Klaus o pádu socialismu

logoPo přečtení  článku  s  tímto  titulem, jenž  byl prezentován v Hospodářských novinách, jsem se zamyslel  nad tím,  jakou vypovídající hodnotu mají a  jak pravdivá jsou slova, kterými se  prezentoval  Václav Klaus v souvislosti s 20. výročím pádu socialistické soustavy.

 

V této souvislosti je třeba na rovinu říci, že nelze zpochybnit samotnou roli Václava  Klause  v tomto, pro nás  velice hektickém čase, byl to  totiž  on, kdo spolu s dalšími  hřímal  z balkonů na náměstích  naších  měst a  byl  velice  viditelným při zakládání Občanského fóra.  Byl  členem úzkého vedení OF, na které se postupně napojovaly další a  další osoby, které  vycítili příležitost, jenž se v této době nabízela a které  měly hlavní podíl na tom, že se plnily náměstí měst lidmi, kteří volali  po změnách. Hned na  začátku této  úvahy řeknu, že dnes  by  táto náměstí  byly asi  liduprázdná, snad  v Praze  by se  podařilo částečně  naplnit  Václavské  náměstí, jelikož  Praha je  baštou pravice, potažmo bývalé OF, která se později převtělila v ODS.

 Lze tedy na  rovinu říci, že to  byl i Václav Klaus, který  měl lví podíl  na znovunastolení  kapitalismu v naší zemí a v této souvislostí si nejsem jist, zdali toto chtěli právě Ti, kdo v oné době  plnili náměstí  měst  a  volali po změnách. Myslím si, že nijak nepřeženu, když  budu  tvrdit, že  více  jak 75 či 80 % lidí, si přálo  změny  k lepšímu, ale ne  bezbřehý  kapitalismus, rozbití státu a  jeho pozdější rozkradení.  Zbývajících asi 25 % lidí, se dělilo na ty, jenž  plnili  náměstí  měst a  byli kulisou pro ty, jenž  chtěli za každou  cenu dosáhnout právě  to, co dnes tady máme. Tedy jinými slovy, 25% občanů praktický rozhodlo o tom, co  tady  dnes  máme a co je  nám dáno žít  v této demokracii utrápené zemí.

Na rozdíl od Václava  Klause si myslím, že  lidé typu Václava Havla hráli v této době  prim, že jim  mnoho lidí  naslouchalo a  byli přesvědčení, že jím jde o totéž, tedy  o  více svobody, lepší životní podmínky, výkonnější a  bohatší  společnost, která může přerozdělovat  daleko větší finanční prostředky  v sociální oblasti, ale  nejen  v ní. Žel mnozí lidé si neuvědomovali, co v této době představoval disent, za  socialismu  to  bylo jen okrajové  téma, mnoho se o něm  nehovořilo, až  na výjimky  tehdejší masmédia  mlčela. Plně se projevil až převratem, bojem o moc a o koryta, ale také ukázal vazby na  zahraničí odkud  byl  financován  ze  zdrojů cizích zpravodajských služeb a cizích  vlád, pod rouškou různých nadací, jakou je třeba dnes u nás nadace „ Člověk  v tísní “. Byli si  v tomto období  již tak jistí vítězstvím, že to ani  nepopírali, dokonce se s tím  chlubili, kdo
 a jaké příjmy  bral za tuto svou   ne  zrovna  bohulibou činnost.

Dnes s odstupem času lze říci, že to  byla  lež  na lží,ale  v této době  byla  velice poplatnou. To, že to  byly všechno pusté lži, lze dokladovat vyřčenými slovy, jimiž se prezentoval v onom období Václav Havel a  jež  jsou  dodnes  velice známými, jenže  on se  již  k ním nehlásí. Nevím, zdali je to zapříčiněno nějakou nemoci, při které  člověk  ztrácí paměť, nebo jde o  nechuť přiznat, že vědomě lhal a tím manipuloval občanskou společnosti do pozice, kdy  ji  v této době  potřebovali mít. Na  rozdíl od Václava Klase si myslím, že to byli lidé, kteří byli hnacím motorem převratu v této zemí a  mnoho lidí jim uvěřilo, uvěřilo líbivým slovům   Václava   Havla a spol. Kdybychom je  rozebrali a  postavili před  zrcadlo pravdy, asi by zůstalo černé a stydělo by se někde v koutě, což se samozřejmě  netýká  přímo aktérů, jenž  vědomě  obelhávali  vlastní národ. Je  jen otázkou, co  pro Václava  Havla  znamená pojem  vlast či  národ.

Nemohu konstatovat  jinak, než  že  Klausova  kuponová privatizace byla druhým velký podvodem na  občanské společnosti tohoto státu, kdy sice každý jakoby něco  z majetku státu dostal, ale vše to mělo jen jeden jediný cíl a to, přelit  majetek státu, do kapes  nových vlastníků, kteří sice také neměli nic, ale k oněm velkým majetkům se  díky  těmto privatizacím dopracovali, viz  privatizace  velkých firem, kdy si  jejich noví  vlastnici  kupovali  firmy  za  peníze, jež  patřily těmto podnikům. Nebo je tady někdo tak  bláhový, že si myslí, že OKD a  jiné podobné  firmy nabyli lidé, jež  měli   na kontech miliony či miliardy. Rovněž i Václav Klaus na mnohé z této doby zapomněl, Tedy připomenu, že ony peníze, které  tak grandiózním  způsobem dostal pomalu každý občan v  kuponové privatizaci, byly  do necelých dvou let od  občanů stažené zpět díky Klausovým  úsporným  balíčkům, které  následovaly hned po oné kuponové privatizaci.

Dnes se ukazuje, jakým způsobem se privatizovalo a jak mnozí k majetkům  přišli. Žel je to i o tom, že ruka ruku myje a  vše jde  do  ztracena, naopak  se  hovoří  o provázaností  mafii všeho druhu,  včetně policie a soudní moci. Tak  se  nedivme, že  jsme  přišli pomalu  o  vše, že se rozprodaly  i slepice, jenž  nosila zlatá  vajíčka, vytunelovalo a rozkradlo se vše, včetně světoznámých značek, jenž byly kdysi ozdobou průmyslu tohoto  bývalého státu.

Nelze nevzpomenout i smlouvy, jenž od základů znevýhodňovaly tento stát, ale těm, jenž je podepsali ve  jménu tohoto státu zůstalo mnohé  za jejich špinavými nehty. Nedovedli jsme ochránit  naše a  ani cizí investice, jen proto, že od samého základu byly nevýhodně uzavřené pro náš  stát, kde převládala přemíra  nejasností, jenž  v konečné  fází  dovolovaly  mnohým i podvodně  získat  na státu v  arbitrážích miliardy  korun dokonce i za  zmařené investice o kterých  byly od  samého začátku  velké  pochybností. Ano, z cizího krev  neteče a  vymluv  na  minulost bylo a  je  stále dost, jen  za těch  dvacet let demokratického rozkrádání státu nenese  nikdo  odpovědnost. Nemalou úlohu v tomto všem hrají popřevratové pravicové vlády, včetně těch za  účastí ČSSD,  vládnoucí stranické aparáty a poslanci a senátoři zvolení za  tyto strany, kteří mnohdy zcela zjevně děravými zákony umožnili rozkrást  tento stát. Dnes mnozí  z nich jsou  za  vodou, k ničemu se raději nehlásí, jen huby  mají  plné antikomunismu, ten je zdá  se stále poplatný i těmto dnům.

To nebylo  o  vyčerpaností  tehdejšího režimu, jak se snaží podsouvat Václav Klaus, to bylo o  ekonomické  odpovědností, stát mohl  rozdělit jen to, na  co  měl a  nebylo toho na rozdíl ode dneška zrovna  málo. Žít  na dluh dovede každý  hlupák i  bez  ekonomického  vzdělání. Jenže dluhy je třeba  splácet a  zde je  vidět, jak  jsme se zadlužili coby stát, jak je zadlužená občanská společnost, jak je  zadlužen potažmo každý  z nás. Plné obchody ještě neznamenají, že se nám zvedla  životní  úroveň, když  jiné  náležitostí  jsou v katastrofálním stavu a  občan dnes  nemá  žádnou jistotu  čehokoliv, co  v minulostí  bylo  garantováno  zákony, ústavou a státem. Jedinou neměnnou jistotou je, že z tohoto světa  budeme  muset  jednou odejít  všichni a to bez  rozdílu.

Mocní této  země rozprodali, vytunelovali a  rozkradli  vše, bohatým rozdávají plnými  hrstmi, viz  platy, požitky a  jiné  výhody, občany pak okleštili zákony na jejích právech,  sociálních,  pracovních a  životních  vymoženostech a  jistotách, spoutali jej ceníky likvidačních pokut a zdražuji jim vše, co k životu  potřebují. K tomu  všemu jim  navíc neustále šmátrají v peněženkách a  opětovně daní za vše možné již jednou zdaněnou  mzdu. Ono se říká, že  kde nic  není, ani smrt  nebere, jenže ono to  zase  není až  tak  pravda, za  oněch  dvacet let „ dobrovolně “ odešlo z tohoto světa tisíce  občanů, kteří neunesli způsob, jakým „ demokratická společnost “, potažmo demokratický stát zachází se svými občany.

Nakonec  bych   podsunul Václavu Klausovi  ještě  jednu poznámku, Gorbačov to  onehdy řekl  na  plná  ústa, proč to  vše, proč slovy Václava  Klause  byl  rozpuštěn socialismus, já  bych spíše  řekl, že socialismus byl prodán Jidášem za tři stříbrné a  posléze byl  privatizován  kapitalismem, jenže ten, jenž  byl  nastolen u  nás, nemá  ve světě  obdoby a  Václav  Havel  byl  dobře placenou loutkou Západu.

 Januš Adamus

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *