K antikomunistické kampani v Evropě

hanoPředsednictvo Komunistické strany Ruské federace (KPRF) projednalo otázku antikomunistické kampaně, kterou v poslední době vedou pravicové a centristické politické kruhy západní Evropy.

Tajemník KPRF Leonid Kalašnikov k antikomunistické kampani v Evropě

Antikomunistické kampaně nejsou v poslední době v Evropě žádnou novinkou. V evropské politice se vytvořila celá vrstva profesionálů , kteří na antikomunismu založili politickou kariéru. Jde zejména o představitele bývalých socialistických států, v nichž restaurace kapitalismu vyvolala neřešitelnou sociálně-ekonomickou situaci, kdy už buržoazní politik není schopen vystoupit před společností s vlastním pozitivním programem. Mnohem prostší je vyprávět občanům historky o minulosti, pranýřovat Sovětský svaz a odvážně bojovat s Leninem, Stalinem, Thälmannem a Dimitrovem. Pro mnohé politické režimy v Evropě se stal antikomunismus palivem, bez kterého by nemohly fungovat a nekompromisní boj s přízraky komunismu se stal jejich každodenní potravou. Nedávno vláda Spolkové země Brandenburg rozhodla o stržení památníku antifašisty Ernsta Thälmanna na jihu Berlína. Hitler by byl jistě spokojen činností současných německých činovníků. V Rusku hřměla celá série výbuchů likvidujících památníky V.I. Lenina. Akce byla natolik perfektně organizována, že se ji vláda ani nepokusila kamuflovat řáděním výrostků. Vláda tak jasně dala najevo, jak se má společnost chovat ke komunismu.

Civilizovaná Evropa sází nejen na akce vandalů, ale i na vytvoření komplexní antikomunistické teorie. Dosud jsme nezapomněli na nedávný výbuch antikomunistické kampaně, který započal memorandem O nezbytnosti mezinárodního odsouzení zločinů totalitárních režimů předloženého ke schválení v Radě Evropy v roce 2005. Tehdy se podařilo spojeným úsilím komunistických a dělnických stran Evropy včetně KPRF odmítnout schválení antikomunistických dokumentů.

Od té doby nejrůznější evropské instituty zdokonalují svou činnost v rozpracovávání nejrůznějších textů pranýřujících komunismus (totalitarismus a stalinismus). Letos v březnu se znovu připomněl Evropský parlament. V Bruselu a Štrasburku proběhla na zasedáních jednání na téma: Evropské vědomí a totalitarismus . Většina vystupujících poslanců představovala státy východní Evropy a Pobaltí. Pevně zaujímali antikomunistické pozice: pomlouvali Sovětský svaz, zkreslovali jeho úlohu ve 2. světové válce a navrhovali přehodnocení poválečných evropských dějin. Při přijímání antikomunistické rezoluce nebyla věnována pozornost hlasu zdravě myslící menšiny. Potomci těch, kteří by měli být komunistům vděčni za osvobození od fašistického moru, kladou nyní rovnítko mezi komunisty a nacisty.

Podlejší přístup si ani nelze představit. Pokoušejí se do jedné roviny postavit fašismus – monstrózní zrůdu zplozenou kapitalismem a komunismus, který se v polovině 20. století představil jako jediná síla schopná zachránit svět od fašistické infekce. Odsouzení včerejška však není to hlavní, co sledovali europoslanci ve svých vystoupeních. Podstata spočívá v tom, že podobné rezoluce poskytují rozsáhlé možnosti pro pronásledování dnešních komunistů a s tím současně i těch, kdo bojují za práva pracujících.

Většina obyvatel Ruska si může jen těžko představit, že v mnoha zemích demokratické Evropy by mohl být občan vystaven trestnímu stíhání za své komunistické přesvědčení. Dva roky trval proces s maďarskými komunisty, obviněnými z používání tradičních symbolů: hvězdy, srpu a kladiva. V Čechách soudní moc zakázala činnost Komunistického svazu mládeže, protože odmítl vymazat ze svých stanov, že jeho ideologií je marxismus-leninismus. V Polsku, Rumunsku a na Slovensku jsou stanoveny v trestním zákoníku tresty za propagandu komunismu (paralelně s fašismem). V zásadě občan může jít do vězení, jestliže nese na demonstraci obraz Marxe nebo Lenina. Taková je vychvalovaná buržoazní svoboda: je možné vyznávat pouze názory, které neškodí vládnoucí třídě. Naše strana se vždy aktivně účastnila kampaní solidarity s těmi, kdož se stali obětí antikomunistického pronásledování v Evropě.

To, že se antikomunistická hysterie vyostřuje v závislosti na rozvoji krize, je zcela zákonité. Zejména nyní se nachází buržoazie v hrozné situaci: růst nezaměstnanosti a nevyhnutelné snižování mezd nutí pracující postavit se na odpor a organizovat protestní akce. Při tom se často do čela lidových protestů staví komunisté. V posledních měsících došlo v mnoha městech Evropy ke střetům pracujících s policií. A to krize teprve započala.

Připomeňme, že se evropských antikomunistických kampaní často účastní představitelé socialistických a sociálnědemokratických stran. V souvislosti s tím napsal předseda KPRF Gennadij Zjuganov loni dopis předsedovi Socialistické internacionály G. Papandreovi, ve kterém připomněl, že Hitler nejdříve zúčtoval s komunisty, a pak i se sociálními demokraty. Řecký socialista neměl předsedovi největší komunistické strany v Evropě co odpovědět. Podle posledních prohlášení Socialistické internacionály jsou současní socialisté a sociální demokraté ochotnější bojovat proti změnám klimatu než proti rostoucímu vykořisťování a zvůli buržoazie v době krize.

KPRF bude dále sledovat antikomunistickou kampaň a tvrdě reagovat na jakékoliv projevy antikomunismu. V nejbližším období má vedení KPRF v úmyslu realizovat konzultace ke koordinaci společných aktivit proti antikomunismu se soudruhy v zahraničí. V období globální ekonomické krize jde o jednu z rozhodujících front v celosvětovém boji pracujících.

Haló noviny 4. května 2009, překl. Karel KLUZ

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *