Ze Zpravodaje europoslance D. Strože (4)

euCo dělal Pavel Žáček v Bruselu aneb Podivně utajované jednání v EP

Když jsem ve středu 9. dubna v sedm hodin ráno při cestě do práce potkal Pavla Žáčka, ředitele tzv. Ústavu pro studium totalitních režimů před bruselským hotelem Leopold, který leží nedaleko Evropského parlamentu, prohodil jsem s ním jenom několik nezávazných vět. Pochybuji sice, že mu to setkání bylo zrovna milé, ale vzhledem
k tomu, že jsem žil po čtvrt století v cizině, je mi vzdálený český zvyk přecházet na druhou stranu chodníku, potkám-li člověka, s nímž zrovna nejsem v nej přátelštějším vztahu.

Zeptal se mě, jestli stihne taxíkem dojet na letiště za hodinu shodli jsme se pak oba na tom, že Brusel jako město není vlastně nic moc. Při rozchodu se Žáček ještě podivoval, že se v parlamentu začíná tak brzo a já k tomu dodal, že před desátou večer se odtamtud domů nedostanu.

Lhal bych, kdybych napsal, že mi to náhodné setkání nevrtalo hlavou. Říkal jsem si, že Žáčkova bruselská návštěva nebyla jistě výletem, musela mít nějaký jiný důvod. Pátral jsem proto na internetu a teprve až téhož dne odpoledne zachytil zprávu znějící, že „Evropská komise společně se slovinským předsednictvím dne 8. dubna v Bruselu uspořádala slyšení na téma genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů spáchaných totalitními režimy“. Dále tam sdělovali, že slyšení se kromě zástupců Komise, EP a Rady zúčastnili také nezávislí odborníci, nevládní organizace a zástupci příslušných národních institutů z členských států EU. Teď už mi v hlavě svítalo a pouze mne zamrzelo, že jsem termín tohoto podniku z nějakých příčin přehlédl.

Svitlo mi pak ale ještě podruhé, když jsem si 10. dubna v Lidových novinách přečetl článek bruselské zpravodajky Kateřiny Šafaříkové (dost často ji kritizuji, tentokrát ovšem vznáším chválu!), která jako jediná tuto akci zaznamenala v českém tisku. Přičemž se nerozpakovala připojit, že „ke schůzce došlo za velmi podivných okolností“.

Totiž, že ji Evropská komise dopředu nijak moc neavizovala, a že ačkoli měla označení „veřejné slyšení“, novináři, kteří se o ní dozvěděli, byli vykázáni ze sálu. Mluvčí Komise pan Abbing později prý přiznal, že medializace se v tomto případě nehodila, jelikož šlo o „citlivé téma“.

Tím citlivým tématem, co měl pan Abbing na mysli, je panující rozdílný názor v EU na komunismus a nacismus. Vyvstává z toho závažný problém: zatímco většinou pravičácky vedené nové členské země, v nichž zakrňuje nastoupená demokratizace, by rády dosáhly zavržení komunismu, ty původní západoevropské vidí nebezpečí totalitarismu nadále především v nacismu.

A v narůstající vlně neonacismu v Evropě potom předpokládají přímou hrozbu. Aby si pánové, kteří utajované „slyšení expertů“ na půdě EP pořádali, trochu vylepšili reputaci, chystají prý teď publikaci s kompletním shrnutím přednesených příspěvků. Počkejme si tedy na to, jak se vyjadřoval expert Pavel Žáček, který měl za úkol zastupovat Českou republiku.

Daniel Strož

Zpravodaj č. 4/2008. Informace o aktivitách europoslance Daniela Strože. Vydání financováno frakcí GYE/NGL Evropského parlamentu

http://www.kscm.cz/article.asp?thema=3871&item=38658&category=

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *