Kdo byl B. Traven?
Autor mnoha knih, napínavých sociálně laděných románů s kritickým postojem vůči kapitalismu, se po léta skrýval pod pseudonymem B. Traven. Žil asi v létech 1882 nebo 1890 – asi 26. března 1969.
Přes velikou popularitu jeho děl (byly přeloženy do třicet dvou jazyků a mnoho z jich bylo zfilmováno, se mu dařilo po celý život úspěšně tajit svou identitu a ta není dodnes uspokojivě vyřešena.
Když koncem března 1969 zemřel, vynořily se okamžitě úvahy o autorovi „Pokladu no Sierra Madre“, „Diktatura“, aj. který skrýval svůj životopis 78 let.
Rosa Elena Lujanová, kterou si Traven vzal, když mu bylo 60, řekla, že jí požádal, aby po jeho smrti odkryla pravdu o autorovi, vyhýbajícímu se reklamě s poukazem, že snižuje spisovatele na úroveň cvičených živočichů. Podle vdoviny charakteristiky byl Traven idealista, který musel své dobrodružné příběhy a těžké chvilky dříve prožít, než o nich mohl psát. Opovrhoval majetkem, a ačkoli se jeho knihy znamenitě prodávaly, „neměl někdy drobné na noviny“. „Manžel mi řekl, abych po jeho smrti netajila údaje o jeho osobě,“ pravila vdova. „Hovořili jsme o tom několikrát. Tušil, že by to byla pro mne velká odpovědnost, kdybych se pokoušela udržet jeho tajemství i po smrti. I ve své poslední vůli si vymiňuje, že mě musí nejprve požádat o svolení každý, kdo si přeje psát jeho životopis.“
Popisovala život s literárním samotářem. „Byl to plný a bohatý život,“ sdělila zástupci agentury Associated Press. „Byli jsme hluboce sžiti, každým dnem a nocí. Chodili jsme do kina nebo do divadla společně, tak to měl rád. Toužila jsem jenom po tom, po čem on toužil a co se mělo vyrozumět z jeho knih. Bylo to také jediné poznání, po kterém jsem toužila.“
Narodil se v Chicagu jako Traven Torsvan, prohlásila, norskému otci a anglické matce, kterou omrzela Amerika a usídlila se v Německu. Započal svou literární dráhu vyprávěním z vlastní zkušenosti o zkoušce odvahy člověka, odvlečeného na moře. Toto kniha – „Loď mrtvých“ – ho proslavila po celé Evropě a je dodnes z nejznámější z jeho 17 románů, několika filmových scénářů a stovek povídek, vydaných ve 34 jazycích.
Traven poprvé projevil svou nechuť k poslušenství, když ve svých třech letech utekl z domova, prozradila vdova. V Německu pak opustil navždy svůj domov, když mu bylo 13 let.
Vdova vyprávěla, jak jí Traven prozradil, že byl odvlečen na loď někde v Africe a unikl z ní, když kotvila v mexickém Tampicu. Když přijal rukopis „Lodě mrtvých“, požádal ho německý nakladatel o podobenku a životopis. „Vždy budu proti věhlasu, reklamě a slávě,“ odepsal v dopise, který se stal později základem jeho „Vyhlášení nezávislosti na reklamě“.
Svěřil se později manželce: „Co je to pověst? Jenom neřádstvo. Je to nuda a nechci s ní mít nic společného. Chci, abych mohl jít do hospody na rohu nebo jet autobusem a aby na mne lidi necivěli.“ Po svém prvním pobytu v Mexiku se vrátil do Německa. Vydával tam časopis, avšak jeho úvodníky o míru vzbuzovaly podle vdoviných slov bouře v militaristické zemi, kde pozvedal hlavu nacismus. Prohlásila, že byl vyšetřován a odsouzen k smrti, avšak unikl a vrátil se do Mexika. Žil pravidelně s Indiány v jihoamerickém státě Chiapas a sbíral tam zkušenosti ke své knize „Česači bavlny“. Jeho touha po soukromí se týkala i domácího života, prohlásila jeho nevlastní dcera Rosa. Často se zavíral ve studovně ve druhém patře a pracoval bez přestávky od oběda až do tří hodin do rána. „Mohl z něho být milionář, ale všechny peníze utratil,“ pravila vdova. „Říkal mi: „Chci být svobodný, nechci být otrokem peněz ani otrokem pověsti, nebojím se, že budu třít bídu s nouzí…“
Čtěte také: http://cs.wikipedia.org/wiki/B._Traven