K slovensko-maďarským vztahům (6)

Prezident Basescu: Autonomie pro Maďary v Rumunsku? Nikdy!

Maďarská menšina v Rumunsku (podle údajů z roku 2002 čítá 1 431 000 osob, které představuji cca 6,6% veškerého obyvatelstva v Rumunsku. nikdy nebude mit územní autonomii.

„Pokud bude Rumunsko jednotným a suverénním státem, nikdy nebude územní autonomie národnostních menšin. Rumunsko nikdy neuzná kolektivní práva národnostních menšin“. Na druhé straně Rumunsko bude „vždy uznávat individuální práva národnostních menšin v záležitostech jako je vyučování v mateřském jazyku, kultura nebo zastoupení v parlamentu. Maďarský prezident Sólyom potvrdil, že Budapešť podporuje vytvoření autonomie v rumunské Transylvánii, ale „vždy výlučně v souladu s ústavou“. Podle předsedy Maďarského demokratického svazu v Rumunsku, Bély Markóa, byl odmítavý postoj rumunského prezidenta dostatečně známý, ale vyjádřeni, které zaznělo v Budapešti, „bylo ostřejší a méně diplomatické“. (Reuters, www.clielemendik.sk, 3.2.2009)

Kulatý stůl Maďarů připravuje menšinový zákon

Kulatý stůl Maďarů na Slovensku, který se sešel v Samotinu, má za cil posílení schopnosti prosazení zájmů občanské sféry Maďarů žijících na Slovensku. Ve sboru, který byl svolán z iniciativy Fóra institutu pro výzkum menšin, je zastoupeno téměř 60 domácích maďarských občanských organizací, podnikatelé a veřejné osobnosti. „To, aby se kulatý stůl Maďarů na Slovensku stabilizovat je mimořádně důležité. Je to vznik takové reprezentativní občanské platformy, která legitimním způsobem dokáže formulovat a zastupovat zájmy společenství,“ uvedl ředitel Fóra Károly Tóth.

Kulatý stůl Maďarů na Slovensku iniciuje založeni Úřadu pro právní ochranu menšin, který by na sebe vzal úlohu prosazováni práv menšin směrem k státním orgánům a orgánům spravedlnosti, respektive mezinárodním institucím pro lidská práva. Kulatý stůl též navrhuje vypracování menšinového zákona, který by národnostírn garantoval možnost zasahovat do řešení záležitostí, které se jich dotýkají. Přítomní protestovali proti pozastavení používáni maďarských zeměpisných názvů v učebnicích a dalšímu zpřísnění zákona o státním jazyku. „V takovémto počtu se maďarské občanské organizace působící na Slovensku sešli poprvé. Je to silné, legitimní úsilí, které chce vytvořit platformu na správu maďarských kulturních a školních oblastí“. . uvedl ředitel Vydavatelství Kaligram László Szigeti. Síonn (Monitoring Matice slovenské, 30.1.2009, Új Szó, s 1)

Delegace slovenského parlamentního výboru odmítla jednat s maďarským

Delegace výboru pro lidská práva Národní rady SR, která 2. února přicesíovala do Budapeští jednat s parlamentním výborem pro lidská práva Národního shromáždění MR, odmítla jednat s maďarskou stranou a po 45 minutovém čekání na chodbě opustila budovu parlamentu. Předseda výboru NR SR László Nagy (SMK) pro TASR uvedl, že slovenská delegace byla postavená před neřešitelnou situaci. Maďarský výbor chtěl totiž do programu zařadit i promítáni zásahu slovenské policie na fotbalovém zápasu v Dunajské Střede. Výbor NS SR to odmítl. Podle Nagyho byl tento krok nepříjemným překvapením z maďarské strany. Označil ho za vysloveně nepřátelský krok a dodal, že je nepřípustné, aby zahraniční delegace  čekala  na   chodbě.   Předseda   maďarského  výboru   Zoltán   Balog  za opoziční FIDESZ se snažil slovenskou delegaci zadržet a přemluvit ji k tomu, aby se jednáni  zúčastnila.  Člen  slovenské delegace  František  Mikloško však důrazně vyhlásil, že ta takových podmínek jednat nebudou a okamžitě odcházejí. (Místnost opustili i maďarští socialističtí poslanci. Katarin Sziliová, která pokládá zařazení záběrů do agendy jednání za nesprávné, prohlásila, že: „ Fidesz bude odpovědný za rozpadnuti dialogu mezi slovenským a maďarským parlamentem.“) (www.luno.hu. 3.2.2009)

Pokračování