NĚMECKO VE STRATEGICKÝCH SOUVISLOSTECH (16)

logoOdsun Němců je definitivně uzavřený mezinárodně politicko právní akt

Rozhodnutí o odsunu Němců v Postupimi bylo všestranně opodstatněné , správné a nezbytně nutné. V případě Československa se jednalo o nahromaděné tragické zkušenosti s Němci v našem pohraničí. A nejen zde! Byly to zkušenosti z let 1918 – 1945. Bylo prozíravé u vlády ČSR v Londýně, že během druhé světové války otázky odsunu všestranně konzultovala s vládami Velké Británie, SSSR, USA i dalšími. Bylo demokratické, že naše vláda a prezident ČSR dr. E. Beneš respektovali požadavek lidu – odsunout Němce jednou provždy z našeho území. Podstatně se upevnila vnitřní a mezinárodní bezpečnost osvobozené ČSR.

Podle dohod z Postupimi byl odsun jednomyslným mezinárodně právním rozhodnutím antifašistické vítězné koalice. Československé dekrety prezidenta republiky z roku 1945, potvrzené jako neměnné Parlamentem ČR z roku 2002 – specifikovaly odsun. Odsunutí Němci z ČSR odcházeli do Německa jako němečtí státní příslušníci. A to podle výnosu A. Hitlera.Odcházeli jako část poražené německé fronty. Jako dřívější fungující a Německem vybudovaná, financovaná a řízená pátá kolona. Antifašisté odcházet nemuseli. Němci od března 1939 jako němečtí státní příslušníci se k našemu národu v době německé okupace také podle toho chovali. I když byli výjimky, naprostá většina sloužila fašistickému Německu a Hitlerovi.

Skutečnost, že ještě dnes, na prahu 21. století, není odsun ve sjednoceném Německu plně a všestranně uznán, že je cíleně živena revanš proti zemím, které se odsunem Němců právem zbavily, směřuje k novým poznáním. Musíme podle toho východní politiku SRN posuzovat.

Část německého myšlení je i dnes v zajetí starých, překonaných tezí. Centrum proti vyhánění v Berlíně to jen dokazuje. Je to krok ve směru zakonzervování staronové revanše pro nové generace v tomto století. Bude to nezdravý stín, který má provázet východní politiku SRN a mást myšlení mladých generací.

Pro ČR je odsun definitivně uzavřenou otázkou. Podivně – a to přinejmenším – znějí slova Angely Merklové vyslovené na tzv. Dnu vlasti v Berlíně 6.8.2005: „Neboť hlavně pachatelé a za vyhnání zodpovědní se musí bát, že lidé na jejich zločiny nezapomenou. Paní Merkelová se asi nechala unést atmosférou srazu. Velmi to přehnala. My se rozhodně bát za odsun nebudeme a nikdy jsme se nebáli. Ale víme přesněji, že německý revanšismus se nezměnil. Že dalekosáhle spekuluje s podporou nové vlády Merkelové a s prokapitalistickým režimem v Praze, s tzv. podporou ze strany NATO a EU. Tón Merkelové dodal na odvaze a drzosti odsunutých. Pokud Merkelová dnes odsun označuje za zločin, pak je mimo realitu a musí dříve nebo později to sama poznat.

Zastávám názor, že by to paní kancléřka měla blíže vysvětlit. Ale hlavně se zbavit tónu , kterým dnes již nelze v Evropě vystupovat. Myslím si také, že pro vládu ČR to je otázka k zamyšlení. Myslím si, že naše vztahy k Německu, pokud mají být rovnoprávné, nemohou zahrnovat nátlak, nebo dokonce výhrůžky. Spekulace s odsunem jsou ve SRN staronové. Ale to nové ze strany vedení spolků odsunutých Němců je také v očekávání – co udělá vláda ČR. Jak se zachová?

Jak je možné, že v ČR proběhly soudy kolem majetku a nemovitostí některých Němců, potomků německé šlechty, ačkoliv to byly případy již uzavřené. Kdo stojí v pozadí této revize? Kdo pracuje pro zatím vybrané Němce v ČR v rovině právních kroků, jejichž důsledky jsou namířeny proti ČR?? Jak je možné, že v předvečer 60. výročí porážky Německa ve druhé světové válce byl v ČR vydán knižně Hitlerův „Mein Kampf“ – když závěry z Postupimi jednoznačně zakazují propagaci fašismu. Kam to v ČR vlastně vše směřuje? Vydavatel knihy byl nakonec soudem osvobozen. Jsou i další případy.
Myslím si, že hra s revanšistickou kartou ve vztazích mezi ČR a SRN není žádoucí. Směřuje ale k tomu, co pro ČR nemůže být přínosem. O tom jsem přesvědčen.

Doc. PhDr. Josef Groušl, CSc.

Pokračování

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *