborně-politickou úroveň. (?)

Podle Bratislavy je výraz Horní zem (Felvidék) urážlivý

Ján Mikolaj (SNS), ministr školství,: „Nikdo neumí konkrétně říci, co znamená článek, podle kterého v menšinovém jazyce vžité místní a geografické názvy v učebnicích vydaných pro národnostní školy je nutné uvádět v mateřském jazyku žáků a až potom, v závorce, slovensky. Horní zem je například v maďarském jazyku vžitý výraz, ale uráží Slováky, proto v žádném případě nemůže figurovat v maďarských učebnicích na Slovensku…“ (Népszabadság, 22.1.09)

Univerzita Jánoše Selyeho v Komárnu má v současnosti podle jejího rektora Sándora Alberta tri tisíce studentů. V Národní radě SR v r. 2003 její zřízení prosadila vládní koalice M. Dzurindy, jež akceptovala požadavek Strany maďarské koalice.

Oslavy pátého výročí založení univerzity se zúčastnil prezident SR I. Gašparovič i prezident MR L.  Sólyom. Tento uznal, že Slovensko jako první sousední stát Maďarska založilo menšinovou univerzitu.  Zvlášť ocenil, že jde o státní školu.
Vyslovil přesvědčení, že pro univerzitu bude důležité, aby jí navštěvovali studenti nejen ze sousedních států, ale i z Rumunska.

Osiav se zúčastnili i poslanci za SMK v Čele s P. Csákym. (Naše novosti, č.4, 26.1.09, redakčně kráceno a upraveno)

Pokračování

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *