PUBLICITA VYDÁ ZA TISÍC BOMB (7)

ZLOČINY PUBLICITY V MODERNÍ VÁLCE

IDEOLOGIE

Každý mohl učinit srovnání mezi publicitou a propagandou, jako kdyby zde byl rozdíl v jejích povaze, zatímco je zde jen jeden rozdíl v předmětu, který se dnes ztrácí, když politikové (Bush, Gorbačov, Alexandr Kwasniewski) vychvalují určité výrobky v televizních vsuvkách a když jiní jsou vynášeni reklamou slavných reklamních společností.

Obdoba s propagandou totalitních režimu, ku příkladu s nacistickým ideálem, je zřejmá. Ukazované osobnosti jsou převládajícími modely dnes, stejně jako v oné době. Muži jsou dobře stavění, dívky jsou blondýnky s bujnými ňadry, všichni se usmívají a jsou i svolní, ať přijde cokoliv. Prostředí je vždy stejné. Čistá a krásná města, půvabný a prosluněný venkov, okouzlující moře nebo jiné turistické místo. Třetí svět je exotický a dobrácký jako v klubu Mediterranée. Tělo je zde suverénem, scenérie futuristická, ale s příjemnou budoucností, o niž se usiluje.

cernakniha

Soutěživost je zřejmě jedinou hnací silou lidí, moc a síla jsou vynášeny, výkonnost je neustále připomínána. Tento ideál „skautského štěstí“, který kritizuje Toscani ve své knize, neodolatelně vyvolává obrázky z nacistických žurnálů nebo z jejích mravoučných filmů. (Toscani ukazuje, jak obraz Claudie Schifferové uskutečňuje sen Hitler jugendu.) Ale to platí i o scénách ruského, čínského nebo korejského socialistického realismu v jejich propagandě pro mladé. Především podle obrazu táborového hesla je tam radost povinná a „přirozenost“ natolik vynucená, že vyvolává v kinech smích.

Ale objevná je i převládající volba – alkohol a tabák, auta a rychlost, zbytečné a nákladné nákupy, nebo potraviny nízké kvality prezentované jako spotřeba elity. Reklama si neustále pohrává s pohlavní žádostivostí, zřídkakdy s finesou, ale spíš s frivolností bez velkých obměn.

Stále posiluje projevy namířené proti životnímu prostředí, sociálním právům, reálnému Třetímu světu, chudobě, občanství s výjimkou případů, kdy je zapotřebí je pitvořit. Je to vláda absolutního liberalismu, který posiluje svornost ekonomických úvodníkářů s medii, v nichž je šířena. A samozřejmě slabý náznak vzpoury – tak podněcující k nákupu klamné novinky.

Toto panství je často kritizováno „hospodyni pod 50 let“, považovanou za představitelku průměrného spotřebitele, jehož diktatura nad posluchačstvem je odpovědná za všeobecnou redukci kvality na stejnou úroveň. Prodává se, jak říká Toscani, zpackaný model, který je hypnotický štěstím. Nabízený výrobek v němž má spotřebitel zakoupit věčné mládí, výkonnost nebo energii, či trvalé zdraví. A dodává toto děsivé shrnutí o nesmírné většině reklam, která míjí na našich obrazovkách: „O, jak je dobré mít 20 let, jezdit v 4×4 na konci světa a skákat do perlící vody s príma „kočkama“ s velkozubým úsměvem. Měšťácký, kolonizátorský, panovačný, západnický a bělošský sen předkládaný jako model společnosti, jakožto koncepce světa v náhradu za velké ideje, jež byly poraženy jako za nacistického režimu. Ti, kteří se odchylují od tohoto modelu jsou ze světa odstraňováni. Což přináší reklama – …ti, kteří se nepodobají Árijcům, nejsou heterosexuální, ani zdraví, nemají zámožnost, kterou dávají peníze, nejsou agresivní vůči světu, nemají souhlasnou fyzickou konstrukci, jsou neproduktivní, nespokojenci, pacifisté, nemocni, chudí, „looscrs“ (věčně ztrátoví)… Jako u každé totalitní propagandy síla a moc se odvíjejí ze svalů pijáků piva nebo řidičů vozidel. Vítězství je všudypřítomné, ať již hrdina běhá, bagruje, pilotuje nebo se střetá se svým zaměstnavatelem.

Nakonec se manipuluje jen se stereotypy a to pokaždé, když je chce zarazit ještě hlouběji do hlav – mužský a ženský stereotyp, národní, venkovský, mladý, předměstský atd.

Pokračování

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *