Komunismus a fašismus (28)

logo2. Situace v České republice

Přes neustále zdůrazňovou odlišnost českých poměrů od situace v neklidných zemích sousedních, je i v České republice labilita společenské situace značná /od ekonomiky po morálku/. Plánovité ničení dosavadní hodnotové orientace /často hluboko do minulosti zasahující/ a totální popírání hodnoty předchozích struktur vyvolává a připravuje dokonce otřesy silnější než v sousedních zemích, které volí méně fundamentalistická řešení.

V zemi se objevují fašistické organizace, opírající se o podobné organizace v Německu, Rakousku, Dánsku aj. zemích. Jsou vydávány publikace, propagující fašismus, jeho ideje a politiku, včetně antisemitismu /Árijský boj, Patriot, Fénix, Der Sturmer, Agresor aj./. Při srazech skinheadů aj. seskupení mladých lidí, jsou provolávána hesla: Chceme čistý národ, nic než národ. Prvky spřízněnosti se projevují v ideových orientacích DEU, Konfederace politických vězňů a na pravém křídle stran vládní koalice. V české populaci se objevuje silný skrytý rasismus vůči Rómům, Vietnamcům i Židům a také nadřazený, pohrdavý postoj vůči některým východním sousedům.

Hodnotové orientace obyvatelstva se dostaly po krátkém intermezzu tápání v nepolitické politice /Havel/ a delším, poněkud zmateném a nevýrazném sociálně liberálním interregnu /OH/, pod silný tlak neokonzervativních ideových modelů a politiky /ODS/. Na rozdíl od Slovenska, kde dřívější „extenzívní rozvoj průmyslu, růst pracovních příležitostí, sociální jistoty, do té doby nevídaná individuální bytová výstavba zejména na venkově, relativní „měkkkost“ normalizace v porovnání s ČR…“ /M.Ponibjak, Lidové noviny, S.února 1995/, napomáhá udržovat střízlivý vztah i k současným pravicovým heslům a politice, v České republice se podařilo ve větší míře protlačovat mínění, že rozhodující je „zavedení“ demokracie a zdůrazňování právního státu.

Daří se dokonce vytvářet zdání, že ideálním modelem demokracie je stranicko parlamentní systém bez jakýchkoli stop přímé demokracie a rozptylujících občanských iniciativ. Byla rozšířena představa, že čím čistší bude tržní model, tím větší efekt v krátkém čase pro dosažení prosperity a vysoké spotřební úrovně všech přinese. A nad to vše, postupy, kterými se rozhodujících hospodářských a politických pozic zmocňuje domácí a zahraniční kapitál /síly, kterým zatím spíše sluší označení „lumpenburžoazie“/, jsou v očích obyvatelstva zlehčovány. Mnohé aféry, v nichž se otáčejí milióny i miliardy, jsou vydávány za zanedbatelné a zbytečně zveličované „lapálie“ a jejich zveřejňování buď za zlovůli nebo za „projev předností a síly“ demokracie.

Vládní koalice pokračuje v podněcování antikomunistických nálad a tendencí. Pro V. Klause byly pozice komunistů lustračním zákonem a diskriminačními akty již natolik otřeseny, že může přenést svou pozornost na další protivníky: na sociální demokracii a odbory. T.Ježek neváhá pod maskou žoviální, bodré naivity zaútočit na odbory jako „nedemokratickou“ organizaci. Přál by si takové tajné služby, které by napříště jakýkoli komunistický či fašistický extremismus v zárodku zlikvidovaly. Nevídaná arogance vůči vlastním občanům, opozici, koaličním partnerům i zahraničí, kterou dnes může již málokdo přehlédnout, není jen nedostatkem vstřícné politické kultury, ale zjevným narůstáním silně autokratických prvků v režimu. S ním souvisí i přímé porušování práv a svobod mnohých občanů /z větší části spojené s jejich dosavadní politickou orientací a aktivitou/, kterého si všímá i zahraniční tisk a napadla je i vláda USA. I to považuje vládní koalice, ovládaná neokonzervativci, pouze za jedno z dalších „hlubokých nedorozumění“.

Pokračování

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *