Jak levicoví jsou sociální demokraté

logo Nejsem až tak naivním člověkem, abych uvěřil, že Sociální demokracie ve spolupráci s ODS nebo jinou stranou či sdružením pravicového charakteru bude moci splnit do puntíku své předvolební sliby. Již jen charakter těchto stran, ale i jejich volební programy se diametrálně rozchází. Osobně jsem nikdy ČSSD nepočítal k levici jako takové, spíše dle mého názoru, je stranou středu. Vycházím z toho, že v popřevratové době jim nevadilo vládnout v této zemi s pravicí a to bez ohledu na to, že si byli dobře vědomí všech přehmatů a pochybení, které zde byly dokonány na úkor státu, jeho ekonomiky a hospodářství, stejně tak i občanské veřejnosti.

 

Lze říci, že toto vše  vedlo nejen k tomu, že  byla  vytunelována  země a  vše  je  v rukou nadnárodních  společností, zahraničních  bank a mnohdy i pochybného kapitálu, ale že za  bezcenný groš rozprodali vše to, co  zde  bylo konkurence schopné a  mohlo dále státní  kase přinášet nemalé zisky. Naopak statní kasa zeje prázdnotou a z tohoto důvodu je  i poměrná drahota na rozdíl od  jiných zemi, kde  je měna  podložená či krytá bankovním zajištěním, tedy  zlatem a  jinými dobry. Navíc  daňová politika státu  bere  z peněženek  občanů více než je vhodné, tedy chová se jak cizopasník.
 
Nedivme se proto, že čelíme vysokému zadlužení  států, stejně  tak i  občanů a  jejich domácnosti, kde je zjevné, že stále více občanů není schopno  splácet dluhy. Je to zapříčiněno dosti vysokou nezaměstnaností, nízkou minimální mzdou, která je  velice  vysoce  zneužívána v neprospěch  pracujících podnikatelskými subjekty. Je to i o nesmyslnosti daňových prázdnin a různých úlev nadnárodnímu kapitálu, který zde zhodnotí své investice a  jde  dál, stejně tak i o korupci a špatně   sjednaných smlouvách, které v konečné podobě nás  stojí nemalé peníze  za prohrané soudní spory. Je to i o vytunelovaných podnicích, či záměrně zlikvidované konkurenceschopností s následným krachem takovýchto společností, kterým je šumafuk, co se stane s jejich zaměstnanci. Jsou dokonce i  takové  firmy, které dluží platy za několik měsíců a to i několik let. Sociální, pracovní a životní jistoty  veškeré žádné, tedy jinými slovy znevolnili  občanskou společnost.  Z občana pak  udělali jen pracovní číslo, nebo levnou pracovní sílu, bez  možnosti jakékoliv obrany. 
 
Je třeba otevřeně říci, že na tom všem se podepsala i ČSSD. Jistě i tam  lze rozlišovat, každý z nás zná mnohé její členy , ano jsou tam levicově založení lidé, jenže  v ČSSD  vládne silné pravicové jádro této partaje. Je  také s podivem, kolik jejich členů v průběhu let  bylo  „ zmanipulováno “ do takové  míry, že  zradily zájmy  strany, své předvolební a  povolební sliby, ale také ty, jenž jim dali ve  volbách své hlasy. Jsem přesvědčen, že takovýchto lidí, kteří jsou  schopní kdykoliv zradit, je tam povícero. Pokud  se tedy ČSSD deklaruje  coby levicová strana, je  to jen zbožné přání  mnohých, ale také nestoudným matením občanské společnosti.
 
Je vidět , že  v mnohých krajích  rychle po volbách  zapomněli na to,kdo podpořil jejich  kandidáty ve  volebním klání. Strana, která  zde formou „ Národní fronty „ spoluvládla  desítky let  s KSČ,  jejíž členové byli  na  kandidátních listinách do zákonodárných  sborů po dlouhá desetiletí, se  najednou přemění v sídlo různorodých fanatiků antikomunistické ideologie, čímž snad chtějí bláhoví dosáhnou  nějakého odpuštění, je  jen otázkou u koho. Stejně totéž  lze říci o KDU-ČSL, ale i o  ODS v jejíchž řadách je  nemálo bývalých  členů KSČ, kteří v minulosti svou „ prací „ z dnešního pohledu nejen škodili svým spoluobčanům, ale  i  celé společností. Část averzí vůči  komunistům jde tedy i na  jejich vrub, proto je  jejích schovávání se za přihlouplý antikomunismus a roušku zcela  znevolňující demokracie velice ubohou záležitostí.
 
