Půda úrodná pro fašisty

Zastavte směřování k válce. Tento rok zaznamenal 80. výročí Hitlerova uchvácení moci v Evropě, předtím zasažené krizí a úspornými opatřeními. Tehdy následovala obrovská vlna militarizace a útlaku a nakonec II. světová válka.  

Historická srovnání jsou vždy nebezpečná. Žádné podmínky nejsou naprosto stejné. Ale dva trendy opět hrozí návratem uprostřed nejnovější, selhavší politiky úspornosti, nám vnucované na vlně bankovní krize.

Jedním z nich je fašismus. Koncem minulého týdne byly napříč Evropou pořádány solidární demonstrace, protestující proti nástupu ultrapravicového hnutí Zlatý úsvit v Řecku. Toto otevřeně neofašistické seskupení, velebící Hitlera a Mussoliniho, nabírá na síle po přednesených požadavcích EU, aby oddaní aténští tvůrci politiky rozbili strukturu státu oplátkou za zachování členství v bloku.

Zlatý úsvit je teď třetí v průzkumech veřejného mínění. Narůstá napadání a vraždění hledačů azylu a uprchlíků, doufajících, že si v Evropě vybudují lepší život. 

A země, z nichž mnoho těchto obětí pochází, teď budou ohroženy novou vlnou „po desetiletí trvající“ války proti temným, nespecifikovaným islamistům, dá-li se věřit prohlášením premiéra Davida Camerona po krizi s rukojmími v Alžírsku.

Válka v cizině je už dlouho únikem oportunistických politiků, hledajících, kam uhnout ze zhoršující se domácí situace. A zdá se, že to tu vidíme opět. Situace, vyvíjející se v severní Africe a na Středním východě, bezpochyby vzbuzuje velké obavy u západních mocností, usilujících o udržení vlivu. 

Čína stále více poskytuje alternativní zdroj investic a know-how s menším množstvím dodatečných závazků, což ohrožuje pohodlný status quo, nastolený Západem po rozpadu Sovětského svazu. Nejen to, ale Západem podporované režimy utlačují sekulární síly, často neusilující o nic víc než o ekonomické sebeurčení, a karty jsou rozdány ve prospěch vírou vedených projevů odcizení mezi mládeží v těchto oblastech, jako například v Afghánistánu.     

V některých případech jsou tyto ekonomicky i společensky reakcionářské síly přímo podporovány Západem nebo jeho zmocněnci, jindy jsou tolerovány, zatímco jen sobě sloužící režimy úspěšně pokračují v mučení, vraždění a pronásledování sekulárních a socialistických sil. 

Teď se extrémisté vynořují jako bumerang způsobem, jenž otvírá dveře nové vlně zásahů v těchto na suroviny bohatých oblastech. Zároveň bude jasný vzkaz Číně od Spojenými státy vedeného Západu – to je náš zadní dvorek. To je nerostné bohatství, jež vytěžíme my. 

Příčiny nárůstu podpory Zlatého úsvitu a těch, kteří stojí za vzrůstem tvrdě islámských hnutí, jsou si nápadně podobné. V obou případech jsou zákonité ekonomické a společenské potíže svedeny do reakcionářské, extrémistické reakce. A v obou je skutečné řešení, jak čelit tomuto trendu, stejné – ekonomické sebeurčení, jež nadřadí vývoj pro lid nad zájmy cizích mocností. 

Nové období války bude možná užitečné sobeckým konzervativcům, doufajícím, že odvrátí pozornost od svých chyb vůči obyčejným lidem,  ale ono jen zvýší rozsah požáru doma i v cizině. Stejně tak si můžeme být jistí, že dieta větší úspornosti, politiky privatizace a vyvlastňování nepočetnou globální finanční elitou přilije víc oleje do ohně. 

The Morning Star 20. ledna 2013 (překlad Vladimír Sedláček)