Křižácké tažení proti komunismu (7)

ec17Zvrácenost stoupenců bolševiků a „Operation Splinter Factor"

„Díky otevření československých a sovětských archivů vyšla najevo celé zvrácenost stoupenců bolševiků." (Karel Bartošek: Černá kniha komunismu)

Ptám se Pomlouvačů, kdy se otevřou archivy CIA a dalších západních tajných služeb, aby vyšla (nebo nevyšla) najevo celá zvrácenost stoupenců kapitálu?
(K. O.: Otázky bez odpovědí)

V této kapitole bych chtěl ukázat, kdo je pravděpodobně ve velké míře zodpovědný za politické procesy v 50. letech v Československu a v ostatních zemích východní Evropy. Popíšu přímý podíl americké CIA na procesech v padesátých letech v Maďarsku, Polsku, Bulharsku a v Československu, jak to znám z literatury. Ukážu, proč pravé Československo bylo v zájmu globální strategie americké politiky postiženo nejkrutěji. Údaje, které dál poskytuji, jsem čerpal hlavně z knihy [4], která tyto události popisuje podrobně. Bylo by to poutavé čtení i pro Přitakávače. V roce 1991 vyšlo i její české vydání s názvem Výbušnina [4]. Druhá kniha [5] tyto události popisuje stručněji. Celou pravdu se dozvíme až po odtajnění dokumentů západních rozvědek, nebudou-li mezi tím kompromitující materiály zničeny.

Teror stoupenců bolševismu po druhé světové válce ve východoevropských zemích v Černé knize komunismu popisuje český autor Karel Bartošek v kapitole Střední a jihovýchodní Evropa. Kapitolu se vyplatí přečíst a porovnat s fakty prezentovanými v uvedených knihách [4,5]. Ty stručně shrnu později. Karel Bartošek připsal politické procesy v 50. letech v Československu a v ostatních státech východní Evropy jedině komunistům i navzdory faktům, že mnohé byly pravděpodobně výsledkem tajné operace Splinter Factor (faktor rozštěpení, lidově řečeno rozděluj a panuj), kterou připravila CIA. Karel Bartošek roli CIA v těchto procesech zcela zamlčel.

Operace Splinter Factor, která se před širokou veřejností stále tají, ukazuje účast CIA, konkrétně Allana Dullese (oficiálně byl Dulles agentem OSS – Overseas Secret Service, předchůdce CIA), k vyvolání politických procesů proti významným funkcionářům komunistických stran zemí střední a východní Evropy v letech 1949 až 1953.

Všechno začalo náhodou během druhé světové války. Allan Dulles, pozdější ředitel CIA, v roce 1942 přišel do Švýcarska, do Bernu, kde se stal šéfem švýcarské sekce OSS (Office of Strategic Services), v té době nejdůležitější ústřední tajné služby USA ve Švýcarsku.

Do Švýcarska v tom roce přišli také levicově orientovaní Noel a Herta Fieldovi. V Ženevě se Noel stal šéfem americké (bostonské) humanitární organizace „Unitarian Church" pro Evropu. „Unitáři" se během války stali nejdůležitější humanitární organizací, která se starala o utečence z Evropy okupované Hitlerem. V té době byl Noel Field jedním z nejvlivnější Američanů ve Švýcarsku. „Unitáři" neměli možnost se postarat o všechny utečence, proto pomoc často poskytovali pouze doporučovaným osobám. Významní utečenci, kteří pracovali v odboji, byli zhusta komunisté – „politické případy" z okupované Evropy. Tito komunisté doporučovali další komunisty. Tak se stalo, že s pomocí Noela Fielda téměř celý komunistický odboj Evropy přešel a Noel pomohl všem. Dokonce přesvědčil Allana Dullese, který měl zájem na porážce Německa, aby OSS finančně podporovala komunistické skupiny v okupovaných zemích v boji proti fašistickému Německu. „Unitáři" s OSS vysílali agenty do okupovaných evropských zemí, aby připravili cestu postupujícím spojeneckým vojskům. Tyto agenty vybíral Noel Field. Většinou šlo o komunisty, kteří byli pro zpravodajskou službu USA za odměnu dobrým zdrojem informací z okupovaného území. Pomoc se komunistům poskytovala pod podmínkou, že místní zástupci budou z času na čas posílat zprávy o hospodářské situaci na územích, pro která byla pomoc určena.

Jak píše Stewart Steven [4], ilegální komunistické organizace v Německu, Maďarsku, Jugoslávii a Československu podporované OSS, financované americkými penězi, byly organizované a životaschopné. Proto byly po osvobození schopné rychle vzít moc do rukou. Dříve, než se nekomunistické síly mohly znovu zformovat.

Po druhé světové válce se situace změnila. Svět se rozdělil na dva antagonistické bloky a nastala tzv. studená ideologická válka, kde CIA hrála významnou roli. Jedním z hlavních úkolů CIA po druhé světové válce bylo rozbít komunistický blok ve východní Evropě, zlikvidovat vliv SSSR nad satelitními zeměmi, zastavit šíření komunismu, vsunout klín mezi SSSR a jeho satelity.

V té době se v úvahu nebraly názory mnoha západních diplomatů, že je potřebné diferencovat a národně orientovaným komunistům poskytnout diplomatickou a jinou podporu, protože oni jsou zárukou, že si Západ za železnou oponou bude moci uchovat jistou míru vlivu. Převládl názor, s nímž souhlasil i Allan Dulles, že komunismus lze odhalit pouze tím, že se stalinismus nechá v každém směru rozvinout. Čím bude hůře, tím lépe. Národní komunisté byli z dlouhodobého hlediska západní demokracie považováni za ještě nebezpečnější než extrémní stalinisté. Proto se nemohlo připustit, aby se ve východním bloku uchytila liberální nebo národně liberální forma komunismu, protože pak by komunismus ve světě mohl být přijatelný a uznávaný.

A v tomto duchu se zrodila také operace Splinter Factor, kterou řídil Allan Dulles. Pravděpodobně byl také jejím autorem. Už v letech 1946 až 1948 vedl soukromé špionážní akce ve východní Evropě a byl konzultantem CIA. Podobně jako jeho bratr John Foster Dulles byl aktivní v mnoha náboženských a dobročinných institucích, z nichž mnohé měly mezinárodní spojení a velmi dobře se daly využít ke krycím účelům.

Operace Splinter Factor se zakládala na dvou vhodných skutečnostech. První byla, že v roce 1948 se vysoký představitel tajné policie Polska Jozef Swiatlo nabídl pracovat pro anglickou SIS a americkou CIA. Jozef Swiatlo byl zástupcem tajné policie v oddělení, které odpovídalo za ideologickou a politickou čistotu Polské dělnické strany. Od CIA dostal úkol, aby všude odhaloval špiony. Měl hledat důkazy o tom, kteří nejvyšší funkcionáři komunistické strany a vlády jsou americkými agenty,

– „důkazy" dodali samotní Američané;
– měl za úkol odhalit rozsáhlé trockistické spiknutí financované z USA, které má zasáhnout každý satelitní stát ovládaný SSSR;
– měl dokázat, že titoismus se rozmáhá nejen v Polsku, ale také v Maďarsku, Bulharsku, Československu, Rumunsku a ve východním Německu;
– samotnému šéfovi sovětské tajné policie Berijovi měl hlásit, že hlavou tohoto spiknutí je Noel Field, údajně nejdůležitější americký agent v celé východní a západní Evropě. Jozef Swiatlo měl dokázat, že Field, krytý humanitární organizací „Unitarian Services", za druhé světové války vedl nejúspěšnější americkou špionážní organizaci; měl dokázat, že Field svou pozici využíval k tomu, aby členy komunistické strany vylákal do utečeneckých táborů a pak je naverboval jako západní agenty. Jak historie uvádí, Jozef Swiatlo to dokázal.

Druhou skutečností, která Jozefovi Swiatlovi pomohla bylo, že Allan Dulles, konzultant CIA, se s Noelem Fieldem znal osobně. Na jeho žádost Allan Dulles během druhé světové války komunisty finančně podporoval.

Taktika byla jednoduchá. Bylo nutné tajné policie komunistických zemí přesvědčit, že Noel Field je západní špion, který ve východní Evropě řídí špionážní síť, jež má za úkol uskutečnit v socialistických zemích převrat. Důležité bylo přesvědčit tajnou policii a Stalina, že ve špionáži a v připravovaných protisocialistických převratech jsou namočeni nejvyšší komunističtí představitelé jednotlivých východoevropských zemí. Jak známe historii padesátých let ve východní Evropě, CIA to úspěšně zvládla, i když hlavní cíl, odtrhnout od SSSR satelitní státy se nedosáhl.

Bylo kruté přát národům východní Evropy takový osud. Přát nevinným lidem, komunistům, kteří společně s Američany bojovali proti fašistickému Německu, ponížení a smrt. Allan Dulles však chtěl, aby realitu stalinismu poznali na vlastní kůži a tím byli nuceni s ní bojovat.

Pomocí fingovaných materiálů, které CIA připravila pro Jozefa Swiatla, měla polská tajná policie Noela Fielda usvědčit jako západního špiona. Proto když 5. 5. 1949 navštívil Polsko, byl už podezřelý. Polská tajná policie začala zkoumat jeho minulost.

Samozřejmě, našla mnoho pravdivých faktů. Noel Field se s mnoha vysoce postavenými komunistickými funkcionáři ve východoevropských zemí znal osobně. Podezřelé bylo, že je během druhé světové války finančně podporoval a tak jim nepřímo pomohl se dostat do vysokých státních funkcí. Ještě podezřelejší bylo, že se osobně znal s Allanem Dullesem, konzultantem a pozdějším ředitelem CIA.

Jozef Swiatlo nadřízeným v Polsku a přímo Berijovi, který je pokládal za tak důležité, že je konzultoval se Stalinem, dodal o Noelovi Fieldovi falšované podklady. Sovětská tajná policie si dodané informace prověřovala přímo u svého agenta pracujícího ve Washingtonu. Ten poskytl informace, které potvrdily, že Field je skutečně americký špion. Sovětská tajná policie nevěděla, že jejich washingtonský agent pracuje pro CIA a že dodaná fakta jsou podvrh. Další usvědčující informace byly podsunuty generálporučíkovi Fjodorovi Belkinovi, vedoucímu oddělení MV pro jihovýchodní Evropu. Osobně je donesl Berijovi a Stalinovi. Jiné usvědčující materiály na Fielda a ve prospěch akce Splinter Factor „dodal" bratr Allana Dullese, když v USA „unikla" informace, že CIA začala akci „X". Jejím cílem bylo do nejvyšších funkcí v komunistických stranách a vládách východní Evropy propašovat americké agenty.

Po těchto důkazech a prověřeních sovětská tajná policie došla k závěru, že Noel Field je skutečně špion CIA a začala jednat. V květnu 1949 Fielda pozvala do Československa, aby jednal o nabídce docentury na Karlově univerzitě v Praze. Noel do Prahy přijel v květnu 1949. Po několika dnech ho v hotelu Paláce vyhledali dva muži, s nimiž odjel do Maďarska. Od té doby byl nezvěstný. Noelův mladší bratr Hermann, který ho přijel do Prahy hledat, zmizel také. V Praze se rovněž ztratila Herta Fieldová, žena Noela Fielda. Další v pořadí, kdo ve východním bloku zmizel, byla Erica Glaserová-Wallachová, levicově orientovaná přítelkyně Fieldových. Rozhodla se odcestovat do východního Německa a zjistit, kam rodina Fieldových zmizela. Protože CIA i z ní „udělala" špionku Západu, ve východním Berlíně ji zajistila policie a od té doby byla nezvěstná. Byly to první oběti akce Splinter Factor.

Zatčení rodiny Fieldových bylo prvním, ale velmi důležitým krokem. Z pohledu USA byl osud Fieldových vedlejší záležitostí. Měli sloužit pouze k tomu, aby se fiktivní souvislosti, které agenti CIA předkládali, zdály věrohodné a zdiskreditovaly významné východoevropské komunistické politiky. Národní komunisté dělali komunismus přijatelnější. Proto bylo nutné je odstranit.

Noel v maďarském vězení přiznal, že byl za války ve spojení s Allanem Dullesem a že mu představil mnoho komunistů.

Přiznal, že společně s Dullesem finančně podporoval mnohé komunistické organizace. Uvedl také konkrétní jména a skupiny. Řekl, že v táborech často vedoucí roli hráli jugoslávští komunisté. Popřel, že Unitarian Service Committee byla krycí organizací americké špionáže.

Mezitím ve východní Evropě došlo k zatýkání a vyslýchání lidí, kteří měli smůlu, že se s Noelem nebo Hermannem Fieldem znali. Zpočátku mezi nimi bylo málo známých osobností. Šlo o lidi kteří bojovali proti fašismu a jimž Noel prostřednictvím své nadace pomáhal.

Pokračování

Z knihy : Ondráš, Karol: Bohové současných mytologií. Černá kniha tzv. demokracie.  EKO konzult, Bratislava, 2001

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *