Operace Eclipse

vysadekJe mnoho důkazů o tom, že se západní spojenci snažili po celou dobu války obsadit Berlín jako první. Už v srpnu 1944 mají hotov plán Talisman a náčelník štábu 1. spojenecké výsadkové armády brigádní generál Parks o něm v září informuje některé podřízeně důstojníky: „Talisman je plán mohutné operace v Evropě pro případ německé kapitulace nebo jiných nepředvídaných okolností…“

Nesporně šlo o to, aby západní spojenci v případě nacistické kapitulace postoupili co nejrychleji do hloubky poraženého Německa na úkor Sovětské armády. Uplynul však měsíc od chvíle, kdy generál Parks informoval některé své důstojníky, a z trofejních dokumentů vyplynulo, že se nacistická rozvědka o plánu Talisman dověděla. Proto byl urychleně přepracován a dostal název Eclipse.

 

VÝSADKY NA BERLÍN

Plukovník B. Oldfield, který stál, zřejmě jako štábní důstojník, u kolébky této operace, prozradil v 60. letech na stránkách amerického vojenského tisku: „V listopadu 1944 mě v Holandsku navštívil představitel hlavního štábu a informoval mě o mohutné výsadkové operaci proti Berlínu. Začne okamžitě, jakmile se buď zdaří atentát na Hitlera, nebo až bude svržena nacistická vláda, nebo až v Berlíně dojde k jinému odporu …“

Západní spojenci počítali s tím, že každý takový otevřený odpor může vyvolat i postup Sovětské armády směrem k Berlínu. Obyvatelstvo ze strachu svrhne vládu, a zatímco Sověti budou útočit po zemi, snesou se do centra nacistické říše tisíce amerických a britských výsadkářů. Tento úkol byl svěřen spojenecké 1. výsadkově armádě, skládající se z jednoho amerického a jednoho britského sboru. Britský sbor tvořila 1. a 6. výsadková divize s 52. dopravní leteckou divizí a 1. samostatnou polskou brigádou. Americký sbor se skládal ze 17., 82. a 101. výsadkové divize. Výsadková armáda se pečlivě na tuto velkou operaci připravuje. Přichází únor 1945 a spojenecké velení určuje s definitivní platností prostory pro padákové výsadky a plochy pro dopravní kluzáky. 82. divize obsadí letiště Tempelhof a Rangsdorf, 101. divize ovládne letiště Gatow a Staaken. jedna britská brigáda si vezme na starost letiště Oranienburg a Schönwald. Jedna skupina na plukovní úrovni vytvoří zálohu, bude v pohotovosti a na příkaz vstoupí přímo do Berlína, aby tu likvidovala eventuální ohniska odporu. Ke zdárnému dovršení akce má být ještě připraveno sto dopravních letadel. Ta převezou do Berlína vysoce kvalifikované odborníky z oblasti politiky, vojenství a technické rozvědky. Americký plukovník B. Oldfield k tomu nezakryté dodal: „Kdyby byl výsadek uskutečněn a udržel se několik dní, byla by to nesmírná výhra, protože by se nám jako prvním otevřely nacistické sejfy, tajné archívy a jiné dokumenty. A přirozeně by v našich rukou byli i všichni živí nacističtí pohlaváři…“

MARNÉ ČEKÁNÍ

Ubíhají dny, týdny, ale operace Eclipse, propracovaná do nejmenších podrobností, zůstává stále jen na papíře. Marně je očekáván atentát na Hitlera, nějaká vzpoura generálů nebo zjevný odpor proti vládě.

Sovětská vojska mezitím zahájila drtivý nápor na Berlín a nespoléhala se na to, že v srdci nacistické říše dojde k něčemu, co jim vydá klíč od města.

Přichází 24. duben. Netrpělivý velitel spojenecké 1. výsadkové armády, který drží již měsíce své útvary v nepřetržité pohotovosti, odesílá dotaz do hlavního stanu: „Uvažuje se vůbec ještě o výsadkových operacích proti Berlínu a Kielu na základě plánu Eclipse? Mám protichůdné informace. Prosím o objasnění…“ Odpověď z hlavního stanu přichází následující den: „Výsadková operace proti Berlínu na základě plánu Eclipse se ruší. Operace proti Kielu se možná uskuteční…“

Pro operaci Eclipse bylo včas soustředěno asi 1 600 transportních letadel, 1300 nákladních kluzáků a 3000 stíhaček pro vzdušnou ochranu a podporu v místě přistání. Podle mínění některých odborníků to byly síly dostatečné. S odstupem dvaadvaceti let jsou na tuto otázku názory protichůdné.

CHYBNÁ KALKULACE

Generál Bradley, který tehdy velel americké 12. skupině armád, uvádí, že Montgomery, který byl rovněž zastáncem operace Eclipse, měl koncem března 1945 od Rýnu k Labi ještě 300 kilometrů. „Měli jsme do Berlína ještě hodně daleko, protože jsme museli nejdříve obklíčit Porúří. A Žukov na rozdíl od nás soustředil na Odře přes milión vojáků, a to pouhých 43 kilometrů východně od Berlína…,“ píše ve svých Pamětech generál Bradley a dál uvádí pozoruhodný fakt: „Eisenhower se mě ptal, jakou cenu, podle mého mínění, budeme muset zaplatit za průlom od Labe k Berlínu. Řekl jsem, že naše ztráty odhaduji na 100.000 mužů…“ Když pak velitel americké 1. armády žádal Eisenhowera, aby mu povolil postupovat na Berlín, dostal odpověď: „Stočte se k severu na Lübeck a k jihu směrem na Bavorsko!“ V hlášeních ministerstvu války Eisenhower zdůvodňuje své rozhodnutí takto: „Tyto směry jsou pro nás důležitější než Berlín. Pokud jde o naši činnost ve směru na Berlín, bylo by to hloupé s ohledem na vzájemnou polohu nás a Rusů. Obsadili jsme sice kousek území za Labem, ale nutno mít na paměti, že za řeku vyšly jen naše předsunuté části, zatímco hlavní síly jsou daleko vzadu…“ V tom nacházíme zřejmě hlavní argument, proč západní spojenci, ač o to usilovali, nemohli stanout jako první v ulicích Berlína. Taj-náoperace Eciipsespoléhala na náhodu, možno říci na to, že Němci vydají sami klíč od svého hlavního města, dříve než ho získá Sovětská armáda. Eclipse se nikdy neuskutečnila, protože byla opřena o chybnou kalkulaci.

Archiv NoS

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *