Zpráva o blokádě Kuby (4)
Hospodářská, obchodní a finanční blokáda Spojených států vůči Kubě začala být zaváděna od okamžiku vítězství kubánské revoluce v r. 1959; po celé tyto roky byla stále více institucionalizována a zdokonalována různými presidentskými proklamacemi a právními opatřeními, které z ní udělaly stále tvrdší a všeobjímající politiku.
KAPITOLA III: NEPŘÍZNIVÉ ÚČINKY NA ZAHRANIČNÍ SEKTOR EKONOMIKY
3.1 Nepříznivé dopady na zahraiční obchod
Kuba je malá rozvojová země, jejíž ekonomika široce závisí na zahraničním obchodu, zahraniční technice a kapitálu, úvěrech, investicích a mezinárodní spolupráci.
Současná ekonomická a finanční krize má zvlášť negativní dopad na obchod, zahraniční investice a mezinárodní spolupráci. V případě Kuby se tento dopad stává ještě významnějším v důsledku blokády.
Během tohoto období dosáhly nepříznivé dopady na zahraniční obchod, zaviněné blokádou, sumy 3 553 602 645 dolarů.
Když to porovnáme s obdobím 2010-2011, kdy celkové ztráty dosáhly 3 095 274 058 dolarů, zjistíme patnáctiprocentní nárůst škod způsobených kubánskému zahraničnímu obchodu, především proto, že nebylo možné získat příjmy z vývozu zboží a služeb, což zvýšilo ztráty o víc než 20 %. Škody způsobené omezeními, uvalenými na cesty občanů USA na Kubu, jsou i nadále významné, s ročními ztrátami přes 2,3 mld. dolarů v turistickém sektoru.
Během tohoto období vzrostly výdaje o víc než 57 % kvůli nemožnosti používat merické dolary v zahraničních transakcích Kuby. Stejně tak krom jiného vzrostl i objem zadržovaných fondů, ukončování smluv a počet soudních sporů.
Největší škody zaznamenané v sektoru jsou stále zaviněny nemožností přístupu na trhy v USA k vývozu zboží, konkrtně tabákových výrobků, a k nákupům techniky, vybavení a všeobecných informací k těmto výrobkům.
Odhadnuté škody, způsobené společnosti TABACUBA, způsobené hlavně ztrátou příjmů, danou nemožností vyvážet na americký trh, nejvýznamnější trh s prvotřídním tabákem na světě (obnáší 64 % světových trhů), dosáhly v roce 2011nějakých 278 500 000 svazků.
Zvážíme-li možností kubánské výroby a vývozu cukru na světové trhy za současných podmínek, ohodnotíme tonáž již poslanou na jiná místa a vezmeme za základ rozdíl mezi účtovanou cenou a cenou Smlouvy č. 16 z New Yorku, aplikovatelnou na americký dovoz podle přednostního schématu, vyjde, že společnost CUBAZUCAR by jinak vydělala přibližně 29 milionů dolarů.
3.2 Nepříznivé účinky na zahraniční investice
Odhady nepříznivých dopadů na růst zahraničních investic na Kubě jsou stejně jako v předešlých létech prvotně založeny na zprávě o světových investicích,vydané na konferenci OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) a na zprávě ECLAC „Přímé zahraniční investice pro Latinskou Ameriku a Karibik“ z roku 2012, jež uvádí údaje odkazující na rok 2011.
Podle zprávy ECLAC, vydané v květnu 2012, Latin America a Karibik je oblast zažívající celosvětově nejvyšší růst přímých zahraničních investic (DFI) v roce 2011. Tok DFI do oblasti vzrostl o 31 % ve srovnání s předešlým rokem, a dosáhl sumy 153 448 mld. dolarů.
Aby byl odhadnut tok investic, jež by Kuba obdržela, kdyby blokáda neexistovala, byla vypracována analýza založená na tocích DFI ze Spojených států, načrtnutých vybranými zeměmi, a procento, jaké tyto toky představují s ohledem na celkové příjmy těchto zemí v roce 2011.
Přehled vybraných zemí byl odhadnut na zákaldě ekonomik srovnatelných s kubánskou, s podobnou charakteristikou ve smyslu geografických a společensko-kulturních podmínek, se zvláštním důrazem na sektor místa určení obdržených toků.
Následující tabulka ukazuje tok všech zahraničních investic a investic ze Spojených států, obdržených vybranými zeměmi v průběhu roku 2011 (v milionech USD).
Země tok DFI celkem
(miliony dolarů) tok DFI z USA
(miliony dolarů)
toky USA v procentech
Kostarika 2104.1 1282 60.9
Honduras 1014.4 291 28.7
Dominikánská rep. 2371.1 459 19.4
Kolumbie 13234.2 507 3.8
Nikaragua 967.9 159 16.4
Zdroj: kubánské odhady založené na údajích z „Oblastního přehledu přímých zahraničních investic v Latinské Americe a v Karibiku“ (ECLAC), 2011.
Na základě analýzy těchto údajů lze dospět k závěru, že Kuba by získala tokem přímých zahraničních investic (DFI) ekivalent přibližně tří set padesáti milionů amerických dolarů.
Mezi sektory, které jsou omezeními danými blokováním zahraničních investic zasaženy nejvíce, jsou ty, které jsou považovány za nejdůležitější k hospodářskému rozvoji a/nebo k vývozu zboží a služeb z Kuby, jako ropa, turistika a biotechnologie.
Hodnota podílů společností jako SHERRIT INTERNATIONAL CORP. s investicemi do naftařství a hornictví je srážena nemožností přístupu k americkému trhu a kapitálu. Vedení této společnosti bylo zahrnuto do seznamu podnikatelských rad, které jsou nežádoucí, co se týče vstupu do Spojených států, spolu s dalšími třemi základními přidruženými společnostmi, které podnikají s Kubou (Moa Níckel S.A, Cobalt Refinery Co. Inc a International Cobalt Co).
Turistika je stále jedním z hlavních hnacích motorů kubánské ekonomiky a rozvoje. Do konce roku 2011 přijelo na Kubu 2 708 964 návštěvníků, což přesahuje počet z roku 2010 o 7,3 %. Nutné rozšiřování tohoto sektoru vyžaduje další rozvoj s novými příležitostmi pro zahraniční investory v hotelové i mimohotelové infrastruktuře, a mezi dalšími činnostmi také ve výstavbě golfových hřišť. Americké společnosti, s dlouhou historií hotelového podnikání a s velkými investicemi v Karibiku, k těmto příležitostem nemají přístup kvůli zákazům, daným blokádou.
Navzdory kubánským rozsáhlým zkušenostem v biotechnologii, jejíž standardy lze srovnávat s vyspělými zeměmi, byl tento sektor vážně zasažený, pokud jde o rozvoj společných výzkumných projektů, což je dáno stávajícími omezeními při zakládání strategických aliancí s předními společnostmi z USA v dané oblasti.
3.3 Nepříznivé účinky na finanční a bankovní sektory
Jak bylo zdůrazněno, v tomto období zesílila politika nepřátelství, persekucí a znepokojování kubánského bankovního a finančního sektoru ze strany vlády Spojených států. Ta také zesílila pronásledování zahraničních finančních a bankovních institucí s cílem uvalit omezení na operace do a z kubánských bank. Tyto instituce potvrdily, že je nemožné obchodovat s Kubou, protože je zařazena na „seznam zemí, které podporují terorismus“, navzdory faktu, že většina převodů probíhá v eurech a dalších měnách.
Základní nepříznivé dopady na národní bankovní systém byly během tohoto období následující:
• Nepříznivé dopady na operace výměny měn, dané nemožností ouřití amerického dolaru v kubánském zahraničním obchodu; to nutí Kubu se uchýlit k mechanismu dvojitého forexu (použití jiných měn než dolaru) s následným nárůstem finančních výdajů kvůli možnosti zhodnotit cenné papíry, jejichž zaplacení věřitelé požadují v dolarech.
• Zavírání účtů, vlastněných kubánskými organizacemi v zahraničních bankách.
• Korespondenční banky stále odmítají potvrzovat nebo ohlašovat úvěrové dopisy.
• Některé zahraniční banky odmítají provádět platby jménem kubánských bankovních veličin.
• Nutnost udržovat minimální přebytky na kubánských účtech v cizině kvůli tomu, aby se dokázaly vyrovnat s rizikem konfiskace.
• Některé zahraniční banky při jednání s kubánskými zavedly požadavek povinných informací o akcionářích kubánských bank a korespondenčních bank, mezi jinými údaji, potvrzujících, že Kuba je mezi zeměmi, penalizovanými OFAC.
Některé z těchto nepříznivých dopadů jsou zřejmé z následujících příkladů:
Během roku 2011 OFAC udělila pokuty v celkové výši 198 000 dolarů dvěma organizacím za provádění neautorizovaných finančních transakcí, které se vztahovaly jen ke Kubě. Stejně tak byly pokutovány další tři organizace v celkové výši 89 176 408 dolarů za porušování předpisů o kubě a dalších zemí. V tomto případě zaplatila lví podíl americká banka JP Morgan Chase, čímž vyrovala 88,3 milionu dolarů.
V roce 2012 evropská banka odmítla otevřít běžný účet v eurech pro kubánskou banku s tvrzením, že účet nevyhovuje bankovní strategii pro tento druh produktu, ačkoli několik měsíců předtím kubánskou žádost přijala.
Počátkem tohoto roku, a bez jakýchkoli předešlých incidentů tohoto typu, jiná evropská banka, která byla obchodním partnerem jedné kubánské instituce, zadržela fondy sestávající z několika plateb kubánským společnostem, pro které fungovala coby zprostředkovatel, s tvrzením, že kvůli restrikcím OFAC požaduje dodatečné informace o těchto operacích.
Jedna asijská banka odmítla provést vývozní operaci pro kubánskou společnost, protože dokumenty vztahující se k této vývozní operaci byly zadržovány ve Spojených státech. Tato situace zavinila, že banka odmítla operaci a vrátila zboží zpátky do země.
3.4 Sekce 211 Zákona o celkově upevněných a nouzových pomocných dotacích, 1999, a dalších útocích v oblasti patentů a ochranných známek
Během tohoto období nedošlo ke změnám vyvolaným pokusy společnosti Bacardi chopit se rumové ochranné známky Havana Club v USA, kde společnost dosáhla verdiktů, příznivých vůči jejím zájmům, v roce 2011, na základě legislativy, již tato společnost sama prosadila a dokázala dostat její přijetí v Kongresu USA v roce 1997, jíž je nechvalně známá
Sekce 211 Zákona o vyhrazeních federálního rozpočtu USA (Federal US Budget Appropriations Act) z roku 1998, vztahující se k registraci, obnově nebo ochraně obchodních ochranných známek a obchodních názvů spjatých se znárodněnými majetky na Kubě, v této zemi.
Sekce 211 byla přijata díky manévrům, zinscenovaným protikubánskými skupinami v Miami a jejich spojenci v Kongresu jako odměna za významné finanční příspěvky, které obdrželi od společnosti Bacardi, která prosazovala tyto akce proti kubánské společnosti Cubaexport s cílem zmocnit se ochranných známek legitimního a ryze kubánského produktu.
Toto ustanovení brání kubánským vlastníkům nebo jejich nástupcům v zájmech jako jsou společné podniky s kubánskými organizacemi v držení práv nad ochrannými známkami nebo obchodními názvy, které jsou registrovány a chráněny na Kubě, v jejich uznání a používání na tomto území.
V únoru 2012 tomu bylo deset let, když Orgán pro urovnávání sporů (Dispute Settlement Body; DSB) Světové obchodní organizace (WTO) potvrdil porušování závazků, vztahujících se k národnímu zacházení a k nejprotěžovanějšímu národnímu zaházení vstupujících do WTO, Spojenými státy jako součást Smlouvy WTO o aspektech intelektuálního bohatství, vztahujících se k obchodu (WTO Trade-Related Aspects of Intellectual Property Rights Agreement; TRIPS) a Pařížské konvence na ochranu průmyslového majetku, a požadoval, aby vláda USA zrušila platnost opatření, která jsou neslučitelná se závazky, danými smlouvou TRIPS, v níž jsou USA smluvní stranou.
14. května 2012 Nejvyšší soud USA na základě Sekce 211odepřel společnosti Cubaexport tožnost obhájit právo na obnovu registrace prestižní ochranné známky Havana Club u Úřadu pro patenty a ochranné známky USA (USPTO), jež bylo ohroženo odmítnutím OFAC potvrdit kubánské organizaci licenci, jež by jí dovolila obnovit ochrannou známku, která byla v zemi registrována od roku 1976 do roku 2006.
Od roku 1995 Cubaexport, spolu s francouzskou společností Pernod Ricard, která je distributorem rumu Havana Club, obhajuje své právo na registraci dobře známé ochranné známky; tato akce byla podpořena rozhodnutím Poroty k urovnání sporů WTO, která rozhodla proti Spojeným státům a vyzvala ke zrušení této sekce, shledané za protizákonnou.
Tato politika znamená vážné porušení závazků USA v oblasti průmyslového majetku, které USA nutí chránit ochranné známky kubánských společností a institucí. Takový spor i další soudní pře vedené proti kubánským patentům a ochranným známkám u soudů v USA dokazují zapojení americké vlády do snah zbavit Kubu jejích práv a ochranných známek.
Jak je stanoveno mezinárodním právem, Spojené státy jsou zodpovědné za to, že jejich zákony, nařízení a soudní a správní procedury budou v souladu s jejich závazky vůči smlouvám WTO a mezinárodním smlouvám o ochranných známkách a patentech, v nichž jsou USA součástí.
Kuba beze změn zaznamenává, bez nejmenšího rozdílu, závazky přicházející na základě uvedených právních nástrojů; ty zajišťují, že přes pět tisíc ochranných známek a patentů z USA se stále těší a bude těšit výhodám plynoucím z jejich zaregistrování na Kubě.
Navíc během roku 2011 a nadále dosud některé osoby, které naplnily soudní proces v USA proti kubánskému státu, zůstávají neústupné v záměru zmocnit se kubánských ochranných známek a patentů coby formy kompenzace, dovolávajíce se ustanovení Zákona o pojištění proti riziku terorismu, přijatého v roce 2002 a platného do roku 2014.
Pokračování