90. let Říjnové revoluce (18)

logoPovstání se uskutečnilo

Které revoluční síly šly do útoku na Zimní palác?

Vycvičeny, ozbrojeny a připraveny k rozhodujícím bojům byly desítky tisíc petrohradských dělníků. V říjnu 1917 dosahoval celkový počet Rudé gardy dvaceti tisíc bojovníků. Bylo mezi nimi mnoho dělníků z Putilovského, Obuchovského, Baltického, Něvského a dalších závodů.

V čele petrohradské dělnické gardy byl Štáb, založený dlouho před říjnovými dny.
Značná část vojáků petrohradské posádky byla už v polovině října připravena vstoupit na výzvu bolševiků do boje. Večer 25. října měly revoluční síly k dispozici 11 bojových lodí a více než 10 tisíc námořníků.

Jak je vidět, bylo to masové, lidové povstání. Ozbrojení dělníci, vojáci a námořníci obsazovali státní úřady, poštu, telegraf a nádraží; hlídali podniky, mosty a další důležité objekty.

Kdo byl na straně Prozatímní vlády?

V Zimním paláci škola praporčíků, ženský prapor, ženijní škola a část Oranienbaumské praporčické školy. Na Palácovém náměstí u Zimního paláce hlídky a stráže junkerů. Neutrální byly 1., 4. a 14. kozácký pluk. Pavlovské učiliště, Michajlovské dělostřelecké učiliště, jezdecké pluky a další útvary.

Jak se vyvíjely události na Palácovém náměstí večer 25. října?

V 18 hodin byl Zimní palác obklíčen. Rudí gardisté, vojáci a námořníci se k němu stále více stahovali. Postupně obsazovali rohy ulic, které byly výchozími body pro útok na Zimní palác a pro ochranu na nábřeží Admirality a Palácovém nábřeží, na Námořní ulici a Něvské třídě. V 19 hodin 45 minut byl palác obklíčen velkým množstvím pěchoty s obrněnými vozy a děly. Po Něvě připluly k paláci tři minonosky. Z Petropavlovské pevnosti mířila děla. Pět minut před vypršením lhůty část junkerů z palácové stráže prohlásila, že se vzdává. Na Zimní palác zaútočily oddíly Rudé gardy, revoluční útvary posádky a námořníci.

Podívejme se, jak popisuje další průběh událostí Vladimír Antonov-Ovsejenko:

"Škola junkerů se vzdává. Ostatní junkeři se bránili ještě asi hodinu. Na úzkém klikatém schodišti se však proti ním těžko útočilo. Několikrát odrazili nápor valícího se davu. Nakonec ale také povolili a vzkázali, že se zanechávají odporu. Spolu s Čudnovským jsme šli nahoru do palácových komnat.

Rudí gardisté, námořníci a vojáci se začali hrnout za námi. Rozběhli se po všech poschodích a junkeři se začali vzdávat. A tu v rozsáhlém sále stojí u prahu nějakého pokoje nehybná řada junkerů s napřaženými puškami. Přistoupili jsme s Čudnovským k této hrstce mladíků, poslední gardě Prozatímní vlády. Stáli jako zkamenělí a chvíli trvalo, než se podařilo vytrhnout jim z rukou pušky.

Prozatímní vláda je tady? Tady, tady… Před námi je vláda dočasných uchvatitelů, kteří se snažili udržet neudržitelné a zachránit to, co bylo vlastně odsouzeno samotným životem – poslední buržoazní vládu Ruska! Všech třináct (jen Kerenskij utekl už ráno pro "pomoc") jich stálo strnule u stolu a tvořilo nevýraznou, bledou skvrnu. Zatýkáme je."

V jednom z telefonogramů bylo oznámeno: "2 hodiny 4 minuty. Zimní palác byl dobyt. 6 lidí zahynulo."

Zbývá dodat, že na dobytí Zimního paláce se podílely oddíly Rudé gardy v počtu tří až čtyř tisíc mužů. K nim se připojili revoluční vojáci Pavlovského, Keksgolmského, Volynského, Litevského a Preobraženského pluku, obrněné automobilové divize a výsadek kronstadtských námořníků. Lunačarskij předčítá na pokračujícím zasedání II. všeruského sjezdu sovětů (po 3. hodině 10. minutě) text provolání "Dělníkům, vojákům a rolníkům!" koncipovaný Leninem.

Sjezd schvaluje (v 5 hodin) provolání. Praví se v něm: "Prozatímní vláda je svržena. Většina členů Prozatímní vlády je zatčena. Sjezd se opírá o vůli obrovské většiny dělníků, vojáků a rolníků, opírá se o vítězné povstání dělníků a posádky v Petrohradě a přebírá moc do svých rukou. Veškerá moc přechází všude do rukou sovětů dělnických, vojenských a rolnických zástupců. Sovětská moc navrhne všem národům, aby okamžitě uzavřely demokratický mír, a zajistí, aby statkářská, údělná a klášterní půda byla bez náhrady dána k dispozici rolnickým výborům, provede úplnou demokratizaci armády, zavede dělnickou kontrolu nad výrobou a zajistí všem národům skutečné právo na sebeurčení. Sjezd vyzývá dělníky, vojáky a rolníky k bdělosti a vytrvalosti, k obraně revoluce před úklady imperialismu a kontrarevoluce."

Na druhém zasedání sjezdu 26. října (8. listopadu) byly schváleny na základě Leninova referátu první sovětské zákony: "Dekret o míru" a "Dekret o půdě". Byl zvolen Všeruský ústřední výkonný výbor sovětů a vytvořena první sovětská vláda rada lidových komisařů.

Vítězství revoluce v Petrohradě a Moskvě (8. listopadu) znamenalo začátek nastolení sovětské moci v celé zemi.

Závěr seriálu

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *