Konference v Postupimi a transfer Němců z ČSR (I.)

logoVýznam postupimské dohody

Postupimská dohoda je závěrečné komuniké s charakterem závazné smlouvy. V dějinách je také jednání označováno jako konference v Berlíně (17.7. – 2.8.1945). Sešli se tu šéfové Velké trojky – USA, SSSR, Velké Británie. Konference upravila jednání a nakládání s poraženým Německem. Stanovila:

1. úplné odzbrojeni a demilitarizaci Německa,
2. Rozpuštění NSDAP a odstranění jejích členů z veřejných funkcí a odsouzení válečných zločinců,
3. demokratizaci státu a veřejného života,
4. decentralizaci německého státu.

V ekonomické oblasti se
1. zakazovala zbrojní výroba,
2. nařizovala se demontáž válečného průmyslu,
3. podpora mírové produkce,
4. spojenecká kontrola hospodářského života,
5. obnova země,
6. nakládáni s Německem jako hospodářským celkem,
7. výplaty odškodněným.

Z hlediska geopolitického:
1. předání severu východního Pruska SSSR,
2. postoupeni území na východ od linie na Odře a Nise Polsku,
3. transfer německého obyvatelstva z východní Evropy – z ČSR, Polska a Maďarska, aby německé menšiny nemohly vyvolat novou třetí světovou válku.
Francie na jednání v Postupimi nebyla zastoupena, ale již 4. srpna 1945 vyslovila souhlas.

Postupimská smlouva vytvořila právní základnu pro správu Německa ze strany USA, SSSR, Velké Británie a Francie. Vytvořila také společnou odpovědnost vítězných velmoci nad Německem jako celkem.

Na konferenci bylo dosaženo dohody o zajištění trvalého míru, o zřízeni Rady zahraničních ministrů a Kontrolní rady hlavních velitelů 4 okupačních zón.

Francouzské okupační úřady provedly denacifikaci ryze administrativní cestou z hlediska politické účelnosti. Britská okupační správa dala přednost ekonomickému měřítku a zaměstnala mnoho bývalých úředníků nacistického režimu. Američané postihli až dvě třetiny německého obyvatelstva, ale v době studené války očistu náhle ukončili 31.3.1948.

Pokračování

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *