Polsko – spojenec Hitlera

Jeden z nejčastějších argumentů, zaměřených proti SSSR, je obvinění z rozdělení Polska. Údajně Stalin a Hitler podepsali nějaké „tajné protokoly“ ke smlouvě o neútočení mezi Německem a SSSR „(originál nikdo nikdy neviděl!), a mírumilovné, bezbranné Polsko bylo obsazeno na podzim roku 1939.

Nic není dále od pravdy, než taková prohlášení.

Podívejme se na fakta.

1. Polsko nebylo vůbec svou orientací protihitlerovské. Naopak – 26.ledna 1934 Polsko, jako PRVNÍ z evropských států podepsalo smlouvu o neútočení s Hitlerem. Jmenovala se – „Pakt Pilsudsky -Hitler“.

2. Polsko bylo připraveno spolupracovat s Německem na agresi proti SSSR. To je důvod, proč všechna opevnění byla postavena v Polsku… na hranici se Sovětským svazem. Na hranici s Hitlerem nebylo postaveno nic jiného, než týlové sklady, což opravdu pomohlo Němcům v porážce polské armády na podzim 1939.

3. Po mnichovské dohodě Polsko, jako spojenec Třetí říše, získalo solidní kus Československa. Hitler – Sudety, Polsko – okres Cieszyn. (Český Těšín).

4. Pakt o neútočení s Polskem, Hitler oficiálně ukončil 28. dubna 1939

5. Proto, zničení Polska pro Sovětský svaz vypadalo takto: jeden rusofobní režim zničil druhý rusofobní režim. Stalin neměl žádný důvod pomáhat Polsku. Navíc – SSSR měl oficiálně zakázáno poskytnout jakoukoli pomoc, Rudá armáda měla zákaz vstoupit na území Polska (což bylo dojednáno během návštěvy anglo-francouzské delegace v Moskvě v srpnu 1939).

Všechna obvinění proti Sovětskému svazu a Stalinu jsou založeny na stejném postulátu – smlouva byla podepsána, což znamená, že SSSR pomohl Německu, a dokonce prý byl jeho spojenec.

Jenže – Polsko bylo 100% spojencem Hitlera. Pakt o neútočení byl? Byl. Navíc během anšlusu Rakouska a obsazení části Československa a Litvy (Klaipeda Memel) spolupracovalo. Polsko obsadilo části Československa.

O tom vsak západní historici mlčí. Skutečností je, že v září 1939, Hitler porušil smlouvy se svým bývalým spojencem, který ještě šest měsíců předtím byl věrným společníkem Hitlera.

Polsko se podílelo i po boku Hitlera na zničení Československa jako samostatného státu a po boku Německa, Maďarska se Polsko přiživilo na odtržení kusu československého území. A to pouhý rok před „oficiálním“ začátkem druhé světové války, kdy byl náhle „obětí“ „Paktu Molotov-Ribbentrop“.

V muzeu gestapa ve Varšavě se dočtete, že v roce 1938, Německo anektovalo Sudety, zatímco Polsko pouze obsadilo Zaolze (východní část Těšínska). Nahrazením pouze jednoho slova vypadá již situace jinak – zatímco od Němců je to jasná agrese, Poláci jen tak mimochodem prostě „obsadili“ území.

 pol01

*

pol02

*

Obr. 1-3 Polské tanky 7TR v českém městě Těšín (Cieszyn). Říjen 1938

Obr. 4 Poláci nahrazují český název města na nádraží Těšína.

Obr. 5 Polská vojska vstupují do Těšína
pol06
Obr. 6 Polští vojáci pózují u svrženého československeho výsostneho znaku v české obci (Ligotka Kameralna – pol., Komorní Lhotka – česky), která se nachází v blízkosti města Těšína.

pol07

Obr. 7 Polský tank 7TR od 3. bronebatalona (1. čety) překonává československé pohraniční opevnění v oblasti polsko-československé hranice. 3. bronebatalon měl taktický znak „silueta bizona v kruhu“, která byla na věži. Ale v srpnu 1939 byly všechny taktické značky na věžích zamalovány jako demaskující.
pol08
Obr. 8 Poláci nesou vyrvaný československý pohraniční sloup se zničeným československým výsostným znakem v Těšíně.
pol09
Obr. 9 Polský maršál Edward Rydz-Smigli si potřásá rukou s německým atašé plukovníkem Bogislawem von Studnitz na přehlídce „Den nezávislosti“ ve Varšavě 11.11.1938. Foto dokumentuje pozoruhodný fakt, že stejná polská přehlídka proběhla po obsazení slezského Těšína o měsíc dříve.
pol10
Obr. 10 Obrněné jednotky polských vojsk obsazují vesnici Jorgov na slovenské Spiši. Polský tančík TK-3.
pol11
Obr. 11 Polská vojska obsazují obec Jorgov po obsazení Spiše

Zajímavý osud těchto území. Po pádu Polska byla část Oravy a Spiše předána Slovensku. Po druhé světové válce byly znovu obsazeny Poláky, československá vláda byla nucena souhlasit. Poláci provedli etnické čistky proti etnickým Slovákům a Němcům. V roce 1958 bylo území vráceno Československu. Nyní součást Slovenska.

pol12

Obr. 12 Polští vojáci po obsazení čs. pohraničního přechodu u česko-německé hranice, u pěšího mostu, který byl postaven na počest výročí císaře Františka Josefa v českém městě Bohumín. Ještě není odstraněn čs. pohraniční sloup.

pol13

Obr. 13 Polští vojáci okupují české město Karviná během operace „Zalužje.“ Polská část populace vítá vojáků květinami. Říjen 1938.

Československé město Karviná bylo centrem těžkého průmyslu, byla zde výroba koksu, šlo o jedno z nejdůležitějších center těžby uhlí v ostravsko-karvinském revíru. Díky polské operaci „Zalužje“ československé podniky již na konci roku 1938 dávaly Polsku téměř 41% vytaveného železa a téměř 47% oceli.

pol14

Obr. 14 Bunkr čs. pohraničního opevnění („Benešova linie“).

pol15

Obr. 15 Sudetští Němci strhávají československý hraniční sloup v průběhu německé okupace Sudet na přelomu září a října 1938.

pol16

Obr. 16 Část polského 10. pěšího pluku, 10. mechanizované brigády se připravuje na přehlídku na konci operace „Zalužje“ (obsazení československého území).

pol17
Obr. 17 Polský maršál Edward Rydz-Smigli si potřásá rukou s německým atašé plukovníkem Bogislawem von Studnitz na přehlídce „Den nezávislosti“ ve Varšavě 11.11.1938. Přehlídka se konala za účasti těšínských Poláků.

V Německu o den dříve, v noci z 9. – 10. listopadu 1938 došlo k takzvané „Křišťálové noci“, první masové akci přímého masového fyzického násilí proti Židům ve Třetí říši.

pol18

Obr. 18  Sbratření maďarských a polských vojáků v okupovaném Československu.

pol20

pol21

Obr 19, 20, 21 Němečtí důstojníci na československo-německé hranici, sledují obsazování města Bohumín polskými vojsky. Němci jsou na pěším mostě, který byl postaven na počest výročí císaře Františka Josefa.

 

  • Poslechtěte, co Putin odpověděl Polákům, kdo začal válku: 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *