90. let Říjnové revoluce (15)

24. října. Ve Smolném se konalo zasedání ÚV SDDSR(b). Na pořadu dne byly otázky: zpráva VRV, sjezd sovětů, zasedání ÚV.

Bylo schváleno usnesení: ani jeden člen ÚV nesmí odejít ze Smolného bez zvláštního povolení ÚV. Bylo rozhodnuto organizovat ve Smolném služby.

Kontrola Prozatímní vlády a jejích nařízení byla svěřena Sverdlovovi, kontrola pošty a telegrafu Dzeržinskému, železnic Bubnovovi a organizace zásobování Miljutinovi. Bylo rozhodnuto okamžitě informovat Moskvu o všem, co se děje v Petrohradu, a navázat s ní stálé spojení; připravit náhradní štáb v Petropavlovské pevnosti, dát všem členům ÚV propustky do pevnosti; udržování stálého spojení s pevnosti bylo uloženo Sverdlovovi.

V Petrohradě se konalo zasedání městského výboru SDDSR(b). Po projednání politické situace byla schválena rezoluce, ve které se uvádělo, že hlavním úkolem je okamžité svržení Prozatímní vlády a předání moci sovětům.

Stranický výbor vyzýval "přejít do útoku se vší organizovanou silou revoluce, bez nejmenších průtahů" a nečekat, až aktivita kontrarevoluce sníží vyhlídky na vítězství.

Výbor SDDSR(b), štáb Rudé gardy a výkonný výbor Sovětu dělnických a vojenských zástupců Vyborgské čtvrti vyzvaly všechny závodní výbory, dělnické kolektivy a oddíly Rudé gardy, aby okamžitě uvedly všechny síly do plné bojové pohotovosti. Všichni dělníci měli být v závodech a čekat na směrnice obvodního výboru strany. Sovětu a štábu.

Mosty přes Něvu obsadili do 14 hodin junkeři (posluchači vojenských učilišť, kteří podporovali Prozatímní vládu). V 16 hodin zde byla přerušena doprava a mosty se začaly zvedat. Štáb Rudé gardy dal rozkaz obsadit mosty za každou cenu. V 19 hodin obsadili rudí gardisté všechny mosty kromě Nikolajevského a Palácového, které byly zatím v rukou junkerů.

VRV předal komisaři Bělyševovi a výboru křižníku Aurora rozkaz obnovit dopravu přes Nikolajevský most. Rozkaz splnili námořníci Aurory a 2. baltské flotily.
Večer obsadil oddíl námořníků a vojáků Keksgolmského pluku Hlavni telegraf.

V noci z 24. na 25. října zakotvil křižník Aurora u Nikolajevského mostu; k mostu dorazila minolovka č. 15.

Lenin je stále v ilegálním bytě. Nejednou posílal jeho majitelku Margaritu Fofanovovou se vzkazy na vyborský výbor strany a žádal od ÚV povolení přijít do Smolného. Večer píše Lenin "Dopis členům ÚV", ve kterém vyzývá k okamžitým a rozhodným činům. Dopis začíná takto:

"Píši tyto řádky večer 24. října. Situace je nanejvýš kritická. Je nad slunce jasnější, že nyní otálet s povstáním se už doopravdy rovná smrti.
S veškerým důrazem ujišťuji soudruhy, že nyní všecko visí na vlásku, že na pořadu jsou otázky, které nevyřeší ani porady, ani sjezdy (i kdyby to byly sjezdy sovětů), nýbrž jen a jen lid, masy, boj ozbrojených mas."

Jak vidíme, Lenin kategoricky odsuzuje stanovisko těch, kdo odkládají řešení otázky moci do sjezdu sovětů. (Připomeňme, že tento návrh vyslovil Trockij na zasedání Petrohradského sovětu 24. října).

"Bylo by zhoubné nebo formální," píše Lenin, "čekat na nejisté hlasování 25. října. Lid má právo a je povinen řešit podobné otázky nikoli hlasováním, nýbrž silou; lid má právo a je povinen v kritických chvílích revoluce ukazovat svým představitelům, dokonce i svým nejlepším představitelům, směr, a nečekat na ně."

"Dějiny neodpustí promeškání revolucionářům, kteří mohli zvítězit dnes (a jistojistě dnes zvítězí), a riskovali, že zítra už ztratí mnoho, že ztratí všechno." Tak Lenin pojímá tuto otázku.

Byl to jeho poslední dopis před odchodem do Smolného. Jak se to stalo? Je zde mnoho nejasného. Podívejme se na původní prameny, na svědectví očitých svědků:

Taková svědectví existují a jsou mnohem spolehlivější než mnohé verze, které se uváděly ve filmech a v některých knihách.

Pokračování