Strašení komunisty v dnešní době mi připadá  stejné přihlouplé jako to z dob dávno   minulých, kdy církevní  hodnostáři vidíce vlak jedoucí po kolejích se žehnali a lidu  kázali o  temných silách či  čertovském zjevení, o čemž  mi  vyprávěl  můj děda. 
 
Je  zcela patrné, že  v kraji Olomouckém, Zlínskem, Jihočeském, Jihomoravském, ale i  v několika dalších zřejmě zapomněli na sliby  dané před  volbami svým voličům. Prostý pohled  do  výsledku voleb jasně  říká, že  lidé chtěli změny a  nárůst  hlasů Sociální demokracie  byl enormní. Abych uvedl příklad, pak v roce 2000 v Moravskoslezském kraji dostala  ČSSD 48 700 hlasů, v roce 2004 – 41 606 hlasů a  v roce 2008 – 162 410 hlasů.  Pokud tedy vezmu tyto výsledky, pak  v jiných krajích  budou podobné. Je  tedy otázkou, jak  chtějí  vládnout   zástupci ČSSD  v krajích  při spolupráci s pravicovými stranami, když k tomu všemu je  ještě třeba připočítat, že  v tomto státě  vládnou  pravicové politické  strany. Jaké tedy mají  při spolupráci pravicovými stranami šance  naplnit svá volební předsevzetí, myslím si, že  velice malé.
  
Systém poměrného zastoupení je  znám i z dob budování  socialismu, tedy nic  převratně  nového. Jde jen o to, aby  tento stát  byl řízen ku prospěchu celé občanské společnosti a nejen  vybraných kast. Nevím jaký záměr  má třeba ČSSD  v Jihočeském kraji, kde  jak je  uvedeno, je koalice s ODS  na padnutí, přitom pan Zimola jedním  dechem  říká, že  chce  opozici zapojit  do  správy kraje, na druhé straně přitom potvrdil, že předsednictví ve  výborech chtějí obsadit  s ODS zrcadlově. Přece opozice  nemůže  mít  na  něčem takovém zájem, byla  by totiž  spoluautorem případného neúspěchu a to nemůže  být přece pro  KSČM žádoucí.   Konstruktivní opozice se nemůže podílet  na vládnutí jiných, neboť si může při nejmenším popálit  prsty. Je  na  místě se zeptat, jak  může  komunista   být  vstřícný k těmto zákulisním hrám a libovat si, že tímto získá post  předsedy kontrolního výboru a tím i plnohodnotný pracovní  úvazek. 
 
To samé  platí i o Jihomoravském kraji, uzavřená  koalice s ODS je přímo výsměchem do tváři těm, kdož dali  hlas ČSSD. Kdyby  poslanec Hašek neseděl v poslanecké lavici a neviděl, jaké zákony  navrhuje pravicová  vláda a co v konečné podobě  schvaluje  i pravicí ovládaný parlament, možná bych se nedivil. Ale je to k smíchu, dokonce bych řekl, plivnutím do tváře voličům, když s těmi samými pak uzavře takovýto komplot.
 
Jedinou možností, jak napravit chyby / zde  mám na mysli voliče a jejich hlasy  dané  ve volbách ČSSD / je, aby už  konečně občané a potencionální voliči prohlédli na jakých základech je postavena politika ČSSD a  přehodnotili své postoje ke KSČM a  začali uvažovat v reáliích života v této zemi. ČSSD potřebuje pocítit totéž, co pocítila ODS v těchto volbách. Je třeba dotlačit ČSSD, aby se stala opravdu levicovou stranou a aby také poznala, že nikomu neroste strom do nebe a že je třeba začít  myslet  na občana a jeho potřeby, stejně tak na občanskou společnost a tento stát, jenž je naší  společnou vlastí a  v tomto kontextu i na pracovní, sociální a  životní potřeby pracujících této země.
 
Januš Adamus

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.